Potkali se v hokejové škole v brněnském Úvoze. Jeden se dal na dráhu propagátora tehdy nového florbalu, druhý zasvětil kariéru hokeji. Ani Tomáš Vorel, ani jeho kolega Martin Roupec ale tenkrát nevěděli, že se po letech jejich cesty znovu protnou a se svou značkou Jersey53 budou oblékat sportovce z celého světa.
Přelom osmdesátek a devadesátek, hokejový kemp a dva teenageři snící o profi kariéře na ledové ploše. Tak vypadalo v kostce seznámení dvou pozdějších spoluzakladatelů značky Jersey53. Přibližně 35 let poté se dá vlastně říci, že jejich sen se vyplnil. I když asi ne tak, jak si jej původně malovali.
Místo vydělávání velkých peněz hokejem přišlo vydělávání peněz na hokeji, přesněji na výrobě hokejových dresů.
Sport, a hokej zvlášť, provázel Vorla s Roupcem dávno před i dávno po zmíněné hokejové škole v brněnském Úvoze. Jinak tomu nebylo, ani když se po několika letech setkali ve Skotsku.
„Tomáš se ve Skotsku oženil a vlastnil obchod se sportovním zbožím. Já jsem tam působil jako trenér hokejové mládeže,“ vzpomíná Roupec. Nebýt toho, jejich společná značka, jež nese v názvu čísla hokejových dresů obou spoluzakladatelů, by asi nikdy nevznikla.
Po návratu do Česka v roce 2005 zamířila dvojice starých známých znovu do útrob zimního stadionu. Tentokrát však ne jako hráči nebo členové realizačního týmu, ale jako obchodní partneři, kteří si pro své podnikání vybrali dobře známé prostředí – dosluhující zimní stadion v Rousínově u Brna, kde firma sídlí dodnes.
Foto Jersey53
Od první zakázky pro hokejový klub Milton Keynes z Anglie se značka za dvacet let existence rozkročila nejen mezi další sporty, ale i další kontinenty. Její obrat se v loňském roce vyšplhal na 200 milionů korun.
„Velkých zakázek jsme měli hodně, ale pokud bych měl nějakou vypíchnout, pak by se jednalo o první český tým v KHL – Lev Praha, kde jsme se etablovali v nejvyšších patrech mezinárodního hokeje. Následovaly zakázky od švédského hokejového týmu Frölunda či finského Tampereen Ilves. V Česku jsme oblékali třinecké Oceláře a Kometu Brno, se kterou spolupracujeme dodnes,“ přibližuje spoluzakladatel Roupec.
„V ostatních sportech to byly především národní týmy,“ dodává muž, který od úmrtí svého kolegy v roce 2013 vede značku sám.
S distribucí a expanzí do dalších sportů mu nicméně pomáhá řada společností, jako například Thirty1, s jejíž pomocí značka vkročila do vod baseballu a kromě tuzemských, německých a nizozemských klubů v ní nastupuje český nároďák.
„Naše první velké zakázky v baseballu byly kluby, s nimiž jsem byl spojen jako hráč. Kotlářka Praha, Technika Brno a Regensburg Legionäre z Německa. U nich to všechno začalo, a protože všechny zmiňované týmy měly dobré jméno, podařilo se mi díky tomu postupem času proniknout do celého segmentu,“ přibližuje šéf společnosti Thirty1 Jakub Vančura.
V dresech z Rousínova se čeští baseballisté představili mimo jiné na stadionu Tokyo Dome s kapacitou 55 tisíc diváků, což je asi devítinásobek populace městečka poblíž Vyškova.
Výlet do Japonska, vzdáleného zhruba devět tisíc kilometrů od sídla značky, je nicméně jen špičkou ledovce, kam všude dresy a doplňky se značkou Made in Rousínov zamířily. Ročně pošlou do světa přibližně 600 tisíc kusů sportovních výrobků, od oblečení na šipky až po vybavení na americký fotbal.
Foto Lenka Brožová | Fotobanka ČBA
„Jersey53 je aktivní od samého počátku na všech významných evropských trzích a proniká i za oceán. Oblékáme kupříkladu německou hokejovou reprezentaci či australský národní tým v inline hokeji. Vypíchl bych také kompletní oblečení pro kanadský klub z Brantfordu, jehož majitelem byl legendární Wayne Gretzky – historicky nejproduktivnější hráč NHL,“ říká spoluzakladatel Roupec.
Podle jeho slov roste počet zakázek každoročně o deset až dvacet procent i díky reinvesticím do modernizace výroby a rozvoje firmy. Investované sumy se za léta existence značky vyšplhaly ze statisíců korun k desítkám milionů.
„Cena produktu je určována nejen vybraným materiálem, ale také množstvím práce na každém jednotlivém dresu. Každý rok vyvíjíme několik nových typů dresu tak, abychom přibližně každé dva roky měli pro jednotlivé sporty nový střih. Nákladnost je velmi individuální, ale pohybuje se v řádu desítek tisíc korun,“ vysvětluje Roupec.
Na zhotovení finálního produktu, jehož výrobní proces začíná u designu a končí u manuálního sešití a odeslání zákazníkovi, se podílí 220 kmenových zaměstnanců spolu s nejmodernějšími technologiemi, které zčásti celý proces urychlují, zkvalitňují a automatizují. Výhodu oproti konkurenci vidí firma v kvalitě výroby a také její kapacitě.
Foto Jersey53
Značka cílí na to, být v každé fázi produkce naprosto soběstačná. Denně Jersey53 takto vyprodukuje asi dva tisíce kusů dresů či sportovních doplňků. V případě vyšší poptávky využívá společnost z Rousínova externí šicí dílny.
„Z dlouhodobého hlediska je naší největší zakázkou spolupráce s hokejovým klubem Adler Mannheim z Německa a spolupráce s českým hokejovým svazem,“ říká Roupec.
„Mezi největší nárazovky patří mládežnické evropské turnaje, kdy pro naše zákazníky necháváme vyrobit vyšší stovky dresů pro jednorázovou akci,“ dodává.
Dalším stupínkem na cestě vzhůru je pro vedení Jersey53 i partnerské distributory expanze na zámořský trh, zejména do prostředí univerzitních klubů. Plány na průnik do zámoří však komplikuje současná geopolitická situace a dynamicky se měnící celní podmínky pro dovoz zboží z Evropské unie.
„Musíme se neustále zlepšovat – jak v typu dresů, tak v modernizaci výroby. V nedávné minulosti jsme zahájili přípravu na výrobu dresů se zabudovaným čipem pro monitoring zátěže sportovců při halových sportech,“ míní Roupec.
Kam až se sportovní vybavení z jižní Moravy dostane, prozradí možná už nejbližší měsíce, které by měly napovědět, jak bude celní dohoda mezi Spojenými státy a Evropou vypadat v praxi.
