Žoldnéřská skupina Wagnerovci během víkendu přesedlala od pomoci Rusku při invazi na Ukrajinu ke krátké rebelii proti prezidentu Vladimiru Putinovi.
Je to dramatické vyvrcholení dlouhé cesty, na které si vojenská skupina oligarchy Jevgenije Prigožina vydělala stovky milionů dolarů zajišťováním ruských vládních zakázek a parazitováním na nestabilních režimech v Africe a na Blízkém východě. Za ochranu nejrůznějších vládců a prosazování jejich zájmů totiž kromě tučných odměn inkasovala i práva na těžení tamních přírodních zdrojů.
Prigožinova mocenská role v Rusku však začala úplně jinak. A to okamžikem, kdy byl v 90. letech představen Putinovi. Bývalý trestanec Prigožin, který se stal restauratérem, postupně proslul jako „Putinův šéfkuchař“ díky svému cateringovému podniku, který od vlády získával četné zakázky. To časem vedlo k tomu, že mezi ním a Putinem vzniky velmi úzké vztahy.
V roce 2014 Prigožin založil žoldnéřskou firmu Wagner Group, ačkoli až do loňského roku opakovaně popíral, že by tuto skupinu vlastnil, a často zpochybňoval i jakékoliv spojení s africkými obchody s minerály.
Skupina, jejíž součástí je více než pětadvacetitisícová armáda, údajně pomáhala Moskvě při anexi Krymu v roce 2014 a z obchodních a geopolitických důvodů vyhledávala kontrakty s africkými vládami. Wagnerovci se také významně podíleli i na ruské invazi na Ukrajinu, včetně náboru vězňů z ruských věznic do války.
Největší objem peněz však Wagnerovci získali v minulosti, když nabízeli své bezpečnostní služby desítkám slabých a válkou zmítaných afrických či blízkovýchodních států. Jen za čtyři roky před ruskou invazí na Ukrajinu si společnosti napojené na Prigožina údajně vydělaly z těžby přírodních zdrojů v těchto zemích 250 milionů dolarů, jak zjistilo vyšetřování listu Financial Times.
Například v Sýrii Wagner pomáhal prezidentovi Bašáru Asadovi, spojencovi Ruské federace, s bojem proti povstaleckým skupinám a Islámskému státu.
Výměnou za to byl ropným společnostem spojeným s Prigožinem, jako je Evro Polis, nabídnut pětadvacetiprocentní podíl z veškerých zisků ropných a plynových polí, která skupina osvobodila z područí Islámského státu. Informaci uvedly v roce 2018 agentura Associated Press a americké ministerstvo financí.
Syrská občanská válka se vojenské skupině rozhodně vyplatila, jen v roce 2020 získala společnost Evro Polis dobýváním ropných polí z rukou ISIS 134 milionů dolarů. A i přes sankce ze strany USA se zisk společnosti tento rok podle Financial Times vyšplhal na devadesát milionů dolarů.
Ve Středoafrické republice zase žoldáci pomohli zastavit převrat proti autokratickému vládci země Faustinu-Archange Touadérovi a jeho vládě. Neudělali to však ze sympatií vůči hlavě státu. Za poskytnutí vojenské síly si firmy spojené s Wagnerem údajně udržují značnou kontrolu nad lokální těžbou zlata a diamantů a také nad právy na lesní hospodářství.
Ačkoliv se odhady příjmů Wagnerovců ve Středoafrické republice liší, jejich zisk je zcela jistě značný. Podle diplomatického telegramu, který začátkem tohoto roku získal server Politico, by se celkové zisky z tamní těžby mohly blížit jedné miliardě dolarů.
Server CBS zase odhaduje, že lesnické podniky spojené s žoldáky generují tržby kolem jedné miliardy dolarů ročně a jeden zlatý důl by ročně mohl vygenerovat tržby až 2,7 miliardy dolarů.
Tok peněz z jihu do Ruska ostatně potvrzují i americké úřady a politici. Náměstkyně amerického ministra zahraničí pro politické záležitosti Victoria Nulandová letos v americkém kongresu uvedla, že těžba zlata v zemích, jako je Středoafrická republika a Mali, přímo financuje boje, které Wagnerovci vedou na Ukrajině.
Také v Súdánu se Prigožin zaměřuje na těžbu zlata a to prostřednictvím společnosti s názvem M Invest, kterou údajně ovládá. Za úřadování bývalého diktátora Omara al-Bašíra se súdánská vláda ve prospěch Prigožina vzdala práva na třicet procent dceřiné společnosti M Invest. Informaci přinesla organizace Organized Crime and Corruption Reporting Project.
A přestože al-Bašír již není u moci, dceřiná společnost Prigožinovy firmy M Invest podle New York Times stále provozuje súdánský závod na zpracování zlata.
Ruské skupiny jsou navíc podle CNN zodpovědné za většinu pašeráckého trhu, který v roce 2021 vyvezl ze Súdánu zlato v hodnotě téměř dvou miliard dolarů. Prigožin nicméně vazby na těžební společnost popírá.
V rodném Rusku začínal Prigožin v gastronomickém průmyslu. Kromě zahraničních žoldnéřských zakázek a práv na nerostné suroviny tak subjekty napojené na Prigožina podle nedávné zprávy britské vlády získávají peníze také z nafouknutých ruských vládních zakázek, které se točí právě okolo kulinářství.
Konkrétně společnosti řízené Prigožinem získaly v oblasti cateringu mezi lety 2011 a 2019 ruské vládní zakázky v hodnotě nejméně tří miliard dolarů.
Vzhledem k silnému vlivu, který už dnes Wagnerova skupina má na řadu zemí bohatých na suroviny, se americká vláda obává, že její vliv v regionu během dalších let ještě víc posílí.
Spojené státy se zejména obávají Prigožinovy snahy získat přístup k libyjské ropě, protože v této konfliktem zmítané zemi je jeho skupina stále více aktivní. A z uniklých dokumentů americké vlády vyplývá, že Wagner má také zájem získat smlouvu s haitskou vládou na potírání gangů.
Počátkem letošního roku označilo americké ministerstvo financí Wagnerovu skupinu za nadnárodní zločineckou organizaci, což je pokus o další sankcionování této soukromé vojenské společnosti a omezení jejího vlivu a schopnosti působení po celém světě. Wagnerovci ale čelili i dalším sankcím, jak proti jednotlivým členům, tak i celé skupině, a to i ze strany dalších zemí, nejen Spojených států.
Zahraniční společnosti, které obchodují se subjekty, na něž byly uvaleny sankce, jako je Wagnerova skupina, mohou přijít o právo používat americký dolar a celý americký finanční systém. Existují však zprávy o tom, že společnosti napojené na Prigožina i přesto údajně dokáží udržet své podnikání při životě prostřednictvím složité sítě firem.
Prigožin je také zodpovědný za financování společnosti Internet Research Agency, jakési „farmy trollů“, která byla obviněna z vměšování do prezidentských voleb v roce 2016. Prigožin se ostatně nakonec k vměšování do voleb přiznal poté, co byl v roce 2018 obviněn federálními prokurátory.
Vše vyvrcholilo v pátek, kdy Prigožin započal ozbrojenou vzpouru poté, co obvinil ruskou armádu z útoku na jeden z táborů skupiny. Wagnerova skupina si následně nárokovala kontrolu nad vojenskými zařízeními v ruských městech Voroněž a Rostov.
Bojovníci se vydali na tažení směrem k Moskvě, ale ještě než dorazili do hlavního města, Prigožin a Putin se prostřednictvím běloruského prezidenta Lukašenka dohodli na zastavení povstání. Podle podmínek dohody se Prigožin přestěhuje do Běloruska a nikdo z účastníků ozbrojené vzpoury nebude obviněn, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
V neděli se Wagnerovci začaly stahovat z Rostova a Voroněže. Vzpoura následovala po měsících rozporů mezi Prigožinem a ruskými vojenskými představiteli, které obvinil ze špatného řízení invaze na Ukrajinu a z toho, že připravili Wagnerovy jednotky o zásoby.
