Národní výstavní areál v Brně na celkové výstavní ploše 130 tisíců metrů čtverečních od března zeje s malými výjimkami prázdnotou. A nejen v Brně. S krizí se potýkají všechna evropská výstaviště. Veletržní průmysl a celý sektor včetně kongresů totiž dostal s pandemií tvrdý zásah a ztráty, které byly v Evropě už na jaře přes 6 miliard eur, půjde s podobně naladěným podzimem těžko dohnat.
Jen za březen byly přesunuty nebo zrušeny stovky evropských veletrhů, kongresů a dalších akcí. Ohroženo je také přes 51 tisíc pracovních míst, která jsou na toto odvětví navázána nebo jsou na něm závislá, stejně jako malé a střední evropské podniky, které kvůli rušení veletrhů odhadují ztráty ve výši 39 miliard eur.
V krizi je tak i jeden z největších výstavních areálů v Evropě – výstaviště v Brně, které bylo slavnostně otevřeno už v roce 1928 a je považováno za skvost architektury včetně odpočinkových zón a vzrostlých stromů, což dává výstavišti unikátní atmosféru.
Funkcionalistické pavilony v tomto významném komplexu navrhovali známí architekti jako Fuchs, Gočár nebo Kalous. Před válkou zde také v Králíkově divadle, pojmenovaném podle architekta Králíka, vystupovalo Osvobozené divadlo s Voskovcem a Werichem. V roce 1959 se konal první Mezinárodní strojírenský veletrh, který je dodnes pro výstaviště nejzásadnější a tvoří jeho největší příjmy.
Letos je ale všechno jinak. Ačkoli se konal i po srpnu 1968, covid ho srazil na zem. Poprvé v historii tak nebude Mezinárodní strojírenský veletrh pořádán a Veletrhy Brno přijdou o podstatnou část obratu. Ztráty počítají už nyní ve stovkách milionů korun. Vedení Veletrhů Brno si stěžuje hlavně na dvojí metr v koronavirových opatřeních.
Brněnské výstaviště bylo slavnostně otevřeno už v roce 1928. | Foto Výstaviště Brno
„Obchodní centra jsou od května otevřená, nikdo nepočítá, kolik tam projde lidí, ale veletrh nelze podle stanovených pravidel pořádat, to nedává smysl. Do Palladia v Praze přijde 40 tisíc lidí, mají tam menší komunikace než na veletrhu. Hobbymarkety, které byly otevřeny první, jsou prý vzdušné, protože mají vysoké stropy. Veletržní pavilony mají standardně stropy vyšší, 12 metrů. Chceme tedy být zařazeni mezi obchodní domy, a ne mezi hromadné akce. Zjevně jsme vytvořili image narvaných uliček, ale tak to ve skutečnosti není. Díky turniketům víme, kdo a kdy přijde a odejde, můžeme to regulovat. Máme také metodiku dle zahraniční praxe, jak dělat bezpečné veletrhy, i s opatřeními, jako jsou třeba dezinfekční rámy,“ uvádí ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš.
„Potřebujeme pokrýt kompenzací od státu alespoň režijní náklady za zmařené projekty. Když nám stát zakazuje podnikat, měl by to také kompenzovat. Musíme udržet zaměstnance a firmu v chodu, nemůžeme zavřít a jít domů. Kdo by připravoval akce příštího roku, pokud tedy doufejme nějaké budou,“ říká Kuliš. Dopady, které má rušení veletrhů, budou podle organizátorů fatální.
„O práci přicházejí řemeslníci, tedy malí živnostníci. Na nás je závislých asi dva tisíce lidí v brněnském regionu,“ dodává. Kvůli krizové situaci je firma nucena snižovat stav zaměstnanců o 30 procent.
„Představte si, že bychom Mezinárodní strojírenský veletrh nezrušili a dělali jako že nic. Teď se mluví o nouzovém stavu. Zrušit veletrh pár dnů před plánovaným zahájením, to by byla pro všechny zúčastněné katastrofa. Ušetřili jsme sobě a všem účastníkům nervy a peníze, byť za cenu obrovské ztráty, ale bylo to zodpovědné řešení.“
Vůbec první obdoby výročních veletrhů a obchodních výstav se v Brně konaly již od roku 1243, v důsledku vzestupu textilního průmyslu se pak ve městě začaly konat obchodní veletrhy, které od se od roku 1821 podobaly těm v západní Evropě s velkoobchodníky z Lince, Saska, Maďarska či Turecka, a třeba největší Císařské jubilejní výstavy v Brně v roce 1888 se zúčastnilo 104 tisíc návštěvníků. Tradice veletržnictví tak sahá hluboko do historie a je otázkou, kam bude směřovat v budoucnosti. Jisté je, že se toto odvětví musí vypořádat s mnoha překážkami, které koronakrize přinesla.
Současná podoba výstaviště | Foto Výstaviště Brno
„Nejde jen o hygienická opatření, ale i o přeshraniční cestování. Jak se k nám nyní dostanou vystavovatelé z mimoevropských zemí? Prostě nedostanou. A oni tvoří podstatnou část našich tržeb,“ zdůrazňuje Kuliš. Zdánlivě by mohly veletrhy nahradit informace online. Jedna věc je najít vše potřebné o novinkách a produktech na internetu, druhou věcí ale je navázat obchodní partnerství a uzavřít kontrakt, ke kterému je lidské a osobní setkání nutné. A právě tyto kontrakty se podle Kuliše uzavírají na veletrzích nejlépe a nejsnáze.
„Lidé se potřebují vidět, mluvit spolu a právě veletrhy jsou k uzavírání byznysu funkční prostředí. Smlouvy se nedělají mezi počítači, ale mezi lidmi. Na akce, které firmy pořádají, jsou zvaní stálí zákazníci, ale veletrhy přinášejí mnoho zákazníků nových. Obchod se často podepíše o měsíc později, ale rozjedná se na veletrhu. Byl jsem překvapen průzkumem mezi vystavovateli MSV, pro které je veletrh i důležitá exportní platforma. Lidé se potřebují přesvědčit o obchodním partnerovi, důležitá je lidská chemie. Osobní kontakt je nenahraditelný,“ uvádí Kuliš. Na přípravě strojírenského veletrhu pracuje normálně přes 5 tisíc lidí.
„Představte si zařizování bytu, s expozicí je to podobné. Na výstavbě expozic se podílejí elektrikáři, vodaři, zámečníci, sklenáři, grafici, řemeslníci, výstaváři, stánkaři, audiovideo technici, marketéři, tlumočníci, hostesky, propagátoři, technici předváděcích strojů, speditéři, projede zde více než 2 tisíce kamionů. Teď se neděje nic a všichni přicházejí o práci a peníze. Týden před veletrhem i po něm jsou tady technici a ti utrácejí nejvíc, mají firemní diety a nechají tady přibližně 300 eur denně. Cestovní ruch a hotely, které jsou na nás navázané, nyní trpí. Na MSV je téměř 6 tisíc vystavovatelů, ti tady několik dní bydlí, stravují se, utrácejí firemní peníze. Strojírenský veletrh přináší do ekonomiky regionu přes půl miliardy korun a samozřejmě má další pozitivní efekty pro ekonomiku a firmy.“
Veletrhy Brno a uznávané výstaviště se tak budou obtížně vracet zpátky. Od jara jsou firemní ztráty v řádu stovek milionů a společnost přežívá díky rezervám z minulých let. Roční obrat firmy se běžně pohybuje kolem miliardy korun.
„Víc než 35 procent našich tržeb je od zahraničních klientů včetně naší pobočky v Düsseldorfu. Jen tam jsme měli mít obrat 6 milionů eur. K naší činnosti patří i hostující akce, kongresy, firemní akce, koncerty, které činí 50 milionů ročně. Důležité jsou i hostující veletrhy, jako je Amper nebo Gaudeamus. U firemních akcí se jedná o privátní akce, jako byla v minulých letech například Škoda Auto Management Conference, kam se sjede 400 manažerů z celého světa. Podobné konference u nás dělají banky, velké firmy. Teď čekáme na podmínky pro příští rok, zájem o akce je a potřebujeme normálně pracovat,“ doplňuje Kuliš.
