Možná je to ta jedna pověstná vlaštovka, která ještě jaro nedělá. V každém případě je ale minimálně nositelem pozitivní zprávy a první radosti v segmentu gastronomie. Tedy z oboru, o kterém jsme v posledním více než roce slýchávali bohužel jen chmurné novinky.

Obrovskou radost a s ní spojené velké plány v sobě už několik týdnů nosí zakladatel a spolumajitel Vinografu Jan Horešovský, se kterým jsme se v posledních měsících setkávali v médiích hlavně v souvislosti s tím, jak Vinograf každým dnem bojuje o holé přežití.

„Obraty jsou stále velmi nízko, ale teď už víme, že se můžeme opřít o něco, co nám nedovolí padnout,“ začíná Jan Horešovský ve Vinogafu na Senovážném náměstí opatrně odhalovat velkou novinku, díky které vyjde celý podnik z krize daleko silnější

„Získali jsme investici. Je to obrovské ocenění naší práce a projev důvěry celému našemu profesionálnímu týmu,“ zní v jeho hlase neskrývaná úleva po více než roce bojů s nepřízní osudu.

„Investice nám umožní expandovat a koncepčně se rozšířit v rámci naší cesty podnikání v gastronomii. Přesnou výši říct nemohu, ale celkově jde o  vyšší miliony korun,“ dodává a stejně tak si pro sebe nechá jména investorů.

Odhaluje jen, že jde o právníky, kteří mají nedaleko Vinografu kancelář a od samého počátku jsou jeho pravidelnými hosty. Dokonale tedy znají nejen jeho koncept, ale i celý tým.

Zakladatel Vinografu Jan Horešovský

„Věděli o našich problémech z médií a sami se ozvali. Zjistili jsme, že mají stejný náhled na další směřování Vinografu a velmi oceňují náš tým, a tak jsme se domluvili, že jim prodáme třetinu firmy,“ popisuje spolumajitel Vinografu, který před šesti lety rozjel s miliardářem Liborem Winklerem ze skupiny RSJ.

Jejich podíly se tak snižují na třetinu. Jan Horešovský stále zůstává jednatelem a také hlavním ideamakerem firmy, se kterou započal proces transformace z hobby projektu na ekonomicky dobře fungující podnik ještě před covidem.

Už tehdy začínal hledat strategického investora, který za ním v klíčovém okamžiku nakonec přišel sám.

Velké plány

Příliv nových peněz rozvazuje Vinografu ruce v současném náročném období, kdy jsou hospody a restaurace pro návštěvníky stále zavřené a řeší hlavně nahromaděné dluhy. I v případě Vinografu se v nich část investice „utopí“.

„Chceme primárně uhradit závazky dodavatelům. Nejpodstatnější ale je, že peníze půjdou na budoucí rozvoj Vinografu i brandu celé skupiny. Ani koruna nejde do naší kapsy,“ vysvětluje Horešovský.

Půjdeme cestou lokálních Vinografů.

Vinograf dnes najdete jen v Praze na Senovážném náměstí, jeho zejména turisty oblíbený sesterský vinný bar v Míšeňské ulici je od loňského podzimu zavřený. Koncept podobných menších barů je sice z pohledu Horešovského ekonomicky výhodný, ale baru v Míšeňské zlomil vaz odliv turistů.

„Půjdeme cestou lokálních Vinografů se dvěma zaměstnanci, maximálně třiceti hosty, zahrádkou a studenou kuchyní. Jde o formát, který se nám ekonomicky osvědčil, je méně rizikový vzhledem k nižším provozním nákladům včetně zásob zboží a je tu celkově menší riziko ztráty investice,“ vysvětluje Horešovský.

Hned nato ale dodává, že konkrétně do Míšeňské se Vinograf nevrátí. Místo ní má vytipováno několik nových oblastí.

Vydání Forbesu Zázrak

„Bary chceme otevírat v místech, kde je velká fluktuace zákazníků a kde jsou rezidenti. Tedy v místech, kde lidi bydlí,“ vysvětluje Horešovský nad sklenkou červeného vína a začíná vše konkretizovat.

„Kromě expanze na zajímavá místa v Praze i mimo ni, jako je třeba Beroun nebo moravský Mikulov, plánujeme náročnější stavební změnu naší vlajkové lodi na Senovážném, abychom tu posílili kapacitu teplé kuchyně a komfort pro náročné zákazníky,“ plánuje sedmapadesátiletý podnikatel.

Expanze i rekonstrukce dohromady spolkne nižší jednotky milionů korun. Expanze teritoriální pak nebude jedinou nohou, která by měla určovat další směr a také velikost vinného byznysu Horešovského a jeho (staro)nových společníků.

Dražší vína si lidé na internetu příliš nekupují.

Plánuje se také rozvoj e-shopu, který dnes redukovaný dvanáctičlenný tým Vinografu začal pořádně využívat až s nástupem lockdownů. I díky němu se tržby baru loni propadly „jen“ na 57 procent roku 2019. Bez něj by byl výsledek daleko tristnější.

„E-shop je nyní orientovaný na levnější vína, dražší vína si lidé na internetu příliš nekupují. Kupují si totiž víno bez zážitku z prezentace a popovídání se someliérem,“ vypichuje Horešovský jeden z nedostatků moderních technologií a zároveň tím opět nastiňuje, jaký další krok Vinograf čeká.

Třetí nohou na cestě k vyššímu obratu i ziskovosti má být zaměření na privátní klientelu. „Začali jsme během krize systematicky budovat vztah se zákazníky, které jsme dříve neoslovovali mimo náš bar. Půjde i o různé prezentace, degustace a přímo mířené nabídky. Práce tohoto typu si možná vyžádá samostatnou firmu,“ předesílá podnikatel.

Senovážná žije

Na Senovážném náměstí je v současné době velký důvod k radosti, zároveň ale všichni cítí hodně práce před sebou. A to nejen kolem Vinografu samotného.

Vinograf je totiž zakládajícím členem spolku Senovážná žije, který má za cíl zvelebit celé náměstí. Sekundují mu v tom místní podniky, jako jsou například Jindřišská věž, kino Edison nebo galerie Kvalitář.

Horešovský na Senovážném nedávno najal i další prostor, kde si zákazníci budou moci vybrat víno v showroomu a vyzvednout zboží objednané v e-shopu. A tím jeho vize nekončí.

„Chceme Senovážné náměstí kompletně kultivovat. Ideálně z něj udělat něco podobného jako je Náměstí republiky. Tedy bez zbytečných zábran, obrubníků, bez aut. Udělat z něj cílovou destinaci, kde se lidi budou scházet,“ popisuje Horešovský.

Podle něj svou roli v oživení náměstí sehraje i v současnosti rekonstruovaná budova Cukrovarnického paláce, kde by měl začátkem příštího roku spustit svůj provoz luxusní hotel. A tedy přivést na náměstí další obyvatele a turisty.

Hledání lidí

Před Janem Horešovským v souvislosti s chystanou expanzí stojí i náročný úkol najít do nových provozoven lidi, kteří vínu rozumějí. „Hodně jich z oboru odešlo úplně jinam,“ připomene smutný fakt.

„Someliér Vinografu musí znát všech tisíc vín, které máme na lístku. Ke každému musí umět něco říct, musí ho mít ochutnané, mít na něj názor,“ říká s tím, že Vinograf si zaměstnance převážně vychovával od píky. Je proto odhodlaný to zvládnout i dnes.

Teď už tedy Horešovský čeká jen na otevření restaurací, jejichž počet se ve srovnání s dobou před covidem sníží dle optimistických odhadů o minimálně čtvrtinu. A ty, které přežijí, se rozhodně nebudou podbízet zákazníkům nízkou cenou.

„Myslím, že většina restaurací zdraží jako my, protože to je nezbytné,“ uzavírá Horešovský a dopíjí sklenku.