„Twitter hledá svého zachránce,“ objevuje se již několik dní v titulcích světových médií. Sociální síť charakteristická svými 140 znaky je prý na prodej a mezi zájemci by měly být firmy jako Disney, Microsoft, Google nebo Verizon. Navíc její akcie se stále pohybují níže pod upisovací hodnotou z konce roku 2013. Má tedy dnes smysl do Twitteru investovat? A jak jsou na tom z tohoto pohledu další jemu podobné firmy?

Strašák technologické bubliny

Technologická bublina v roce 2000 zastihla generaci Y (tzv. millenials) v plenkách. Ta se proto tehdejším burzovním zemětřesením trápit nemusela. Před svým pádem se akcie firem z technologického sektoru staly nejvýznamnějším zástupcem v indexech, i když prakticky negenerovaly ziskovost. V dosud nepoznané situaci se tak začaly objevovat komentáře o nové éře a nové internetové ekonomice.

Warren Buffet, který tehdy nabádal k opatrnosti před nastalou situací, byl v té době považován za nemoderního pána, jemuž definitivně ujel vlak. Vývoj na burzách mu však dal za pravdu. Absence ziskovosti dožene dříve či později každou firmu a na počátku tisíciletí to přivedlo ke krachu nejednu společnost.

Čtěte také: Manažer vrcholovým sportovcem. Přes den správa investic, večer činky

Zrození generace Y a sociálních sítí

V té době se však zrodili tzv. millenials (generace Y), kteří si dnešní pubertální životní etapu nedovedou bez sociálních sítí představit. Viděno dnešní optikou je pozoruhodné, že sociální sítě tehdy nebyly, na rozdíl od millenials, ani v plenkách – o jejich existenci vlastně nikdo ani netušil. Jak jsme se dozvěděli z filmu The Social Network, stránka The Facebook (v té době ještě s určitým členem) byla zprovozněna jako studentská kratochvíle v roce 2004. Jakkoliv jsou sociální média nezpochybnitelným fenoménem současnosti, nabízí se úvaha, nakolik se tímto fenoménem otevírá investiční okénko.

1,7 miliardy uživatelů Facebooku

Akcie Facebooku po primární emisi v květnu 2012 ztratily polovinu své hodnoty a firma měla dlouho našlápnuto na titul propadák roku. Společnost klepala na dveře Wall Street se stamiliony uživatelů, že by se z ní ale stal stroj na peníze, to nevypadalo. Mark Zuckerberg tvrdil, že velký počet uživatelů je základ, ziskovost přijde časem. Navíc se Facebook nacházel v době desktopové, očekávaný transfer do mobilních zařízení byla věc nejasná (jakým způsobem do malých displejů mobilů půjde umístit reklamu?).

Při pohledu na dnešní mobilní uživatele se této obavě už můžeme jen smát. Stačilo několik kvartálů a hospodaření sociálního giganta začalo ohromovat. Počty uživatelů dodnes lineárně rostou, tržby i čistý zisk frčí skokově nahoru. Facebook má 1,7 miliardy registrovaných uživatelů, což je skoro čtvrtina planety! A pokud si říkáte, že zrovna vy ho nepotřebujete a stačí vám Instagram nebo WhatsApp, vězte, že obě dvě aplikace Facebook v minulosti prozíravě koupil.

V pětici nejhodnotnějších světa

Na stránky, kde se dobrovolně vyskytuje tolik možných klientů, korporace svoje reklamy umísťují čím dál častěji. Firma se díky své tržní kapitalizaci 368 miliard dolarů prodrala mezi pětici nejhodnotnějších firem světa. A jen tak mimochodem, předstihla svou velikostí i firmu Berkshire Hathaway vzpomínaného Warrena Buffeta. Dominance Facebooku nabobtnala tak, že podle odhadů The Economist spolu s Googlem vysává dvě třetiny tržeb z on-line inzerce.

Valuace je sice vyšší (cena odpovídá násobku zisku P/E 29), ale prakticky odpovídá růstové firmě – bubliny se tedy obávat nemusíme. Jaký to kontrast se situací na začátku tisíciletí, kdy se ocenění pohybovala v řádově vyšších sférách, a o zisk se nikdo nestaral.

Akcie FB

Zdroj: Bloomberg

A co ti ostatní? Má smysl investovat do sociálních sítí?

Dobrá tedy, Facebook si cestu k úspěchu našel, jak to ale vypadá s jeho konkurenty? Přinejlepším nevalně. Mezi novináři populární Twitter se dostal nad hranici 300 milionů uživatelů, reportuje jednu ztrátu za druhou a se svojí tržní kapitalizací 16 miliard dolarů je jen Facebooku chudým příbuzným. I když se spekuluje o jeho převzetí, stále jsou akcie níže než při primární emisi.

Profesní síť LinkedIn pohltil Microsoft (v nejobjemnější akvizici své historie za 26,2 miliardy dolarů), díky čemuž byli jeho akcionáři ušetřeni dalším divokým jízdám na akciové horské dráze. Specifičtěji zaměřené portály, které tvoří služby a know-how sdílené ekonomiky jako třeba Tripadvisor (cestování), Yelp (recenze lokálních podniků) anebo Groupon (americká obdoba Slevomatu) skáčou z bláta do louže.

Čtěte také: Budoucnost Facebooku podle Zuckerberga: umělá inteligence a drony

V pozadí se pomalu připravují odkrýt své karty hospodaření zprostředkovatelé pronájmu ubytování Airbnb či taxislužby Uber a nutno dodat, že obě dvě firmy jsou v křížku s regulátory. Veřejnou firmou také prozatím není Snapchat (soustředí se na foto a video komunikaci), millenials tuto „appku“ zbožňují a popularita služby strmě roste. Zaregistrovali jsme i smutnější konce – vzpomínáte na kdysi dominantní Myspace?

Vyhaslá kometa, nebo stálice oblohy?

V mediálním prostoru kolují tvrzení, že nejhodnotnější mediální firma současnosti je Facebook, ačkoliv sama o sobě aktivně negeneruje žádný obsah. Pokud si to doplníme s faktem, že jedním z nejhodnotnějších hotelových řetězců je Airbnb, aniž by napřímo vlastnil jediné lůžko, a mezi nejhodnotnější taxislužby patří Uber bez jediného vlastního automobilu, skutečně se zdá, že se nacházíme na prahu nové éry.

Na tomto revolučním nebi se ale vyskytuje i řada vyhaslých komet. Jak má tedy investor včas identifikovat budoucí hvězdu? Jednoznačně stojí před přetěžkým úkolem, a jak je známo, každou revoluci je dobré hodnotit s časovým odstupem.