Umělá inteligence narovnává příležitosti způsobem, o jakém dříve nesnili ani nejradikálnější myslitelé. Za pár set korun měsíčně za vás zvládne práci tisíců zaměstnanců – stačí ji smysluplně zapřáhnout. Jsme na to ale v Česku připraveni?
O potenciálu umělé inteligence diskutovali na konferenci Lepší Česko Karin Fuentesová z AI startupu Digitoo, náměstek ministra pro evropské záležitosti Marek Havrda, Michael Myklín z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, Filip Dvořák z dalšího úspěšného českého startupu Filuta AI, Daniel Všetečka z Ministerstva průmyslu a obchodu, Petr Šmíd a Monika Kalkusová z českého Google a Jan Linda z právnické kanceláře White and Case.
Bylo by samozřejmě trochu pokrytecké, kdyby se diskutující nepochlubili, jak sami AI využívají a jak ovlivňuje jejich vlastní životy. V případě Karin Fuentesové, která na AI vybudovala celý byznys, se odpověď přímo nabízela.
„V Digitoo pomocí AI automatizuje účetní procesy, standardní algoritmizace by nás omezovala jen na běžné účetní scénáře, díky nasazení AI si ale systém poradí i s velmi nestandardními situacemi,“ tvrdila tvář fintechového speciálu Forbes Woman.
Petr Šmíd, který je marketingovým manažerem Googlu pro Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, se podělil o zkušenost, jak dlouho váhal, jestli si usnadnit práci s psaním posudků zaměstnanců delegováním části úkolů právě na generativní umělou inteligenci od Google zvanou Bard. Když se nakonec osmělil, zjistil, že to tak už dávno dělají všichni kolegové.
„Ze dvou dnů jsem tak práci zkrátil na dvě hodiny,“ pochvaloval si.
Daniel Všetečka, který na Ministerstvu průmyslu a obchodu dohlíží na odbor digitální ekonomiky, je přesvědčený, že AI je pro zaostávající Česko šance, jak se znovu dostat do čela. Umělá inteligence je podle něho ideální modelový segment, na kterém můžeme demonstrovat, co dělat, abychom neskončili pouze jako montovna.
„Snažíme se o to na několika úrovních, počínaje snahou o ovlivňování evropské diskuse směrem k přátelštější regulaci a konče praktickými aktivitami a podporou firem. Příkladem je podpora digitální transformace za využití AI,“ uvedl zástupce ministerstva.
Jan Linda z první kanceláře White and Case vidí v umělé inteligenci hned dvě příležitosti. První je zdroj zakázek, neboť jeho kancelář nově řeší, kde leží limity využívání AI jejími vlastními klienty, a sama si jejím prostřednictvím usnadňuje poradenské služby. Linda je také odpůrcem státních zásahů do ekonomiky a nevyjímá z toho ani Všetečkou nastíněnou podporu AI firem.
Pro Michaela Myklína z odboru centrální analytiky z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost představuje umělá inteligence hlavně náplň práce – podílí se na vyhodnocování rizik AI, použité v kyberbezpečnosti na té špatné straně barikády.
Kromě toho ale její nástroje běžně využívá jako pomocníky kompenzující neustálý personální podstav. „Tomu se věnujeme docela často, protože odborníků na kybernetickou bezpečnost je obecně nedostatek a ve státní správě je jich ještě méně, protože je nezaplatíte,“ konstatuje.
Filip Dvořák z Filuta AI se zabývá se tvorbou kompozitní umělé inteligence. Ta kombinuje různé její modely a využívá jejich synergie k lepšímu řešení problémů reálného světa. Rozsah jeho práce sahá od primárního výzkumu až po dodávání technologií pro trh.
„Zatímco s velkými jazykovými modely se dnes roztrhl pytel a rozhodně nechceme konkurovat tomu, co dělá Google a další velké firmy, tak ve sféře, která efektivně kombinuje všechny uvedené nástroje, je zatím překvapivě malá konkurence,“ zdůrazňuje.
Představuje umělá inteligence největší technologickou změnu, která nás v poslední době potkala?
„Je to pátá fáze průmyslové revoluce. Neřešila bych tolik, jakou hodnotu přinese v penězích, ale celkový dopad na společnost. Zkrátí se pracovní doba a je možné, že děti našich dětí již nebudou muset chodit do práce,“ nabízí svou vizi budoucnosti Monika Kalkusová, která má v Google na starosti komunikaci se státní správou a regulace.
Podle Petra Šmída digitální ekonomika funguje zásadně jinak než ta tradiční – k růstu nestačí zaměstnávat více lidí, ale je třeba škálovat produktivitu. „I když se podívám napříč obory, nevidím nic, co by to zvládalo lépe než právě umělá inteligence,“ domnívá se.
S tím v zásadě souhlasí také Marek Havrda, náměstek ministra pro evropské záležitosti. Dopad umělé inteligence však vnímá mnohem dramatičtěji. „AI obrovským způsobem akceleruje technologický rozvoj. Což není hudba budoucnosti, protože už se to děje a bude se to neustále zrychlovat. Příležitosti i rizika jsou obrovské,“ upozornil.
V tom s ním souhlasil i Daniel Všetečka, který mezi hybatele pokroku počítá i kvantové výpočty a biotechnologie. Celý panel se pak shodl, že umělá inteligence představuje transformační celospolečenský prvek. Zvládne se ale Česko nové výzvě postavit?
Karin Fuentesová připomíná, že AI, se kterou se už setkáváme denně, je stále relativně „hloupá“ alfaverze – ale to se bude postupně měnit. Aby z toho Česko mohlo těžit, je podle ní potřeba implementovat dotčené technologie do prostředí dostupného běžnému občanovi, což se u nás podle ní děje zatím málo.
„Neobejdeme se bez masivního vzdělávání dětí,“ dodala a navázala na myšlenku Marka Havrdy a Daniela Všetečky směrem k akceleraci vývoje. „I samotná AI prochází dramatickým vývojem, a je tak potřeba se naučit adaptovat spíše na samotnou změnu než na jednotlivé nástroje. Za tři roky zde budeme řešit úplně jiné technologie než dnes,“ uzavřela plodnou diskusi.
