Právě dnes slaví své třiadevadesáté narozeniny Warren Buffett. Legendární investor a zároveň muž, který se už tři dekády drží na předních příčkách Forbes žebříčku nejbohatších lidí světa.
Je pověstný nejen svým neomylným čichem na výnosné investice, ale především přesvědčením, že by lidé měli konat dobro. Kdyby svůj majetek s touto filozofií nezačal před téměř dvaceti lety postupně darovat na filantropické účely, dost možná je dnes vůbec nejbohatším člověkem planety.
Na obálku Forbesu se přitom poprvé dostal až v roce 2010, tedy ve svých osmdesáti letech. Na titulní straně časopisu stál tehdy po jeho boku o hlavu vyšší a čtyři dekády mladší boháč – raper Jay-Z.
Warren Buffet a Jay-Z na titulce Forbesu v roce 2010
Svoje umístění na titulce tehdy Buffett, přezdívaný Věštec z Omahy, oslavil velkolepým setkáním Forbes 400 Summit, které se konalo v Buffettově oblíbeném podniku Hollywood Diner v jeho rodném městě.
Ostatní hosty tehdy zavaloval veselými historkami ze svého dětství: o krádežích nápojů z automatů na Coca-Colu nebo o loupání namočených čokoládových tyčinek Zingers a k večeři si dal „obyčejný“ kuřecí řízek s bramborovou kaší.
Stejně jako jeho objednávka jsou i moudra, která za svou úspěšnou kariéru sdílel světu, často dost obyčejná. „Držte hotovost a chovejte se hezky,“ znělo jeho poselství z letošního setkání akcionářů holdingu Berkshire Hathaway.
U příležitosti jeho narozenin jsme proto shrnuli jeho životní cestu i zásady, kterými se na ní vždy řídil.
Někdo je dobrý ve vydělávání, někdo v rozdávání
Své vůbec první akcie si dnes generální ředitel investiční společnosti Berkshire Hathaway koupil prý už jako jedenáctiletý. Od té doby se mu podařilo nahromadit obrovské jmění. Aktuálně je sejměním v hodnotě 106 miliard dolarů pátým nejbohatším mužem planety.
Zároveň však patří mezi vůbec nejštědřejší filantropy na světě. Celoživotní dary Warrena Buffetta, který je pravděpodobně největším dárcem na charitativní účely všech dob, dosahují 51,5 miliardy dolarů.
Svůj majetek ve velkém rozdává už od roku 2006, původně přitom filantropem být nechtěl. Dokonce se nechal slyšet, že rozdávání peněz není jeho povaze vlastní: „Není důvod si myslet, že když jsem dobrý ve vydělávání peněz, měl bych být dobrý i v jejich rozdávání,“ řekl.
Pochyboval o efektivitě nadací a charitativních organizací, protože – opět podle jeho slov – „nejsou podrobeny zkoušce trhu“. To znamená, že nemají zákazníky, kteří by rozhodli, zda to, co dělají, má také skutečný přínos. A proto se rozhodl filantropii dělat po svém.
„Filantropie je náročnější než podnikání,“ přiznal. „V podnikání hledáte věci, které se dělají snadno. Pokud si lidé sto let oblíbili Coca-Colu, pravděpodobně ji budou mít v oblibě i nadále. Ale ve filantropii se snažíte řešit největší problémy společnosti, věci, do kterých už lidé vložili peníze a intelekt a nefungovalo to.“
Utrácejte s rozvahou
Darovat velké sumy na filantropické účely začal až díky své první manželce, Susan, která zemřela v roce 2004. „Myslel jsem, že mě manželka přežije,“ přiznal Buffett. „To ona chtěla, abychom díky našim penězům pomáhali,“ dodal. Původně to proto měla být právě jeho žena, kdo rozhodoval, na jaké účely peníze obětují, zatímco úspěšný investor je bude shromažďovat. Po její smrti tak Buffettovi nezbylo než se sám rozhodnout, jak s majetkem naložit.
Část svého jmění tak rozdělil do několika nadací v čele s Nadací Billa a Melindy Gatesových. Stanovil si také podmínku, že tyto prostředky se nesmí v nadačních fondech jen shromažďovat, ale musí se do deseti let od darování utratit.
Svým morálním závazkem ale nesvazoval jenom sebe. „Našel jsem si čísla 400 nejbohatších Američanů podle žebříčku časopisu Forbes a postupně je všechny, spolu s manželi Gatesovými, obvolal,“ řekl.
Buffet s prvním vydáním Forbesu v roce 2017
„Nepřímo jsem je přiměl slíbit, ne závazně, ale morálně, že během svého života či po smrti rozdají alespoň polovinu svého majetku,“ vzpomíná Buffett. A polovina z nich na to podle investora opravdu kývla.
Kup a drž… navždy
Asi nejznámější filozofie, kterou se Warren Buffett řídí, je v podstatě jednoduchá a známá již desítky let. Jeho rady jsou zároveň předmětem seriózního studia, masového kultu i webového folklóru.
Kromě poučky „koupit a držet“ razí také princip takzvané rezervy na nejhorší. Metaforicky řečeno neměli byste pro jistotu jezdit s 9,5tunovým nákladním autem na most, který má nosnost 10 tun. To samé platí i v byznysu.
V praxi to pro Buffetta znamená, že i ve své firmě ponechává několik desítek miliard dolarů neinvestovaných, takže se nikdy nemusí starat o to, jak bude plnit své splatné závazky.
A výše zmíněná délka držení by měla zbytek udělat za investora. „Já jsem měl to štěstí, že jsem začal brzy,“ zmínil Buffett další důvod svého obrovského úspěchu. „Můj otec podnikal v oblasti investic a já za ním chodil o sobotách do práce. Když mi bylo asi sedm let, začal jsem číst všechny jeho knihy. Velmi brzy jsem věděl, co chci dělat, a to je velká výhoda,“ dodal.
IQ 160 vám jen uškodí
Buffett se nikdy netajil tím, že není žádný génius, alespoň ne ve smyslu velkého matematika nebo vědce. K úspěšnému investování podle něj ani „nemusíte být příliš chytří – vždycky říkám, že pokud máte IQ 160, dejte 30 bodů někomu jinému. V investování je nepotřebujete. To, co potřebujete, je emocionální stabilita,“ řekl.
Naprosto klíčový je podle něj nezávislý úsudek při výběru akcií a také pevná vůle držet se své strategie, i když ostatní investoři tvrdí opak. „Pro mnoho lidí je to těžké, ale já měl to štěstí, že jsem se tak narodil.“
(Photo by Paul Morigi/Getty Images for Fortune/Time Inc)
Foto Paul Morigi/Getty Images for Fortune/Time Inc
„Při změnách v portfoliu neberte v úvahu náhlé výkyvy aktuálních trendů, ze kterých Wall Street šílí. Také o spoustě věcí nemám ponětí, takže se jim jako investor vyhýbám. Nechci přijít o spánek kvůli naději na další zisky,“ přiznal otevřeně.
A to je asi tak všechno. Na závěr snad jen Buffettova dvě úsměvná a prý „absolutně nejdůležitější“ investiční pravidla. „První z nich zní – nikdy nepřijít o peníze. A druhé – nikdy nezapomínat na to první.“
Vyhněte se chybám
Vypadá to jednoduše, Buffettovy krátké bonmoty ale skutečně vyjadřují investiční filozofii, která se nezaměřuje na to, aby investor dělal stále dokola skvělá rozhodnutí, ale mnohem více na to, aby se vyhnul velkým chybám.
„Každý absolvent ekonomické školy by měl podepsat závazek, že za život neudělá více než 20 skvělých rozhodnutí,“ nechal se slyšet geniální investor. „Při čtyřicetileté kariéře to znamená jedno rozhodnutí každé dva roky.“
Buffett tento přístup převzal od legendárního investora Benjamina Grahama. Od něj také převzal další důležitou dovednost – přemýšlet o akciích „nejen jako o nějaké značce, jejíž číselná hodnota se mění, ale jako o součásti skutečného podniku. Protože čas je přítelem skvělých společností a nepřítelem těch slabých“.
Najděte svoji šťastnou hvězdu
Pověstný Věštec z Omahy nicméně nikdy nepopíral ani roli štěstí, zejména v tom smyslu, že se narodil ve správné době. Jako dítě navíc při brigádách prodával žvýkačky, Coca-Colu (která se stala jednou z jeho nejoblíbenějších firemních investic) a noviny jako Washington Post (jeho další úspěšná investice). „Kdybych se narodil v Nebrasce o dvě stě let dříve, moje vlohy pro alokaci kapitálu by mi příliš nepomohly,“ přiznal.
V začátcích jeho kariéry navíc rostla americká poválečná ekonomika, a s ní i Buffettův úspěch. Postupně diverzifikoval investice společnosti Berkshire Hathaway, od médií přes nealkoholické nápoje, výrobu, pojišťovnictví (pozdější gigant Geico), banky (Wells Fargo – jejíž akcie držel od roku 1989 po dobu 33 let), finanční služby až po spotřební zboží (například Gillette).
A nikdy příliš nepřeceňoval svou vlastní genialitu. „Vyšlo mně v životě všechno možné, mám štěstí už osmdesát let,“ glosoval své životní dílo.
I chyby za 200 miliard se dějí
Nebylo tomu tak ale úplně vždycky. I když Buffett káže ve své kariéře udělat co nejméně chyb, neznamená to, že by snad sám nikdy chybu neudělal. Paradoxně té největší se dopustil na samém počátku své samostatné investiční kariéry. Za základ svého vlastního investičního podniku si totiž vybral textilní továrnu, kterou tehdy Berkshire Hathaway byla.
V následujících letech se několikrát marně pokusil původní podnik zachránit. Nakonec mu stejně zůstal jen název firmy, textilní podnik byl odsouzen k zániku, když se výroba přesunula do Asie.
Kdyby začal podnikat v pojišťovnictví, byla by Berkshire Hathaway podle něj dvakrát větší, než dnes opravdu je. Byla to podle něj jeho největší chyba – „omyl za 200 miliard dolarů“.
Mějte svůj vzor
V roce 2017 připravil americký Forbes u příležitosti svého stého výročí speciální vydání, do kterého přispělo sto slavných podnikatelů eseji o svém podnikání, životě a vzorech. Výběr Buffettova „idola“ byl poměrně překvapivý. Vybral si tehdy zakladatele Amazonu Jeffa Bezose.
„To, co Jeff Bezos dokázal a co nejspíš ještě dokáže, je pravděpodobně největší úspěch, jaký jsem kdy viděl,“ řekl. „Stal se lídrem ve dvou hlavních odvětvích a stále vyrábí raketové lodě a Washington Post.“
Buffett přitom vždy patřil k těm investorům, kteří se novým technologiím vyhýbali. „Bill Gates je sice můj přítel, ale já prostě nevím, co ty malé věci dělají,“ řekl dokonce. Jeho obdiv k Bezosovi tak zřejmě spočíval prostě v tom, že je Bezos jedním z mála velkých podnikatelů, kterým se podařilo vybudovat společnost ještě větší, než je Berkshire Hathaway.
Žijte pod své poměry a nešiřte drby
V roce 2020 sestavil časopis Forbes elektronickou knihu o Buffettovi, která obsahuje výběr jeho profilů z let 1969 až 2013. A která tak připomíná i starší článek Roberta Lenznera z roku 1993. Buffett, kterému tehdy táhlo na šedesát, se i při schůzkách s novináři obešel bez ochranky, nepronásledovali ho paparazzi a kromě firemního tryskáče, který je spíše nástrojem než luxusem, neměl nic, co by ukazovalo velikost jeho jmění.
Řídil sám, žil (a stále žije) v nenápadném domě, který si koupil v padesátých letech za 31 500 dolarů. Téměř nikdy navíc nejezdí na dovolenou a odmítl i nabídku na oběd s prezidentem Clintonem. „Všechno, co k životu potřebuji, mám tady v Omaze,“ řekl tehdy časopisu Forbes. „Pracuji s lidmi, které mám rád. A díky tomu nemusím pracovat s lidmi, které nemám rád.“
Každý den údajně pět až šest hodin čte, nikdy nesbírá drby a mnohem raději než na poradách vyřizuje potřebné záležitosti po telefonu. Na schůzky „svých“ velkých firem však chodí každý měsíc.
Najděte si partnera
Buffett nedá na svou pravou ruku a přítele Charlieho Mungera dopustit už téměř půl století. Devětadevadesátiletý vystudovaný právník a matematik začal s Warrenem Buffettem pracovat už jako teenager, když pracoval v obchodě s potravinami Buffettova dědečka. Dnes geniální investor na něm obdivoval to, že je racionální, a prakticky nikdy se nehádali.
Munger má v Berkshire Hathaway sice jen malý podíl, především díky němu je však miliardářem. Investiční poučka, kterou se řídí, pochází z pokeru: co nejdříve složit karty, pokud vidíte, že nejsou dobré. A naopak, máte-li skvělé karty, co nejvíce znásobte své sázky, protože taková příležitost se nenaskytne často.
K úspěchu na poli investic je ale vždy potřeba mít šťastnou ruku na dobré akciové tituly. Mezi ty, které v portfoliu Berkshire Hathaway zastávají nejčestnější místa, patří Apple, Bank of America, Coca-Cola, ropný gigant Chevron nebo finanční instituce American Express. Zkrátka jsou to tituly, kterým Buffett dlouhodobě věří.
Proto pokud se jej zeptáte, co chce, aby tady po něm jednou zůstalo, odpovídá bez zaváhání: „Doufám, že Berkshire Hathaway!“
„Doufám, že tady firma dlouho zůstane a především že ji budou řídit dobří lidé a firmě se bude dařit. Jestli ne, vrátím se a budu je strašit!“
