Více než pětina zaměstnavatelů či nadřízených, konkrétně 21 procent, porušovala některá klíčová opatření v boji proti covidu. Tedy vybízela k nehlášení kontaktů, netestování, přítomnosti v práci po kontaktu s nakaženým či nepovolovala home office, ačkoli by to šlo.

Zjištění vyplynulo z výzkumu projektu Život během pandemie, za nímž stojí respektovaný sociolog Daniel Prokop.

Zjištěná čísla lze snad interpretovat i kladně: takřka dvojnásobek (43 procent) oslovených respondentů, kterých bylo okolo dvou tisíc, popisuje zodpovědné postupy zaměstnavatele. Například 22 procent testovalo zaměstnance už před zavedením nynější povinnosti. 

A teď zase špatné zprávy. Z aktualizované analýzy šetření plyne, že okolo poloviny (56 procent) respondentů chodilo na pracoviště i s kombinací symptomů (teplota plus ztráta čichu) a takřka 80 procent po rizikovém kontaktu s nakaženým – a to když nebyli testováni.

Každý sedmý zaměstnanec (14 procent) má zkušenosti s tím, že jejich zaměstnavatel či nadřízení vyzýval k porušování pravidel v trasování a testování – buď říkali lidem, ať své kontakty nehlásí hygieně (8 procent), či nemocným říkali, ať zůstanou doma, ale netestují se (6 procent). Případně chtěli, aby do práce chodili lidé, kteří byli v kontaktu s nakaženým či mají lehké symptomy (6 procent).

Šestnáct procent zaměstnanců říká, že je jejich zaměstnavatelé či nadřízení nenechávají pracovat z domova, ačkoli by to bylo možné. Jde přitom spíše o minimální odhady, protože osm procent lidí nechce postupy svého zaměstnavatele popisovat.

Postupy firem se mírně liší mezi segmenty – v průmyslu je větším problémem obcházení oficiálního testování, hlášení kontaktů a karantén (18 procent). Ve státní správě častěji lidé reportují nepovolování home officu (23 procent).

Výzkum ukázal i to, že se mění postoje k tvrdosti proticovidových opatření. V průběhu února byla většina lidí pro rozvolnění (54 procent), ale se začátkem lockdownu už opět převládal postoj, že opatření by se měla uchovat či zpřísnit.

Opatření více podporují starší lidé; postoj závisí na proměnlivé míře obav, ale i na tom, zda člověk zná někoho, kdo umřel na covid. Závisí také na informovanosti – vyšší podporu mají opatření mezi lidmi, kteří zhruba správně odhadují počet hospitalizovaných. Lidé, kteří přišli o 30 a více procent příjmů, jsou zase výrazně častěji pro rozvolnění. 

Jednašedesát procent lidí říká, že většina známých opatření dodržuje, a jen 12 procent, že většina je porušuje. Tato projekční otázka je relevantnější než dotaz na samotné chování respondenta, které může být vychýleno sebeprezentací. 

Jen 35 procent lidí ale říká, že opatření podle nich dodržuje většina Čechů. Obecný politický a mediální narativ porušování opatření je tedy zřejmě silnější než zkušenosti Čechů s porušováním opatření ze svého okolí.

Obsáhlý rozhovor s Danielem Prokopem týkající se současné situace vyjde zítra na Forbes.cz