Máte pocit, že jste již jméno Wolfgang Beltracchi někde slyšeli, ale nemůžete si vzpomenout, kde přesně? Jde o nejslavnějšího evropského padělatele obrazů, který má v tomto oboru čtyřicetiletou praxi. Některé jeho nepřiznané kopie děl slavných umělců dodnes visí v soukromých sbírkách i muzeích – a i ty přiznané dnes mají zajímavou sběratelskou hodnotu.

Zisky vygenerované Beltracchiho padělky se v době těsně před vypuknutím covidové pandemie odhadovaly na necelých 87 milionů eur. Génius neuznávající autority v umění ani skutečném světě byl za své kousky v roce 2011 odsouzen na šest let v německém vězení, propuštěn byl ale předčasně již v roce 2015. Na krku mu nicméně zůstaly žaloby za miliony eur.

Dnes se sedmdesátiletý bohémský umělec pouští do trochu bezpečnějších vod. Beltracchi, občanským jménem Wolfgang Fischer, vydává vlastní kolekci NFT obrazů. Tvrdí, že jej na NFT umění zaujala především možnost propagace umělců nezávislé na tradičních mechanismech obchodu s uměním, kterým tento stárnoucí hippie stále pohrdá.

Navíc byl Fischerovi dle jeho vlastních slov po odsouzení zakázán přístup do aukcí řady slavných galerií, aukčních domů s uměním i některých muzeí.

Beltracchi proto vytvořil 4608 variací na slavný portét Salvator Mundi přisuzovaný Leonardu da Vincimu nebo jeho talentovanému studentovi Giovannimu Antoniovi Boltraffiovi. Jednotlivé tokenizované obrazy jsou vyvedeny v různých stylech počínaje vrcholnou renesancí a konče něčím, co Fischer označuje jako „Beltracchiho éru“, odrážející jeho vlastní styl.

Zda jde skutečně o vlastní styl, nebo další nenápadné (či spíše nápadné) pomrknutí, to ať si každý rozhodne raději sám. Fischerova NFT díla si můžete prohlédnout na umělcově webu The Greats.

Beltracchi se naučil zhotovovat zdařilé napodobeniny starých mistrů pod vedením svého otce, který se živil jako umělecký restaurátor a malíř kostelních zdí. Jako teenager začal Beltracchi vytvářet nové obrazy ve stylu starých mistrů, které následně prodával na bleším trhu.

Během sedmdesátých a osmdesátých let žil nevázaný bohémský život napříč evropskými metropolemi a pro své podvrhy si oblíbil nové vzory: francouzské modernisty a německý expresionismus. Důvod byl zejména materiální – prostředky, které tito umělci běžně používali, byly mnohem snadněji k mání.

Mistrovství v padělání, kdy ani největší znalci nebyli schopni rozeznat originály od podvrhů, dosáhl především u německých malířů Johannese Molzahna a Heinricha Campendonka.

Fischerovi se povedlo svými podvrhy ošálit i svého času nejuznávanější expertku na Campendonkovu tvorbu, německou kunsthistoričku Andreu Firmenich. Podvrh odhalil až forenzní specialista, kterého si objednal majitel jednoho z údajných Campendonkových obrazů (Červený obraz s koněm). Obraz prozradil pigment bílého titania, který se v roce 1914, kdy je obraz datován, ještě nepoužíval.

Beltracchi se během svého procesu přiznal k podvržení tří set obrazů více než padesáti umělců, otázkou ale zůstává, která jeho kukaččí díla v soukromých i veřejných sbírkách na své odhalení teprve čekají. Tento problém naštěstí budoucí majitelé umělcových NFT obrazů řešit nemusí.