Narušení dodavatelských řetězců a vysoké náklady na výrobu. To jsou hlavní důvody, proč lékárny v Česku zaznamenávají výpadky zboží o deset až patnáct procent a stoupající ceny léků. Zároveň však hlásí až pětiprocentní růst tržeb.
Klasický farmaceutický průmysl zažil otřes už v období pandemie. Chyběly potřebné suroviny nejen na výrobu léků, přeprava se zpomalila a zdražila. Zároveň docházelo ke zvýšené spotřebě a předzásobení mnoha domácností.
Podle ředitele České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Filipa Vrubela měl výpadek některých konkurenčních léků dominový efekt: zájem se přesunul na jiný lék, u kterého vystřelily prodeje nad předpokládané množství i skladovou zásobu. Brzy tak došlo i k jeho vyprodání.
Válka na Ukrajině situaci dále ztížila. V posledních měsících však provozovatele lékáren trápil především nedostatek obalového materiálu. „Část výrobců musela hledat nové dodavatele a navyšovala zásoby z průměrných dvouměsíčních až na roční zásoby. Dodavatelé navíc výrazně zdražili a termíny jejich dodání se prodloužily o mnoho týdnů,“ popisuje Vrubel.
Kromě cen mezikontinentální dopravy se zvedly i další náklady spojené s léky. Cena surovin podle údajů zveřejněných ČAFF vzrostla o padesát až 160 procent, ceny obalů o dvacet až 33. V případě léků na předpis ale zatím pacienti změny příliš nepociťují – většina nedostupných léků má na trhu svou alternativu.
Samotné ceny jsou u nás navíc regulované Státním ústavem pro kontrolu léčiv a zdravotními pojišťovnami. Pokud jde o volně prodejné přípravky a doplňky stravy, tam mají výrobci volnost a ceny se zvedly v průměru o osm procent. Jak si přesto všímá například spoluzakladatel Pilulka.cz Martin Kasa, zákazníci začínají šetřit.
Tržby kamenných lékáren jdou nicméně podle jeho slov stále lehce nahoru, a i když internetový prodej zažil největší boom hlavně v období covidu, Kasa nepřestává věřit v potenciál online lékáren. „Internet byl, je a bude provozně a nákladově efektivní. Po každé krizi ze situace profitoval, totéž očekávám i v budoucnu,“ shrnuje Kasa.
Zcela předejít jakýmkoli výpadkům léků není možné, avšak existují cesty, jak rizika minimalizovat. Podle Vrubela z ČAFF by pomohla podpora výroby léčiv a léčivých látek v Evropě, čímž by se výrazně zkrátil dodavatelský řetězec, a tedy i snížilo riziko problému s dodávkami v členských zemích Unie – Evropa není ve výrobě léků soběstačná.
Polovina zde používaných léčivých látek se vyrábí maximálně v pěti továrnách na světě. Dvě třetiny světové produkce pak pocházejí z Asie, kde je výroba nejlevnější. „Plánuje se vždy na půl roku až rok dopředu a firmy si musí nasmlouvat u výrobců konkrétní termíny a objem dodávek. Stačí jeden problém či jedno zdržení v tomto řetězci a může nastat výpadek dodávek do mnoha zemí najednou,“ připomíná Vrubel.
