Je to jediný kámen, který neztrácí svou temně rudou barvu holubí krve ani v těch nejmenších velikostech, ani vybroušením. Proto je český granát tak cenný.
Drobné kamínky sbírali už staří Keltové, oblíbil si je císař Rudolf II., ochránila Marie Terezie, která zakázala jejich vývoz z českých zemí.
Granát je opředen řadou legend – chrání, léčí, posiluje touhu a odvahu. A na jeho výjimečnost sází už sedmdesát let v turnovském družstvu Granát. Patří mezi největší výrobce šperků z drobných červených krystalů, o nichž pověsti tvrdí, že jsou zkamenělými kapkami krve bohů.
Než vznikne šperk, vede k tomu dlouhá cesta. Nejdříve se musí kamínky vytěžit. Družstvo má povolenou těžbu českých granátů v Podsedicích a Dolní Olešnici, kde se pomocí třídičů a bubnové pračky kameny čistí a třídí.
Na konci celého procesu pak zůstane štěrk s vysokým podílem granátů. „Získáme kameny od dvou do osmi milimetrů. Větší už jsou velkou vzácností,“ říká Pavel Tvrzník, předseda představenstva.
Družstvo, které se v roce 1992 transformovalo z toho původního, socialistického, na současné družstvo vlastníků, má v současné době 169 zaměstnanců, z toho osmadevadesát z nich je přímo jeho členy.
Před deseti lety se firmě extrémně dařilo, tržby dosahovaly okolo sto osmdesáti milionů korun. Poslední roky se ale na jejím chodu značně podepsaly – zasáhl ji covid a následně i válka na Ukrajině. Zatímco pandemie uzavřela kamenné prodejny a vyhnala z ulic turisty, válečný konflikt zastavil prodej šperků ruským zákazníkům.
„Během covidu se nám propadly tržby o třiadevadesát procent. Čerpali jsme finanční rezervy, vzali si nějaké úvěry, ale nakonec přežili. Loni jsme skončili už s minimální ztrátou a letos už jsme zase v mírném zisku,“ zmiňuje Pavel Tvrzník s tím, že letos už je družstvo na zhruba devadesáti procentech předcovidových čísel a počítá s obratem kolem 130 milionů korun na tržbách.
Nejvíce zákazníků pochází z Čech, značnou část tvořili i Rusové, kteří kupovali především větší, masivnější šperky. Odbyt nacházela firma i u čínských turistů, i těch je ale málo vzhledem k tomu, že skončila Čínou podporovaná turistika do Čech.
Pobočky v zahraničí družstvo nemá, pouze v některých zemích jsou obchodní partneři, přímý export tak tvoří dnes kolem deseti procent tržeb, ideální by bylo podle Tvrzníka pětadvacet.
V Čechách má družstvo sedm prodejen, tři v Praze, kde je i jedna nejstarší a největší v Dlouhé ulici, a po jedné v Českém Krumlově, Českých Budějovicích, Turnově a v Liberci.
Než se šperk do prodejny dostane, projde desítkami párů rukou. Nejdříve se musejí kamínky ručně vytřídit, následně zbrousit, vyleštit, vsadit do kovu a smontovat. Jde přitom hlavně o ruční práci.
Při montáži se využívá staré technologie, kdy se kameny vsazují do zrnek, stále více se ale prosazuje metoda ztraceného vosku, která práci zjednodušila a především umožnila vyrábět potřebné objemy šperků v menším počtu lidí. Oba postupy ale vyžadují neskutečnou preciznost a trpělivost.
Neustále se vyvíjí a proměňuje také design výrobků. V současnosti jde Granát cestou drobnějších, elegantnějších a hladších šperků. „Návrhy, které dostanu z odbytu nebo z vývoje, zpracuji v počítači a převedu na 3D model, který pak vytiskneme. Inspiraci hledáme všude, jezdíme po výstavách, zjišťujeme, co se prodává, jaký je zrovna trend, a tomu se snažíme přizpůsobit. Poslední dobou u zákazníků rozhoduje i cena, proto jsou šperky drobnější, lehčí,“ prozrazuje designér Marek Dufek.
Výhodou turnovského Granátu je, že nemá téměř žádnou konkurenci. Málokomu se totiž chce investovat do těžby a absolvovat zdlouhavý povolovací proces.
Proti čemu ale musí bojovat, to jsou podvodníci, kteří často prodávají namísto českého granátu barevné sklo, v lepším případě alamandín. „U drobných kamínků nemá zákazník šanci rozdíl poznat. Jediné, co může být vodítkem, je, že granát určitě nemůže být velký kámen. Proto radíme, aby si lidé kupovali šperky v certifikovaných prodejnách, kde získají potvrzení, že jde o pravé české granáty z vlastní těžby,“ vysvětluje Pavel Tvrzník.
Kámen považuje předseda představenstva za dokonalý. Kromě toho, že si zachovává tmavě červenou barvu i v malé velikosti zrnek, dokáže bez poškození odolat teplotám vyšším než patnáct set stupňů Celsia, má vysokou tvrdost a umí vykouzlit oslňující světelné odrazy.
Z devadesáti procent jsou granáty zasazované do stříbra, vyrábějí se z nich prsteny, náušnice, náhrdelníky, brože. Dosud nejdražším šperkem, zhruba za milion korun, byla před lety souprava trojúhelníkových granátů, kterou si zákazník přál mít namísto ve stříbře z diamantů a bílého zlata.
Teď ji zřejmě trumfne unikátní souprava, kterou vyrobili šperkaři k sedmdesátému výročí firmy. Do čtrnáctikarátového zlata je vsazeno sedmdesát největších českých granátů, které byly v minulosti nalezeny a ve vybroušeném stavu mají rozměry sedm krát pět milimetrů. Doplněny jsou 1492 drobnými kamínky. Souprava je určena na den i noc a obsahuje náhrdelník, dvoje náušnice, prsten a náramek.
Poprvé ji družstvo představilo veřejnosti letos v srpnu. Její cena přesáhne milion korun, jaká ale bude doopravdy, to se ještě uvidí, vzhledem k tomu, že souprava je pouze v jediném kusu a zájem o ni už projevilo několik potenciálních kupců.
Kromě šperků posílá Granát do prodeje i doplňkový sortiment, třeba repliky korunovačních klenotů nebo sklo zdobené českými granáty. A už od roku 1996 tu vyrábějí také ocenění pro vítěze Českého slavíka.
Poprvé v historii otevře družstvo fabriku i veřejnosti, v rámci víkendu Křišťálového údolí, který proběhne 14. až 15. října. Pavel Tvrzník chce lidem ukázat, co všechno výroba šperků obnáší a jak náročná je. Kromě turnovského závodu se zpřístupní i sklárny, ateliéry, muzea a školy, které jsou do Crystal Valley v Libereckém kraji zapojeny.
