Být jedním z šestnácti nejlepších, to zní jako solidní úspěch. Ale být jedním z šestnácti, kteří byli vybráni z mnoha tisíc dalších uchazečů z celého světa, s tím už můžete vážně machrovat.
Brněnské firmě Tatum se přesně tohle podařilo: jako vůbec první startup v historii Česka se probojovala do prestižního akcelerátoru v Silicon Valley SkyDeck, mezi jehož podílníky se řadí takové kolosy jako Sequoia Capital nebo Mayfield.
Díky tomu dostala brněnská Tatum z fondu SkyDecku na ruku 105 tisíc dolarů, ale to je spíše jen detail – mnohem důležitější je, že se firma přítomností v akcelerátoru dostala do úplně jiné ligy, co se týče globálních možností a investorů.
„Třeba zítra díky tomu máme telefonát s miliardářem z Wall Street,“ říká spoluzakladatel a CEO startupu Tatum Jiří Kobelka. Do akcelerátoru se jeho společnost dostala už v listopadu, ale až nyní šla s informací do médií. „Za tu dobu jsme se dostali někam, kam bychom předtím ani nedohlédli.“
Uzly a chapadla
Společnost Tatum působí v oblasti blockchainu, což už dnes ale zdaleka neznamená, že by měla nějak zvlášť pracovat s kryptoměnami. Blockchain je ve svém principu databáze, která ukládá a servíruje data.
Fígl blockchainu spočívá v tom, že je decentralizovaný – na rozdíl od jiných databází, které mají jeden uzlový bod napěchovaný informacemi a kolem něj natažená chapadla, jež informaci nesou dál. Naproti tomu v případě blockchainu se kompletní databáze nachází v každém z jejích bodů. Odstraňte jeden a s databází to ani nehne.
Na něčem takovém toho můžete postavit mnohem víc než jen kryptoměnu. Pročež existuje hromada subjektů, které dnes na blockchainu budují projekty budoucnosti. A brněnská firma Tatum je ta, kdo jim pro to poskytuje základní kámen.
„Tatum je platforma pro vývojáře,“ vysvětluje Kobelka. „Když dnes chcete vyvíjet aplikaci, jež využívá blockchain, typicky to trvá jeden až dva roky. My ale pro vývojáře připravujeme určitý framework, nástroj, který jim umožňuje ty stejné aplikace vystavět za pouhé hodiny nebo maximálně jednotky dnů.“ Tatum tak vývojářům všeho možného založeného na principu blockchainu nabízí masivní úsporu, ať už budují prototypy, nebo funkční aplikace.
Kobelka, který Tatum se svým společníkem buduje jako firmu od roku 2018, popisuje funkci brněnského startupu jako určitou urychlovací vrstvu. „My jsme v podstatě auto, které přejede z Prahy do Brna za tři sekundy, ale v důsledku už je nám celkem jedno, jestli chce náš klient do Prahy, nebo do Brna,“ říká.
V tuto chvíli má Tatum za klienty 5150 developerů a mnohdy ani pořádně netuší, co vlastně na jeho platformě dělají. „Jsme taková blockchainová obdoba internetových služeb Amazonu, který vám zpřístupní servery, ale co na nich konkrétně děláte, už v podstatě také neví,“ dodává Kobelka.
Přece jen lze ale nabídnout vcelku přehlednou mapu, co developeři na platformě firmy Tatum kutí. Devadesát procent z nich pracuje technicky vzato na kryptopeněženkách čili platformách činných v kryptoměnách.
Stejně tak ale na technologii dnes pětadvacetičlenné brněnské firmy šlapou armádní projekty, nejrůznější loyalty programy, trackování zboží a mnoho dalšího. Jsou tu i vývojáři, kteří pracují na emisních povolenkách a v dalších sofistikovaných oblastech. Přesto je pravda, že kryptopeněženky zatím vládnou.
„Naprostý masakr“
V roce 2020 rostl obrat firmy Tatum o 25 procent měsíčně a loňské fiskální období končili Brňané s 1,1 milionu dolarů ARR (součet všech výnosů z předplatného nebo jiných pravidelných a opakovaných plateb za rok, pozn. redakce) – neboť se jedná o předplatitelský model.
Ironií osudu je, že se do akcelerátoru SkyDeck ze Silicon Valley, v němž historicky jako první Češi uspěli, vůbec nehrnuli. „My ani nevěděli, že ten akcelerátor vůbec existuje,“ říká Kobelka. „Ozvali se nám sami, protože jsme měli finančně dobré výsledky a technologicky velice zajímavé věci.“
SkyDeck vybírá z tisíců startupů po celém světě šestnáctku nejlepších. Nejde tu přitom zdaleka jen o blockchain, stejně tak uspěly firmy z oboru nanotechnologií a dalších perspektivních oborů. „Asi nejdůležitější je pro výběr jednak technologická unikátnost řešení, na kterém startup pracuje, a jednak jeho potenciál. Zkrátka zda z něj může vzniknout unicorn, nebo ne. Pokud ne, tak je to vůbec nezajímá,“ říká Kobelka.
Jiří Kobelka
A stejně jako hoši v Tatum netušili, že tento prestižní akcelerátor vůbec existuje, když už se to dozvěděli, nepočítali ani s tím, že by v něm uspěli. Vzhledem k tomu, že pracují v oboru zvaném deep tech čili hardcore technologicky zaměřené záležitosti, která se nezasvěceným velice těžko vysvětluje, museli po prvotním oslovení ještě zapracovat na tom, aby Silicon Valley pochopilo, co to v tom Brně vlastně kutí.
Teď už jsou v akcelerátoru až po uši a to, co se tam děje, označuje Kobelka za „naprostý masakr“. „Je to tak intenzivní, že z těch vybraných šestnácti už dva startupy odpadly,“ říká. „Prostě to nedaly.“
Intenzivní je akcelerátor zejména proto, že jsou v něm skutečně špičkoví lektoři a matadoři ze Silicon Valley, kteří účastníkům v podstatě obracejí svět vzhůru nohama. Rozstřelují totiž jejich zažité koncepty jako bowlingová koule sestavu kuželek a pak je učí zcela nové, průlomové koncepty především v oblasti byznysu, podnikání a marketingu.
„Máme tam k sobě například borce, který má v Amazonu na starosti celou Alexu,“ zmiňuje Kobelka Vishe Paia. K dalším lektorům patří taková jména jako Samir Ghosh, Chris Mossing nebo Patrick Pahl.
Nejtěžší váhy
„Měli jsme už spoustu poradců v Evropě, kteří člověku říkají, co má dělat – jenže tihle ze Silicon Valley vám řeknou také proč a jak to máte dělat – a během hodiny vám kompletně přetočí celou vaši vizi,“ říká Kobelka.
Co se například v přístupu k marketingu týče, žili v Tatum do té doby v přesvědčení, že takové projekty se připravují přibližně půl roku.
„Jenže v Silicon Valley se naučíte, že když to trvá déle než dva týdny, tak už vás to vlastně vůbec nezajímá. Ne za půl roku, ale do dvou týdnů musíte udělat úplnou otočku – protože za šest měsíců už vstupujete na burzu!“ říká Kobelka.
Dodává, že oproti Americe v Evropě moc neumíme záležitosti, jako je segmentace klientů nebo způsoby, jak najít trh. A právě ve SkyDecku se firma naučí, že se může ke klientům dostat nesmírně rychle i bez toho, aby je půl roku předtím zahrnovala prezentacemi. „Učíte se tam strašně rychle postupy a myšlenky, které tady nemáme,“ říká Kobelka. „Alespoň já je tedy neznal – ale já jsem jenom kluk z Brna.“
Ani tohle ale zdaleka není všechno. Firma se v akcelerátoru naučí hodně o marketingu, budování kultury ve startupu, v lidských zdrojích či boot strappingu. A má to ještě sladké finále. Až bude v dubnu akcelerátor končit, sejde se sedm stovek z největších investorů na světě a firmy jako Tatum pro ně udělají prezentaci – a tito megainvestoři do nich budou investovat.
To je endgame pro akcelerátor. Ovšem endgame pro Jiřího Kobelku a jeho Tatum je ještě něco jiného. „Pro mě ta hra nekončí v dubnu, my jedeme dál. I proto máme teď se SkyDeckem třeba debatu, že naše představa trochu koliduje s tím, abychom pro ně v tom dubnu vypadali hezky.“
Kobelku totiž tak úplně nezajímá, co bude v dubnu – spíš mu záleží na tom, co bude za pět let. „Mě zajímá to, abychom byli ten unicorn. A unicornem se nestanete tak, že budete každé čtyři měsíce uhýbat někomu, kdo potřebuje, aby to nějak vypadalo krátkodobě. Takhle to nefunguje. Ostatně – to jsem se naučil právě u nich!“ říká.
Tatum dnes pracuje pro klienty v Česku, ve Spojených státech i Velké Británii a kromě digitálních peněženek se věnuje projektům ve futuristicky znějících oblastech typu trackování v supply chainu nebo tokenizace realitního trhu. Ne na všechno Tatum přitom kývne.
Odmítl například možnou spolupráci s armádou, která nepatřila k armádám NATO, a během níž by jeho platforma podporovala armádu útočných dronů. Tatum spolupráci neuskutečnil z etických důvodů. Na principu toho, čeho se při ní mohl účastnit, je ale dobře vidět, co všechno dnes může technologie blockchainu znamenat.
Jako něco z Terminátora
„Šlo o to, že ta armáda má autonomní letadla, drony vybavené umělou inteligencí, které splní misi i ve chvíli, kdy se přeruší kontakt s lidskými piloty,“ přibližuje Kobelka. Dvacítka takových uměle inteligentních letadel napěchovaných raketami pak kontroluje jednu oblast, jedno z nich vyhodnotí cíl a všechny na něj pak v hejnu zaútočí.
„Problém byl, že i v takovém scénáři byl jeden z dronů stále master čili ten hlavní, a ostatní stroje ho následovaly. A když někdo sestřelí mastera, tak už pak data pro misi nikde nejsou a z ostatních letadel jsou najednou nepoužitelné haldy plechu s drahými raketami,“ dodává.
Proto vznikla myšlenka, že by se pro takovou záležitost dal využít blockchain. „Letadla v takovém scénáři spojuje laserový paprsek, jímž mezi sebou komunikují, a využívají blockchain jako interní síť pro vyměňování informací,“ říká Kobelka.
Pokud by tyto autonomní letouny komunikovaly bez blockchainu, někdo může jejich signál narušovat a vkládat do něj třeba chybné informace. A zároveň jde v případě blockchainu o peer-to-peer databázi, takže když někdo sestřelí master dron s informacemi, všechny ostatní ze stejného hejna informace stále mají. „Takže i když jich zneškodníte devatenáct, dvacátý bude stále schopný misi dokončit,“ dodává Kobelka.
Hudba budoucnosti
Pokud jde ale o mírumilovnější projekty, spatřuje dnes jeden z největších potenciálů v takzvaných zero-knowledge protokolech. „To je velká pecka, která v budoucnu změní spoustu věcí,“ říká a ilustruje využití takových protokolů na následujícím příkladu.
„Přestavte si, že jste barman, přijde k vám hezká slečna a vy ji budete chtít sbalit. A protože nebudete mít špetku morálky, vymyslíte úlisný plán. Řeknete jí, že naléváte od 18 let a chcete vidět občanku – načež si z její občanky přečtete nejen, kolik jí je, ale také jak se jmenuje, jestli je vdaná a kde bydlí,“ popisuje Kobelka.
Zero-knowledge protokoly přesně takovým věcem zabrání. Protokol totiž funguje tak, že data o slečně budou v takovém hypotetickém příkladu zašifrovaná v blockchainu, který na otázky odpovídá pouze ano, či ne.
„Barmanova otázka tedy bude znít: Je tato osoba starší osmnácti let? A odpověď bude ano, či ne. Nedozví se vůbec nic navíc,“ říká Kobelka. Tento princip podle něj v budoucnu najde obrovské využití v digitální identitě, například s ohledem na GDPR a bezpečnost obecně.
„Budete mít informace třeba v nějaké digitální peněžence, v níž bude úplně všechno, ale díky zero-knowledge protokolům se každý subjekt dozví jen a pouze to, co se dozvědět potřebuje – a nic z toho, co se dozvědět nemá,“ říká Kobelka.
Tatum tak má, zdá se, dveře do budoucnosti otevřené. Když se Jiřího Kobelky ptám, jak může člověk do akcelerujícího trendu blockchainu jako technologie investovat, nabízí dvě varianty.
„Dnes máte v podstatě dva typy projektů: jedním z nich je takový, který vytváří nový blockchain bez ohledu na to, jestli podporuje, nebo nepodporuje kryptoměny. Takové projekty typicky dělají ICO (vstup nové kryptoměny na trh, pozn. redakce) nebo emitují tokeny a prodávají je, aby se samy financovaly. To je první možnost, jak investovat – investujete do toho, že ten projekt bude úspěšný,“ říká Kobelka.
Druhou variantou je pak podle něj kapitálové vstupování do startupů, jež tyto technologie dělají. A k takovým patří právě Tatum. „I v Česku jsou lidé, kteří by u nás dnes chtěli získat větší podíl, ale na to je, myslím, trochu brzy,“ říká Kobelka. „A uspěchat to by byla škoda.“
