Americký investiční gigant Goldman Sachs se pokouší vybrat dvě miliardy kapitálu na záchranu nezvedeného Celsia. Platforma vydělávající na tom, že si od lidí půjčovala na vysoký úrok kryptoměny a ty následně využívala k cenovým arbitrážím a rizikovým investicím, doplatila na nedostatečný risk management a medvědí trh.

Informace se poprvé s odkazem na dva bankovní insidery objevila v pátek na serveru Coindesk. Bankovní divize pro správu aktiv se podle ní pokouší získat kapitál – přibližně dvě miliardy dolarů – na převzetí aktiv krypto lendingové platformy Celsius v případě, že dojde k vyhlášení jejího bankrotu. Otázkou za zlatého bludišťáka je, proč to respektovaná investiční banka přesně dělá.

Oficiální vyjádření zatím chybí, ale vypadá to, že banka v potenciální obří rizikové investiční příležitosti vystupuje jen jako prostředník – broker. Zájemci se údajně rekrutují ze sféry Web3 krypto fondů, tedy institucí specializujících se právě na společnosti v nesnázích, sedící na velkém objemu inflací rychle degradující hotovosti.

Pro ty představuje potenciální krach Celsia mimořádnou příležitost na rychlé zbohatnutí. V případě konkurzního řízení by totiž klienti, kteří Celsiu svěřili své prostředky, měli být považováni za takzvané nezajištěné věřitele. To teoreticky znamená, že budou až na druhém místě v okamžiku, kdy dojde na vypořádávání majetku společnosti – a je celkem jedno, že jí svěřili své kryptoměny v dobré víře.

Ještě před svými červnovými problémy s likviditou spravoval Celsius kryptoaktiva, která trh v květnu cenil na dvanáct miliard dolarů. Navíc měl u klientů rozpůjčovaná aktiva za osm miliard. Co přesně Celsius vlastně dělal a jak se do potíží dostal?

Základní schéma jeho obchodního modelu spočívalo v klientově uložení kryptoměny, čímž mu vznikl nárok na úročení vkladů ve formě kryptoměny, kterou vložil – nebo nativních tokenech CEL, nabízejících nepatrně výhodnější úrok. S půjčenými prostředky se Celsius pokoušel vydělávat, což se mu během býčího trhu relativně dařilo.

Platforma například nabízela kryptoaktiva k zapůjčení obchodníkům a dalším uživatelům prostřednictvím různých DeFi služeb za vyšší úrokovou sazbu, prováděla arbitráže a staking a celkově se dost otáčela, aby uspokojila své klienty a ještě něco zbylo. Společnost touto formou nabízela úročení několika vybraných kryptoměn a stablecoinů, vyplácení probíhalo jednou týdně.

Věci nabraly rychlý spád.

Model ale začal za současné situace na trhu drhnout. Společnost oznámila 12. června dočasné pozastavení výběrů, transferů a swapů na platformě kvůli „extrémním podmínkám na trhu“ a problémům s likviditou. Pak již věci nabraly rychlý spád.

Model obsahoval řadu varovných signálů od svého počátku, ale pro nás je klíčový způsob, který Celsius používal k vyplácení bohatých úroků svým uživatelům. Zapůjčené kryptoměny totiž využíval k poskytování likvidity v DeFi službách a k nejrůznějším arbitrážím, kterých bylo během býčího trhu dostatek.

S příchodem medvědího trhu se situaci radikálně obrátila, což Celsius nutilo vstupovat do čím dál většího rizika. Jedním z míst, kde se pokoušel vyškrábat kapitál na vysoké úročení, byl i nechvalně proslulý lending protokol Anchor, který tvořil spojené nádoby se stablecoinem UST a Lunou. Anchor nabízel přímo zázračné úročení, ale měl zásadní chyták – šlo o Ponziho schéma.

Právě platforma Celsium měla být jedním z těch, kdo svým jednáním nechtěně přispěli k urychlenému zhroucení výše uvedeného schématu. Nešlo přitom o jediný rizikový podnik, ve kterém Celsius „visel“.

Firma měla v téže době otevřenou například obří půjčku v projektu MakerDAO, krytou asi 24 tisíci tokenizovanými bitcoiny (wBTC). Cena bitcoinu se přitom během svých červnových poklesů několikrát přiblížila likvidační hodnotě pozice. Momentálně je velikost pozice výrazně snížena a likvidace nehrozí – tedy pokud cena bitcoinu nespadne pod 13 600 dolarů.

V pátek zároveň deník The Wall Street Journal uvedl, že společnost Celsius najala konzultační firmu Alvarez & Marsal, zabývající se restrukturalizacemi, aby ji provedla procesem řízeného bankrotu.