Politické otřesy v Německu pokračují. O víkendu v zemských volbách v Berlíně i Meklenbursku-Předním Pomořansku dramaticky propadla vládní strana CDU spolkového kancléře Friedricha Merze. Zatímco v takzvaném Meck-Pomm zvítězila krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), v hlavním městě triumfovala strana z opačného konce spektra – krajní levice Die Linke. Co tato změna přinese Němcům a Evropě?
Jmenuje se Elif Eralp a její jméno teď zřejmě bude dráždit svět byznysu. Právě tato žena stojí v čele německé Die Linke a mohla by se stát berlínskou primátorkou.
Její život by přitom mohl být z učebnice o integraci, narodila se v Mnichově do rodiny tureckých uprchlíků. Teď získala pro krajně levicovou stranu triumfální vítězství, když pro ni hlasovalo téměř 26 procent berlínských voličů.
Jak sama Eralp během kampaně, kdy čelila kritice kvůli antisemitismu, zdůrazňovala, její původ jasně formuje její boj za sociální spravedlnost. Cestu k ní vidí v dostupném bydlení, zastropování výše nájemného, celkovém posunu Berlína doleva, ale i ve větším politickém zapojení přistěhovalců v německé metropoli.
V kampani tak žena, která se inspiruje u newyorského starosty Zohrana Mamdaniho, získala sympatie mnohých Berlíňanů například slibem, že vyvlastní velké bytové koncerny, které drží velkou část nájemních bytů v tomto městě.
Hned po volbách uvedla, že chce dodržet své předvolební sliby a například při nadcházejících koaličních jednáních nebude dělat žádné kompromisy zejména v této citlivé otázce.
Vyvlastnění bytů velkých firem je podle Eralp „právně možné, finančně proveditelné a je jedním z nejlepších prostředků, jak zajistit, aby byty v Berlíně zůstaly cenově dostupné“.
„Právě toto téma je hlavním důvodem, proč mezi voliči tak rezonovala. Proto se bude snažit, aby přesvědčila i budoucí koaliční partnery,“ vysvětluje analytička AMO Zuzana Zavadilová. Die Linke v hlavním městě volili zejména mladí Berlíňané, kteří citelně vnímají těžkou situaci s bydlením.
Elif Eralp se tak s tímto plánem chystá do koaličních jednání se stranou Zelených a sociálními demokraty SPD – strany skončily na čtvrtém a pátém místě ve volbách.
Obě strany přitom výrazně oslabily, stejně tak i druhá CDU, která ztratila téměř deset procent hlasů oproti minulým volbám v roce 2023. Naopak i v Berlíně našla nové voliče krajně pravicová strana AfD, která s šestnácti procenty hlasů skončila třetí.
Jako jednoznačný vítěz vyšla ale tato strana z voleb v severoněmeckém Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde ji volilo přes 38 procent voličů a oproti minulým volbám jí tak přibylo více než dvacet procent hlasů. Jestli se dostane k moci, je ale nejisté, protože ostatní strany odmítají, že by s ní spolupracovaly.
Foto Profimedia
Zatímco AfD slavila triumf, vládní CDU utrpěla historickou porážku, kterou spolkový kancléř Friedrich Merz komentoval slovy: „Das ist ein Desaster“ (To je katastrofa – pozn. red.).
Jeho křesťanské demokraty nepodpořilo ani pět procent voličů, a tak se tradiční strana poprvé v historii sjednoceného Německa nedostane do zemského parlamentu v této spolkové zemi. Strana tak dopadla ještě hůře, než se podle průzkumů předpokládalo.
Pro Merze tak pokračuje série volebních neúspěchů, a to právě v době, kdy se snaží v největší ekonomice Evropské unie prosadit hospodářské a sociální reformy. Ačkoli sám přiznal, že pro CDU je výsledek regionálních voleb katastrofou, odmítá hlasy z AfD, které předvídají jeho předčasný konec ve funkci.
„Pro Česko je z toho hlavní sdělení, že Německo není vnitropoliticky stabilní, kancléř Merz je oslabený a je ve velmi těžké pozici,“ komentovala výsledky analytička z Asociace pro mezinárodní otázky Zuzana Zavadilová.
Právě tohle oslabení tak podle jejích slov bude znamenat další komplikace pro snahu vlády stabilizovat ekonomickou situaci v zemi. Pro řadu Němců je právě stagnující ekonomika jedním z důvodů nespokojenosti.
Je jich ale víc. „Vedle stagnující ekonomiky jsou lidé znejistění děním ve světě, chybějící perspektivou změny a část veřejnosti i měnícím se složením německé společnosti,“ říká germanistka Zuzana Lizcová, která vede Katedru německých a rakouských studií na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.
Samotný Friedrich Merz přitom podle svých slov vnímá výsledky voleb tak, že má zesílit své reformní úsilí a pokusit se přivést Německo na cestu hospodářského růstu. „Německo je schopné provést reformy. Tyto reformy jsou lékem proti autoritářskému jedu, který díky fascinaci autoritářstvím proniká stále hlouběji do naší společnosti,“ komentoval spolkový kancléř výsledky voleb.
Varianta, že by mohl kancléře Merze na této pozici vyměnit jiný politik, není podle obou analytiček nyní reálná. „CDU nemá lepší variantu než ponechat kancléře Merze v úřadě. Musel by se najít stranický konkurent, který by pak musel být zvolen spolkovým kancléřem. A kolem toho je spousta nejistoty a otazníků. Aktuálně se i CDU vyjadřuje na podporu svého kancléře,“ vysvětluje Zuzana Lizcová.
Jisté ale je, že průběžné zkoušky v podobě zemských voleb budou pokračovat i v příštím roce, kdy si budou Němci volit nový zemský sněm rovnou v pěti spolkových zemích.
Otázkou tak je, jestli se AfD podaří podobně růst i v dalších částech Německa. „AfD je tradičně výrazně silnější v takzvaných nových spolkových zemích na východě, ale i na západě zaznamenala loni výrazné výsledky a může posilovat i tam,“ dodává Zuzana Lizcová.
Naopak šance krajní levice na výraznější úspěchy v dalších částech Německa jsou spíš omezené a Berlín tak nejspíš bude novým levicovým experimentem.
