Jonáš Ťoupal studuje doktorát na nejstarší americké univerzitě, založené před bezmála 300 lety – roku 1740 stál u založení Pensylvánské univerzity legendární Benjamin Franklin.
Škola, přezdívaná prostě „Penn“, sídlí ve Filadelfii a řadí se do tzv. Ivy League, osmičky nejprestižnějších amerických univerzit. Absolvoval ji například druhý nejbohatší člověk planety Elon Musk a současný americký prezident Joe Biden zde pro změnu vyučoval.
Jaká atmosféra vládne na Pensylvánské univerzitě v časech koronaviru? A se kterým útočníkem NHL si Jonáš Ťoupal domlouval pivo? Své bezprostřední dojmy z cesty za zahraničním úspěchem sepsal pro Forbes.
Moje cesta na Penn začala před osmi lety, když mi bylo 17 a já seděl v letadle do New Yorku s cílem uspět v tamní juniorské hokejové lize. Dálkově a individuálně jsem studoval třetí ročník Česko-anglického gymnázia v Českých Budějovicích, které mě na moji trať nemohlo připravit lépe.
Po třech hokejových sezonách v New Yorku a Bostonu jsem dostal plné školné na Hobart a William Smith Colleges (HWS), kam jsem nastoupil v roce 2015. Školu jsem si vybral z několika důvodů: v minulosti byli úspěšní při přijímání svých studentů na Master’s a PhD programy nejlepších škol v zemi a menší počet studentů zajišťoval vytvoření opravdu silné sítě kontaktů do budoucna.
Dalším faktorem byl špičkový hokejový program a také doporučení Roberta Sovíka, který na HWS promoval v roce, kdy jsem nastupoval, a nemohl si školu vynachválit. Jenom naše česká stopa je solidní vizitkou HWS: Robert je dnes v českém Forbes 30 pod 30, já studuji na Penn.
Studium na americké vysoké škole vám nabídne širokou škálu možností a příležitostí a je na každém, jak uchopí šanci je využít. Já jsem na HWS vystudoval najednou dva major obory, Bachelor of Science in Geoscience a Bachelor of Arts in Planetary Science s hodnocením prospěchu summa cum laude (na úrovni červeného diplomu v ČR), a navíc si přidal ještě minor, což je něco jako poloviční diplom, v Environmental Studies.
Během studia jsem pracoval na vědeckých projektech, z nichž jeden – zkoumání ledovců na Marsu – jsem prezentoval i lidem z NASA. Dále jsem pracoval jako mentor ve studijním centru a odpoledne a o víkendech hrál hokej za univerzitní tým. Během čtyř sezon se nám podařilo vyhrát tři mistrovství konference, poslední dva roky jsem byl v konferenčním All-Star týmu a stal se prvním evropským kapitánem v historii týmu.
Poslední ročník mého studia jsme se dostali až do celoamerického prestižního turnaje Final Four, kam nám dokonce univerzitní sportovní asociace NCAA zaplatila let soukromým letadlem. Vaše osobní úspěchy ve finále slouží jako určitý kredit: čtyři roky dřete, budujete svoje CV, abyste se nakonec odlišili od ostatních dvou milionů studentů, kteří jenom v Americe každý rok dokončí vysokou školu.
Já svůj kredit využil, abych se dostal na Penn.
Abych mohl vůbec na školu jako Penn pomýšlet, musel jsem ale ještě přidat. Rozhodl jsem se prezentovat svůj výzkum, při kterém jsem vymyslel, jak zmapovat znečištění přírody rtutí při těžení zlata v Ghaně s využitím satelitních družic.
Výzkum, který byl součástí mé bakalářské práce, jsem osobně prezentoval na mezinárodním kongresu Geological Society of America v Indianapolis před zástupci a profesory ze špičkových univerzit. Díky osobním kontaktům a networkingu jsem se seznámil s profesory z různých univerzit a věděl, že moje přihláška na doktorandské studium neskončí na dně hromady od ostatních uchazečů.
Její součástí byly samozřejmě nejenom známky, ale také Graduate Record Examinations (GRE, testy z matematiky, kritického myšlení a psaní esejí), absolvované předměty, historie výzkumu, motivační dopis a doporučení od tří profesorů. Penn byli první, kteří mě pozvali na několikadenní prohlídku města a univerzitního kampusu.
Foto Eric Sucar / University of Pennsylvania
Po seznámení s ostatními profesory a poznání neskutečného vybavení laboratoří jsem jejich studijní nabídku nadšeně přijal. Dnes tak na Penn studuji geochemii – interakci minerálů s vodou a přírodními kyselinami. Zajímají mě ložiska lithia, jelikož v ČR máme nejenom světově významné ložisko v Krušných horách, ale i několik menších, rozesetých po celé zemi.
Mohu tak provádět terénní práce přes léto doma a vzorky si poté odvézt s sebou zpátky do Filadelfie. V současné době spolupracuji také se Savannah Resources, významnou společností, která lithium těží v Portugalsku, a dále se snažím navázat vztah s firmou Livent, jedním z největších světových producentů lithia, sídlící právě ve Filadelfii.
Momentálně je většina mé práce online, veškeré vyučování běží přes Zoom. Součástí mého PhD kontraktu je povinnost vyučovat bakalářské studenty, proto své vyučování vedu také přes Zoom, což je zajímavé samo o sobě.
Jsem ale rád, že i v pandemickém stavu mohu do laboratoří osobně. Život ve Filadelfii je jinak pozastavený podobně jako doma, všichni zde nosí roušky a jíst v restauracích lze také jenom venku. Na sporty fanoušci nesmí, takže Flyers sledujeme jenom v televizi.
Je tu i menší skupinka Čechů, a i když se v této situaci moc nevídáme, víme o sobě. Například na sousední Drexel University hraje tenis Šárka Richterová a v létě jsme si na charitativním golfovém turnaji s Jakubem Voráčkem říkali, že musíme zajít na pivo, až to půjde…
