Přišlo to jako rána z čistého nebe. Současný ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS prohlásil v rozhovoru pro deník E15, že chce kvůli hrozbě rostoucího schodku státního rozpočtu škrtat v daňových zvýhodněních. Jednou ze současných výjimek, kterou ministr explicitně jmenoval, je i zvýhodněné zdanění základních investičních fondů.

Ty dnes podléhají jen pětiprocentní dani, což má svůj důvod. „Cílem pětiprocentní daňové sazby u základních investičních fondů je podpora kolektivního investování, jejíž pozitivní efekt se projeví i formou zvýšení spoření na stáří,“ vysvětluje daňový expert a partner poradenské společnosti KPMG Ladislav Malůšek.

„Dalším efektem pětiprocentní sazby je minimalizace daňového znevýhodnění investorů do fondů oproti investorům do jiných typů finančních aktiv,“ doplňuje. Snížená sazba se navíc uplatní pouze u přesně definovaných investičních fondů, kdy je nutné, aby fond měl zákonem předvídanou právní formu nebo investoval do kvalifikovaných aktiv.

„Omezení okruhu investičních fondů těžících z pětiprocentní sazby má za cíl minimalizovat zneužívání, například v situaci, kdy by měl fond limitovaný počet investorů. Navíc zákonné předpisy obsahují obecná pravidla bojující proti zneužívání, proto neexistuje důvod pro zrušení zvýhodněného zdanění fondů,“ připomíná Malůšek.

Zbyněk Stanjura se na počátku své ministerské kariéry jako vrchní „škrtač“ osvědčil. Otázka za devíticifernou sumu v českých korunách ovšem zní, jestli to již trochu nepřehání a nebude nakonec kráčet ve stopách německého finančního experta Heinricha Brüninga. Ten svou snahou o úspory za každou cenu nakonec vyvrtal poslední díru do potápějícího se korábu Výmarské republiky.

Stanjura doufá, že by mu zrušení daňových výjimek mohlo pomoci vybrat do státního rozpočtu i o 10 miliard navíc. Bude to ale opravdu tak jednoduchá matematika?

„Jde zatím o neprodiskutovaný návrh, který není zasazen do kontextu prostředí kapitálových trhů,“ přibližuje ředitel společnosti Erste Asset Management v České republice Martin Řezáč, proč nápad nedává příliš smysl.

„K přesunu daně do poplatků není důvod, protože daň je příjmem státního rozpočtu, nikoli správce fondu. Jde navíc o peníze, které již byly zdaněny v podobě daně z příjmů fyzických osob a v podobě sociálního a zdravotního pojištění,“ konstatuje.

Zázrak
Vydání Forbesu Zázrak

S tím, že by šlo po technické stránce ze strany státu o dvojité zdanění, souhlasí i Jan Hlavsa, spoluzakladatel českého investičního startupu Fondee. „V tomto konkrétním případě by stát danil duplicitně – jednou na straně fondu, jednou u investora do fondu,“ říká.

„Dle mého názoru se vystavuje riziku, že fondy se po zvýšení daně o čtrnáct procentních bodů jednoduše rozhodnou v Česku nadále nepůsobit. V konečném důsledku bychom se tedy vlastně mohli dostat do situace, kdy státu z tohoto segmentu poplyne ještě méně peněz,“ vysvětluje Hlavsa.

„V zahraničí je specifický daňový režim pro investiční fondy zcela běžný, dodatečná daňová zátěž by u nás vedla k preferenci zahraničních fondových entit, zhoršila by konkurenční prostředí pro domácí fondy a v konečném důsledku vedla k poklesu daňového výnosu státu,“ doplňuje další kontext Martin Řezáč.

Zajímavé je také to, že ministerstvo financí svůj nápad zatím s trhem vůbec nekonzultovalo. V Česku registrované investiční fondy přitom představují nástroj, který má na trhu poměrně velkou váhu. V současné době je využívá přes 1,5 milionu českých domácností, zejména jako prostředek zajištění na stáří a čím dál častěji také ke správě majetku.

Ministerstvo svůj nápad vůbec nekonzultovalo.

„O záměru změnit zdaňování investičních fondů nemáme z ministerstva zatím žádné informace. Víme o snaze revidovat daňové výjimky. Každá změna ve zdaňování však musí být posouzena komplexně s ohledem na její celkové dopady nejenom do daňového systému. Zdanění korporací není pro investiční fondy s ohledem na jejich charakter vhodné, návrh by vnesl nejistotu do oblasti zdaňování investic,“ domnívá se Řezáč.

„Jelikož investiční fondy představují sektor s vysokou přidanou hodnotou, věříme, že bude snahou vlády udržet jej v České republice. Věříme proto, že každý návrh směřující ke změně ve zdaňování investičních fondů bude pečlivě konzultován se zástupci trhu,“ uzavírá.

Na vyšším zdanění fondů by mohl stát teoreticky tratit podobně, jako když to v minulé vládě přehnal se zdaněním cigaret. Jak těžké by pro fondy bylo v případě vyššího zdanění zvednout kotvy?

„V dnešní době není v Evropské unii přesun kapitálu žádný problém. Jelikož je standardem zdanění investičních fondů maximálně výše nižších jednotek procent, mohl by nastat jejich přesun do zahraničí, aby byly i nadále konkurenceschopné,“ vysvětluje pro Forbes výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh Jana Brodani.

„Důvodem nižšího zdanění fondů je takzvaná daňová neutralita, tedy aby investoři do cenných papírů investičních fondů nebyli znevýhodněni oproti investorům do jiných cenných papírů nebo dalších aktiv. Pokud by k takovémuto znevýhodnění došlo, je pravděpodobné, že by se začali více zajímat o zahraniční investiční fondy, čímž by jednak tratil český stát na daních a také by došlo k odlivu úspor českých domácností do zahraničí,“ varuje Brodani.

Připomíná také skupinu investorů, která nemá dostatečné prostředky nebo zkušenosti na to, aby investovala sama do různých aktiv napřímo, nebo aby investovala v zahraničí. Tato skupina by měla snížené možnosti, jak své úspory spravovat.

„Sektor investičních fondů si v České republice vybudoval velkou důvěru investorů, a to především díky své stabilitě a transparentnosti. Pokud by byly učiněny kroky, které by investory donutily své úspory poslat ke správě do zahraničí, jenom velmi těžko, jestli vůbec, bychom je někdy získali zpátky,“ dodává Brodani.

Na tom, že by zvýšení daně pro základní investiční fondy ve finále nejspíš vedlo k odlivu kapitálu z České republiky a k souvisejícímu snížení poptávky po tuzemských službách ve fondovém sektoru, se shodují všichni oslovení.

Chystá se tedy ministr financí opakovat chybu minulé vlády, jen u jiného typu daně? Pro připomenutí: Babišova vláda si během své kariéry velmi oblíbila zvyšování spotřebních daní, ne vždy se ale setkalo s kýženým výsledkem. V případě cigaret v minulém roce zvýšila daň o 9,4 procenta, nakonec se ale do státního rozpočtu vybralo o neuvěřitelných 3,3 miliardy korun méně.