Trajektorie tuzemského aukčního trhu loni nabrala směr vzhůru. Sběratelé za umělecká díla utratili nejméně jeden a půl miliardy korun. Reálné číslo bude ještě o něco vyšší, protože nemalá část investorů nakupuje mimo veřejné dražby. V dubnu navíc padl český aukční rekord, při kterém se obraz Františka Kupky prodal za 126,5 milionu korun.
Rekordní rok 2022, kdy se během aukcí uměleckých předmětů v Česku protočilo 1,65 miliardy korun loňský rok sice nepřekonal, ale o sto milionů předčil ten předchozí.
Celková utracená suma během aukcí sice loni narostla, ale položek se paradoxně vydražilo méně. Konkrétně zhruba o čtyři stovky, tedy přes 6200. Kupující tedy za jednotlivá díla utráceli více.
„O čtyři na celkových padesát tak minulý rok vzrostl počet obrazů, za které zájemci zaplatili více než pět milionů korun. Nad milion korun se prodalo 234 uměleckých děl, což je o osm víc než v roce 2023. Jejich průměrná cena se vyhoupla na 4,6 milionu korun,“ upřesňuje šéfredaktor serveru Artplus.cz Jan Stuchlík.
Podle Stuchlíka pokračuje trend, který začal v roce 2018 – rok od roku klesá počet nabízených děl a artefaktů v sálových aukcích. Loni poprvé spadl pod dvanáct tisíc.
Aukční síně vysvětlují úspornější nabídku pečlivějším výběrem uměleckých děl a starožitností, které sběratelům v sálové aukci nabídnou. „Preciznější selekce se promítá do úspěšnosti aukcí. Loni se vyšplhala na 54 procent nabízených položek, což je nejvíc v historii,“ upozorňuje Stuchlík.
Potvrzuje to i Martin Kodl, jehož galerie loni uspořádala dvě tradiční sálové aukce. Z 437 nabízených děl se jich prodalo 420, tedy 96 procent, za celkovou cenu 580 milionů korun.
Necelých 180 děl pak rovněž ve dvou aukcích v součtu za 305 milionů korun prodala Adolf Loos Apartment and Gallery Vladimíra Lekeše.
Právě Lekešova galerie také stála za největší aukční událostí roku 2024, kterou byl rekordní prodej díla Františka Kupky s názvem Danae. Jeho cena se s provizí aukční síni vyšplhala na 126,5 milionu korun.
Foto se souhlasem Loos Apartment and Gallery
Obraz Františka Kupky Danae/Početí se vydražil za rekordní sumu.
Šlo přitom teprve o druhý obraz v historii tuzemských dražeb, který se dostal nad stomilionovou hranici. V roce 2022 se to vůbec poprvé povedlo Galerii Kodl, která za 123,6 milionu korun prodala Staropražský motiv od malíře Bohumila Kubišty.
„Náš koncept výběrových aukcí moderního a současného umění, kde je nabídnuto jen velmi omezené množství položek nejvyšší kvality a sběratelského potenciálu, nám umožňuje být v kontaktu s nejvýznamnějšími sběrateli a investory, kteří vyhledávají položky prvotřídní kvality,“ tvrdí Lekeš, který i proto, na rozdíl od jiných, ustupuje od internetových aukcí.
Ochotu sběratelů a investorů utrácet vykresluje i součet hodnoty deseti nejdražších děl prodaných během jednoho roku.
„Loni za ně sběratelé na českých aukcích zaplatili přes 368 milionů korun. To je třetí nejvyšší částka za posledních deset let. Víc za nejdražší desítku sběratelé utratili jen v letech 2021 a 2022, kdy došlo k výrazné akceleraci aukčního trhu,“ uvádí art specialistka J&T Banky Valerie Horváth.
Dvojkou loňské top desítky byla velkoformátová malba Josefa Šímy Země, která se na aukci Galerie Kodl vydražila za konečnou sumu lehce pod šedesát a půl milionu korun. Vyvolávací částka přitom byla jen deset milionů.
Šímova malba se zároveň stala i desátým nejdražším dílem prodaným na českých aukcích. Ten samý autor bodoval i v galerii Vladimíra Lekeše, kde se v nabídce objevilo čtrnáct jeho děl z významné francouzské sbírky. Šímovy oleje pak našly nové majitele za ceny v rozmezí od dvou do deseti milionů korun.
Foto se souhlasem Galerie Kodl
Malba Josefa Šímy s názvem Země
„Šíma je naprosto zásadní jméno nejen českých dějin umění, ale i těch francouzských. Není proto divu, že poptávka po něm roste a že se v posledních letech částky za jeho tvorbu konečně dostaly k těm rekordním, kam kvalitou své práce jednoznačně patří,“ vysvětluje Valerie Horváth.
Podle galeristů a specialistů z oboru k charakteristikám loňského aukčního trhu patří také množství nových autorských rekordů.
Kromě Františka Kupky a Josefa Šímy, jejichž rekordy se propsaly i do tabulky historicky nejdražších vydražených děl v Česku, se během loňského roku dařilo i tvorbě Karla Malicha, jehož model k reliéfu pro menzu vysokoškolských kolejí v Plzni – Lochotíně se v dubnu vydražil za šest milionů korun.
Jan Stuchlík zmiňuje i nové maximum Kamila Lhotáka, jehož Velký terč z roku 1966 se prodal za 7,44 milionu korun. Bezmála o dvanáct milionů korun pak byla překonána dosavadní rekordní cena za obraz Antonína Procházky, když European Arts vydražily Dámu s cigaretou z roku 1922 za 26,3 milionu korun.
Výjimečný rok za sebou má i Václav Boštík, za jehož obrazy sběratelé loni utratili přes pětatřicet milionů korun, třikrát více než v rekordním roce 2017. Nové autorovo aukční maximum stanovil prodej obrazu Genesis I z poloviny devadesátých let minulého století za 7,74 milionu korun.
Foto se souhlasem Adolf Loos Apartment and Gallery
Genesis I od Václava Boštíka z roku 1995
Galerie napříč trhem hlásí také rostoucí zájem o současné umělce. Sběratelé za jejich práce na sálových aukcích loni zaplatili přes 44 milionů korun, což bylo meziročně skoro o sedmdesát procent víc. Vzrostla i průměrná cena vydražených děl současných autorů ze 118 na 163 tisíc korun.
Například Adolf Loos Apartment and Gallery v létě uspořádala výstavu Michaela Rittsteina, na které bylo vystaveno 28 jeho olejů a všechny se prodaly během sedmi minut od otevření výstavy bez ohledu na to, že galerie předem nebrala rezervace a zájemci se museli dostavit osobně s tím, že si mohou koupit nanejvýš dvě díla.
Na aukcích Galerie Kodl má současné umění v posledních letech zhruba pětinový podíl se stoprocentní úspěšností. Nabídka roste a stoupá i poptávka, což se odráží na vývoji cen.
„Od roku 2017, kdy jsme se současnému umění začali věnovat, se prodeje zvýšily výrazně. U současného umění, jako u jediného segmentu, už pět let roste chuť sběratelů přihazovat,“ pochvaluje si Martin Kodl.
Zatímco v roce 2019 se v České republice zvedly vyvolávací ceny v průměru o 22 procent, loni v první polovině roku to bylo už o šedesát procent. Na listopadové aukci Kodlovy galerie byl procentuální nárůst dosažených cen dokonce téměř stoprocentní.
Jedním z vrcholných momentů jedné z loňských aukcí byl souboj o sousoší Dialog skláře Martina Janeckého, které během několika vteřin zdvojnásobilo svou hodnotu, aby nakonec dosáhlo částky 840 tisíc korun.
Rok 2024 Janecký nakonec uzavřel autorským rekordem díky prodeji masky Hamlet, jejíž cena o dvacet tisíc překonala symbolický jeden milion korun.
Zajímavý rok má za sebou i Jan Gemrot, jenž za vyšší stovky tisíc korun sběratelům rozprodal všechny obrazy vystavené na přelomu jara a léta v rámci výstavy Stardust v Galerii Václava Špály.
Nyní má před sebou výstavu v Kataru, která se zčásti tematicky váže k akci International Arabian Horse Festival. „Věříme, že tato výstava obohatí zahraniční publikum a zároveň pomůže Janovi se etablovat v cizině,“ věří Vladimír Lekeš, jehož galerie Jana Gemrota zastupuje.
Foto se souhlasem Adolf Loos Apartment and Gallery
Obraz od současného umělce Jana Gemrota
Deset rekordních aukčních prodejů roku 2024:
- František Kupka Conception/Danae za 126 500 000 korun
- Josef Šíma Země za 60 480 000 korun
- Toyen Tajemství míst za 49 600 000 korun
- Antonín Procházka Dáma s cigaretou za 26 288 000 korun
- Emil Fila Dvojice za 25 200 000 korun
- Toyen Odchází a přichází za 22 800 000 korun
- Jakub Schikaneder Ulice v zimě za 15 360 000 korun
- Paul Gauguin Mette spící na sofa za 14 880 000 korun
- Jakub Schikaneder Tiché moře za 14 160 000 korun
- Václav Špála Peřeje na Orlici za 13 200 000 korun
