Fotovoltaické elektrárny začali stavět v době, kdy se zdálo, že se k nám už solární boom nikdy nevrátí. Energetická krize ale změnila mindset Čechů a ti si nyní ve velkém objednávají solární panely na střechy svých domů.
A neprozřely jen domácnosti, ale i firmy. A právě tento vítr do plachet tu chce pořádně chytnout česká firma Greenbuddies, za kterou stojí Češi a která zde má dokonce už sedm let sídlo, byť byla doposud aktivní a známá hlavně v zahraničí.
„První rok jsme měli tržby ve výši tří milionů korun, druhý padesát milionů, třetí 145, čtvrtý 170 milionů a letos to bude necelá půl miliarda. Příští rok už by to měla být miliarda,“ demonstruje rychlý růst Greenbuddies jeden ze dvou zakladatelů Ondřej Vodsloň.
„Původně jsme si nemysleli, že naše aktivity přesáhnou meze živnostenského podnikání. Chtěli jsme si jen udělat něco jednoduchého pro sebe, co nám umožní rozumný život,“ přidává se do hovoru druhý ze zakladatelů a spolumajitelů firmy Aleš Spáčil.
Zakladatelé Greenbuddies Ondřej Vodsloň (vlevo) a Aleš Spáčil.
Greenbuddies fungují sedm let. Zaměřili se zejména na přípravu a výstavbu fotovoltaických elektráren na zelené louce, ale také na střechách firem. Jejich cílovou skupinou nejsou domácnosti, ale společnosti, pro které dokážou navrhnout a zrealizovat projekt od A do Z a poté jej předat provozovateli.
Greenbuddies neprodává megawatthodiny elektřiny, nýbrž staví megawattpeaky solárních elektráren, což je jednotka, ve které se udává výkon solárních panelů. A za celou dobu dosavadního fungování postavili už dohromady 700 megawattpeaků. Z posledních projektů můžeme zmínit například novou fotovoltaickou elektrárnu na střeše Kongresového centra v Praze nebo na továrních halách mladoboleslavské Škody Auto.
Ryze česká firma s dceřinkou v Holandsku je ale aktivní hlavně v zahraničí, kde je rozkročena do čtrnácti evropských zemí.
A elektrárny staví všude – vybudovali největší fotovoltaickou elektrárnu na Maltě, staví řadu elektráren v Itálii i Francii, kde vidí do budoucna další velký potenciál, dokonce postavili jednu elektrárnu i ve Švédsku za věčně zasněženým polárním kruhem. A fotovoltaické elektrárny od Greenbuddies jsou vidět i na úbočích alpských masivů.
Firma má dnes dohromady s pobočkou v Nizozemsku sedmdesát zaměstnanců, přičemž dalších více než čtyři sta jich v současné době staví elektrárny v terénu.
„Doposud byl pro nás nejvýznamnější trh Holandsko, ale začátkem roku se zde v Česku rozběhnou stavby pro Penny, Unipress, Ravak nebo v průmyslové zóně Ovčáry u Kolína. Ty už jsou z pohledu developmentu připraveny k výstavbě. A tím se ten jazýček na vahách přikloní spíše k Česku,“ říká k tomu Spáčil s tím, že letos Česko dělalo asi deset procent celkových tržeb Greenbuddies.
Aleš Spáčil i Ondřej Vodsloň patří k pionýrům výstavby fotovoltaických elektráren v Česku. Ondřej tu hned po škole už před patnácti lety postavil pro jednu firmu elektrárnu o výkonu sedm megawatt (MW). Poté dělal pro španělskou skupinu kotovanou na burze Solaria Energia y Medio Ambiente a nakonec začal stavět solární elektrárny po celé Evropě – v Německu, Francii nebo Holandsku.
Aleš zase pracoval ve firmě Conergy, v přední firmě v oblasti obnovitelných zdrojů. V roce 2010 a 2011 byl navíc předsedou České fotovoltaické asociace.
„Tehdy se mi podařilo zastavit navrhovaný stop stav připojování veškerých solárních elektráren k síti. Díky našim aktivitám zůstaly udrženy alespoň elektrárny do 30 kW. Ale neudrželo to celý trh, který byl hodně závislý na dotacích,“ vrací se o dekádu zpět.
Cesty Aleše a Ondřeje se nicméně neprotnuly v Česku ani v Evropě, nýbrž v Chile. Tam totiž začal podnikatel Zdeněk Sobotka budovat své solární impérium Solek a Aleš s Ondřejem na tamních projektech v roce 2015 pracovali. Časem si ale oba řekli, že chtějí využít své znalosti trhu a postavit se na vlastní nohy.
„Motivace nebyla jen finanční. Oba dva jsme už nechtěli dělat pro investory, chtěli jsme být nezávislí a mít vlastní zkušenost. Navíc jsme v Česku znali hodně šikovných lidí, kteří tu po zamrznutí trhu neměli práci. A řekli jsme si, že je škoda je nevyužít a najít jim práci v zahraničí, kde se ten trh rozjížděl,“ vysvětluje Ondřej Vodsloň.
„Na založení jsme oba dali dvacet tisíc korun, spoustu benzinu a práce,“ směje se Aleš Spáčil. Menší perličkou také je, že dvojice si tehdy našla své první kancelářské prostory přímo v Divadle Na Jezerce.
Zatímco v druhém patře pomalu vznikaly plány na stavbu prvních solárních elektráren Greenbuddies, dole se čile zkoušelo na představení. A dál ten příběh znáte, firma během sedmi let vytáhla tržby z nuly na letošní téměř půl miliardy a dvojnásobné tempo růstu by měla udržet i v příštím roce, když by se obratově měla dotknout jedné miliardy korun.
Kromě fotovoltaických elektráren na polích, loukách a střechách komerčních i veřejných budov zajímá Greenbuddies i relativně nový fenomén takzvaných carportů, se kterým už mají zkušenosti, jelikož stojí za největším carportem v sousedním Rakousku. Jde o solární panely, které jsou umístěny nad zaparkovanými auty na parkovištích. Mají několik výhod – jednak stíní zaparkované vozy a také pro jejich stavbu není třeba zabírat další zemědělskou plochu.
Dalším benefitem carportů je, že elektřina posbíraná ze slunce může rovnou nabíjet zaparkované elektrovozy. I tímto směrem se Greenbuddies dívají prostřednictvím své firmy Greenbuddies Charging. „Jsme například servisním partnerem pro Ionity,“ mluví Ondřej Vodsloň o spolupráci se společností zajišťující síť vysoce výkonných nabíječek pro elektromobily.
„Carporty jsou společensky správnou věcí. Stát by se proto měl zamyslet nad tím, zdali by podpora carportů formou dotací neměla být odlišná neboli větší než pro projekty, které stojí na polích. Investiční náklad je sice o třicet procent vyšší, ale nezabírá se půda,“ dodává k tomu Spáčil.
Dříve byl rozvoj fotovoltaických elektráren závislý hlavně na podporách státu a dotacích, dnes se však kvůli energetické krizi situace obrací a lidé i firmy je sami chtějí z ekonomických důvodů. Dnes totiž neexistuje v Česku nikdo, komu by se minimálně nezdvojnásobily účty za elektřinu.
„Když půjdete do hospody, mnozí s vámi stále budou diskutovat a říkat vám, že soláry jsou blbost. Ale podnikatelská sféra dnes říká, že soláry jsou variantou, kterou musí rozhodně prozkoumat, ne-li využít,“ říká k tomu Spáčil s tím, že dnes se návratnost fotovoltaické elektrárny pohybuje kolem šesti let bez dotace, s dotací se pak stlačí až ke třem letem. Před pěti lety přitom návratnost i s dotací trvala jedenáct let.
„Dnes doporučujeme klientům, aby materiál jako solární panely kupovali raději dříve, protože vidíme, že je na trhu stále velký tlak na růst cen,“ uzavírá Ondřej Vodsloň.
