Ať se nám to líbí, nebo ne, máme k sobě s Němci a Německem ještě blíž, než si často myslíme. O důvod víc, proč je namístě sledovat, co se v Německu děje. Ekonomiku, byznys, politiku i kulturu. Vše důležité, zajímavé i bizarní.
Pravidelně z pera redakční germanofilky Pavly Francové v jejím sloupku Alles Gute.
Dobré už to nebude
Poprvé uznal ve svém přístupu k Rusku chybu. „Mýlil jsem se,“ řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier poté, co sílila kritika jeho kroků ještě v roli ministra zahraničí.
„Držet se Nord Streamu 2 byla jednoznačně chyba. Drželi jsme se mostů, kterým Rusko už nevěřilo a před kterými nás partneři varovali,“ prohlásil a dodal, že další trpkou bilancí je skutečnost, že se Německu nepodařilo zapojit Rusko do společné bezpečnostní architektury.
Ve svém projevu prezident zdůraznil, že vztahy s Ruskem pod Putinovým vedením se už nikdy nevrátí k předválečnému stavu. Mezi Steinmeierovy nejhlasitější kritiky patří ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk, který vystupuje na diplomata velice otevřeně. Mluví jasně, nebojí se formulovat ostrou kritiku a po Německu přímo žádat výraznější pomoc.
„Pro Steinmeiera byly a zůstávají vztahy s Ruskem něčím zásadním, dokonce posvátným, ať se děje cokoli, dokonce ani útočná válka nehraje hlavní roli,“ prohlásil Melnyk pro deník Tagesspiegel. O den později Steinmeier své pochybení veřejně uznal.
Ukrajinský velvyslanec sice přiznání chyby prezidenta ocenil, ale rovnou dodal, že tohle je jen první krok. Teď by měl podle něj Steinmeier kromě slov přejít i k činům a tlačit na vládu, aby souhlasila s energetickým embargem na Rusko.
Přebíráme velení
Ruský energetický obr Gazprom se stáhl z Německa, což v praxi znamená, že skončil se svou prací v německé dceřiné firmě Gazprom Germania. Aby firma, kontrolující dodávky plynu do země, fungovala dál, převzal její řízení stát v podobě Spolkové agentury pro síťové služby.
Podle ministra hospodářství Roberta Habecka jde o dočasné opatření do konce září. Gazprom se ke změně nevyjádřil – podle úřadů nyní do Německa proudí běžné množství plynu a nejspíš bude proudit nadále.
Vrcholní němečtí politici stále ostře odmítají energetické emargo vůči Rusku, protože by podle nich víc poškodilo Německo a nevedlo ke kýženému oslabení Ruska a jeho agrese na Ukrajině.
Změnu jejich postoje nevyvolaly ani informace o ruských válečných zločinech v ukrajinské Buči. Na ty zatím Německo reagovalo jen vyhoštěním čtyř desítek ruských diplomatů.
Nápady za milion
Německo je vůbec nejaktivnější zemí Evropy, co se týká přihlášek nápadů u Evropského patentového úřadu. Loni jich tam německé společnosti podaly téměř 26 tisíc.
Aktivnější v tomto směru byly jen firmy z USA s víc než 46 tisíci vynálezy. Ani třetí místo za Německem nedrží žádná evropská země, ale Japonsko, které si evropského úřadu přidalo téměř 22 tisíc patentových přihlášek.
Nejvíc se v meziročním srovnání rozjely čínské firmy, které si v Evropě podaly meziročně o čtvrtinu víc přihlášek (přes 16 tisíc) k patentům a jsou tak na čtvrté příčce. Pátá je Francie s víc než 10 tisíci přihláškami. České společnosti si podaly u evropského patentového úřadu loni 203 přihlášek a Česko je tak na 35. místě.
Meziročně byly firmy celkově aktivnější: loni dorazilo úřadu přes 188 tisíc žádostí, což je dosavadní rekord. Hlavními tahouny růsty byly oblasti digitální a zdravotnické technologie a ze všech firem byl s patenty nejaktivnější Huawei, který si podal přes 3500 přihlášek. Následují ho Samsung, LG, Ericsson a Siemens.
5. 4. 20224 min
Pavla Francová
redaktorka Forbes Česko
Do novin se zamilovala na gymnáziu v Německu. Opustila proto původní plán stát se profesionální boxerkou a po studiích žurnalistiky a mezinárodních vztahů nastoupila do Lidových novin. Později působila v Hospodářských novinách či české edici Newsweeku, zkušenosti sbírala i na stážích v Berlíně a Hamburku. Od roku 2018 píše pro Forbes o všem, co ji zajímá – od obchodu, vědy, přes architekturu až po německou ekonomiku. Ze všeho nejvíc ji ale těší příběhy lidí, kteří se nevzdali, plní si své sny a inspirují tím ostatní.
