I z kluka, z nějž padalo oblečení a ztěžka popadal dech, se může stát terminátor. A co víc, může zařídit zrození skutečného Terminátora, proto Tommy Kono roky pravdivě odpovídal: „Jestli znám Arnolda? To Arnold zná mě.“

A znát byste ho měli i vy: se startem olympiády v Tokiu se sluší připomenout jednoho z nejvýlučnějších olympijských šampionů, který inspiroval ke zvedání činek samotného Schwarzeneggera.

To místo se jmenuje Tule Lake, ale i pro člověka s velmi povrchní znalostí angličtiny má dost zásadní nedostatek: není tam žádné jezero. Není tam takřka nic, jen poušť a písek. Jen tehdy přibyli dozorci, ostnaté dráty, žízeň, hlad, pohrdání. Dost na to, abyste dostali strach o své děti, o Tommyho se však museli bát obzvlášť.

Jedenáctiletý chlapec vážil pouhých 33 kilogramů. Odmala ho soužilo astma a jeho maminka zkoušela téměř všechno, kouř z bylin, dokonce i prášek z hadů. Musela přestat i s tím, neboť u nich v roce 1942 začali bušit na dveře vojáci. Každý jedno zavazadlo – a do vlaku! Jedete „k jezeru Tule“.

„Nahnali nás tam jako stádo. Na takovém místě ztratíte kontakt s civilizací,“ řekl pan Kono v jedné ze vzácných chvil, kdy byl ochoten trápit se vzpomínkami. Zuřila druhá světová válka, Japonci zaútočili na Pearl Harbor a vláda USA se rozhodla, že 120 tisíc lidí japonského původu – řada z nich s americkým občanstvím – představuje bezpečnostní hrozbu.

Razie, vlaky, transporty… A také internační neboli segregační tábory. Lágry. Právě v jednom z nich započala neuvěřitelná cesta muže, který by mohl být zobrazen uvnitř jednoho z olympijských kruhů. Který svojí story převyšuje všechno hudrání nad předražeností a nabobtnalostí olympiád, neboť jeho nezdolnost je důkazem toho, že sport může někomu změnit život.

Ale zpátky do Tule Lake, kde není jezero a nebyla tam ani lidskost. Toto místo platilo pro japonské Američany za jedno z nejhorších. Posílali sem ty s cejchem „neloajální“, v dlouhých barácích neexistovalo soukromí, nebyla tu tekoucí voda, zuřila zde povstání, dozorci vyhlašovali stanné právo.

A mezi tím vším, což zní jako protimluv, pouštní vzduch dělal dobře Tommyho plícím. Rodina tak odmítla možnost přesunu do některého z „fešáčtějších“ táborů a budoucí šampion, tou dobou obyvatel bloku 27, navíc odvedle uslyšel zvláštní zvuky. „Tam jsem se seznámil se vzpíráním,“ řekl v dokumentu stylově nazvaném Arnold knows me: Tommy Kono story.

I na Ameriku je tohle opravdu vymykající se selfmademan. Rodina se vrátila do Sacramenta, Tommyho pohltil svět želez a postava se mu měnila z I na Y, jak mu rostly svaly a rozšiřoval se hrudník. I přes útrapy netrpěl pocitem křivdy, a tak sportoval v barvách USA.

Mladý Tommy Kono se nakonec přestěhoval na Havaj.

Svízelím nebyl konec, na Kona chladná ruka války sáhla ještě jednou, tentokrát naštěstí na poslední chvíli ucukla. V roce 1950 musel narukovat a chystal se Koreje, kde zahynulo téměř 40 tisíc Američanů.

Aby to bylo ještě spletitější, Kono byl vojenským kuchařem, neboť se mu líbilo, že ti za den práce dostávali den volna: „Měl jsem tak dost času na trénink, jenže potom jsem se dozvěděl, že v Severní Koreji si myslí, že americká vojska budou bez teplého jídla demoralizovaná, a tak začali zabíjet všechny kuchaře.“

Místo povolávacího rozkazu ale nakonec dostal rozkaz ještě víc trénovat. „Někdo ve Washingtonu si očividně pomyslel, že budu mít dobrou šanci na olympiádě v Helsinkách 1952. Asi tak lze říci, že mi vzpírání zachránilo život,“ přisvědčil. „Místo cesty do Koreje jsem najednou měl reprezentovat Ameriku, což pro mě představovalo ohromnou příležitost.“

Ohromnou a taky zlatou. Tam získal první olympijský triumf, další přidal v Melbourne 1956 a napotřetí v Římě 1960 vybojoval stříbro. V 50. letech slavil rovněž šest titulů mistra světa, vylepšil 26krát světový rekord. A co víc, inspiroval Terminátora.

Tommy v roce 1957, když poprvé vyhrál titul Mr. Universe.

„Byl jsem ten nejpohlednější chlap světa,“ rozesmál se ve zmíněném dokumentu a i přes sebeironický tón si to mnozí opravdu mysleli, svojí postavou antického poloboha si vysloužil čtyřikrát ocenění Mr. Universe, jakýsi olympijský titul pro kulturisty. Ten titul, jímž začínala kariéra Arnolda Schwarzeneggera – a toho jako kluka ke zvedání činek inspiroval právě pohled na Konovy svaly.

Mladý Arnold Schwarzenegger.

Kono už od 50. let žil na Havaji, což ale neznamená, že by tam jen hleděl do oceánu s věncem kytic okolo krku. Dotkl se i světa sportovního byznysu: vymyslel vzpěračské nákoleníky a náloketníky, dnes standardní součást jejich výbavy, a Adidasu pomohl vylepšit vzpěračskou obuv, za což mu šéf firmy Adi Dassler zkraje 70. let předal šek na dvě stě dolarů.

Roky plynuly, Kono trénoval reprezentaci Německa i Mexika, působil jako funkcionář. Při hrách v Atlantě 1996 ho při stém výročí moderních olympijských her sice zařadili mezi stovku významných šampionů, na Havaji přesto dožíval v ústraní – než se o něm Ryan Yamamoto rozhodl natočit dokument, který jeho fascinující příběh konečně představil světu.

Tommy na olympijských hrách.

Kono se premiéry nedočkal, v roce 2015 zemřel na selhání ledvin. V 85 letech, jako otec tří dětí a dědeček tří vnoučat. A hlavně jako muž, jehož příběh se sluší připomenout před každou olympiádou, což letos udělal mimo jiné Google Doodle.

V den svých nedožitých 91. narozenin tak na obrazovkách počítačů mladík s brýlemi na tváři zvedal činku dokola a dokola. Tak, jak to dělal od chvíle, co z bloku 27 vykročil tím správným směrem.