Po třech letech se mění umělecký ředitel sklárny Moser. Od pondělí 21. února přebírá v karlovarské firmě otěže po Petru Larvovi designér Jan Plecháč. Jeho jméno známe ze spoluprací s českými a zahraničními firmami i z návrhu interiérů kavárny Dvojka, Phill’s Corner nebo showroomu Konsepti v Praze.

Plecháčova práce poprvé vybublala na povrch v roce 2011, kdy na Designbloku a posléze také v Miláně předvedl svou diplomovou práci. Projekt byl natolik silný, že k sobě záhy přitáhl mezinárodní pozornost předních galeristů, institucí a nábytkových výrobců – a Plecháče obratem katapultoval mezi špičky produktového designu.

Od té doby navrhoval sériové produkty pro světové značky jako Cappellini, Menu, La Chance a Lasvit a zároveň také sběratelské kusy na pomezí designu a umění pro galerie Mint Shop, Rossana Orlandi nebo na míru řadě privátních klientů.

Různorodé portfolio navzájem propojuje Plecháčův experimentální přístup. Ať už se týká produktového, nebo interiérového designu, vždy je pro něj nejdůležitější celkový koncept – estetika přichází až jako druhotná a často nese rysy rukodělnosti.

Je několikanásobným držitelem ocenění Czech Grand Design a ELLE Decoration International Award a se sklem rozhodně nepracuje poprvé. Křišťál patří mezi jeho velkou vášeň, o čemž svědčí i kolekce Never Ending Glory, kterou spolu s Henrym Wielgusem před pár lety navrhl pro Lasvit. Dnes se s úspěchem prodává do celého světa a je bestsellerem značky. 

Před Plecháčem rozhodně neleží jednoduchý úkol. Na Moser silně dopadla pandemická krize, se kterou je potřeba se vyrovnat. Designér má v plánu portfolio utřídit, scelit a najít pro moserovský křišťál nové uplatnění v současnosti.

„Být uměleckým ředitelem Moseru je pro mě velkou výzvou. Vážím si řemesla a tradice, které pro mě symbolizuje, a obdivuji zručnost a soustředěnost jeho sklářů. Jsem si zároveň vědom, že se doba mění a vývoj by se měl odrážet i v dílech sklárny,“ říká o své nové roli.

Plecháč plánuje využít přednosti ruční výroby a unikátního ručního broušení i ekologického přesahu bezolovnatého křišťálu. Návaznost na tradici exkluzivní manufaktury z roku 1857 by však podle Plecháče neměla vést k ustrnutí.

„Chtěl bych na dosavadní um Moseru navázat a posunout jej dále. Vytáhnout ho z vitríny a naučit lidi s ním žít. Ukázat, že se jedná o kvalitní, ale především také o cool předměty od firmy s neuvěřitelným dědictvím,“ říká.