Výhrou Japonska nad Ruskem v poměru 30:10 odstartoval v pátek odpoledne světový šampionát v ragby. A i když se to v zemi fotbalu a hokeje nemusí tak zdát, akce je dopředu považována za největší sportovní událost roku 2019. Zdaleka se přitom nebavíme jen o úchvatných sportovních výkonech 30 tvrdých chlápků na hřišti. Význam celého turnaje dokreslují také jeho příjmy. Počítané v miliardách korun.
Nejlepší srovnání nabízejí blížící se Letní olympijské hry v Tokiu, které proběhnou za necelý rok. Navzdory jejich monstrózní propagaci žije celá země – a spolu s ní i celý svět – úplně jinou sportovní show.
Jde sice o teprve deváté mistrovství světa v ragby v historii, ale ekonomičtí odborníci odhadují, že bude trhat rekordy, jakkoli úvodní duel nepřinesl žádné přesvědčivé výkony ani nečekaný výsledek.
Šampionát vůbec poprvé v historii hostí země, jejíž reprezentace ani zdaleka nepatří mezi favority (Japonci ani jednou nepostoupili ze základní skupiny a nemůžeme to od nich čekat ani letos). Následujících šest týdnů se fanoušci po celém světě budou bavit akcí, kterou rozsahem přebíjejí jen dvě jiné události: mistrovství světa ve fotbale a již zmíněné letní olympijské hry.
Podle očekávání organizátorů se podaří hravě vyprodat přes 95 procent vstupenek. Jen příjem za ně má dosáhnout zhruba 35 miliard jenů (přibližně 7,6 miliardy korun). Zatímco celkový rozpočet turnaje činí 63 miliard jenů (přibližně 12,6 miliardy korun), plánovaný přínos do HDP Japonska je téměř čtyřnásobný.
Když se mimochodem mistrovství světa v ragby konalo v roce 2015 naposledy v Anglii, průměrná cena vstupenky na zápas dosáhla hranice 3920 korun. A překonala tak průměrnou cenu vstupenky jak na fotbalový šampionát v Brazílii (3560 korun), tak na olympiádu v Londýně (3280 korun).
Ragby se tím vyšvihlo na pozici nejdražšího sportovního svátku. A to částečně i díky publiku pocházejícímu z ekonomicky bohatých koutů planety – například Velké Británie, Nového Zélandu, Austrálie či JAR.
„Bude to zvláštní mistrovství světa,“ prohlásil šéf světové unie Bill Beaumont před pátečním zahájením. A nejen proto, že letos šampionát nepořádá žádná tradiční ragbyová země. Vůbec poprvé v historii se koná v Asii a díky zájmu diváků v Číně nebo Indii se očekává, že sledovanost vzroste skokově.
Dějiště zápasů pořadatelé rozprostřeli po celé zemi, to hlavní se ale odehraje na 75tisícovém stadionu v Jokohamě. Nissan Stadium bude svědkem strhujících bitev v semifinále i samotném finále. Britský deník The Sun vyčíslil, že vstupenky na něj se momentálně pohybují kolem 740 liber – přibližně 22 tisíc korun.
Z ekonomického pohledu je celá akce nezvyklá i tím, jak pořadatelé nevypisují jednotlivým účastníkům odměny. Prémie za úspěch svým hráčům vyplácejí národní svazy. Největší favorit turnaje, Nový Zéland, který přitom poprvé nevstupuje na mistrovství světa coby vedoucí tým světového žebříčku, vypsal pro letošní rok každému svému hráči odměnu za vítězství ve výši 150 tisíc dolarů.
Pro ragby je šampionát, konaný jednou za čtyři roky, klíčový, protože fotbalovým ročním příjmům za televizní a obchodní práva se tenhle tvrdý sport rovnat nemůže. A i když samotná akce generuje příjmy miliardové, národní ekonomiku jednotlivých svazů odráží příběh z minulého šampionátu: aby australský svaz mohl vyplatit svým hráčům prémie za potenciální vítězství ve finále s Novým Zélandem, musel si na tuto výhru už před turnajem vsadit 300 tisíc australských dolarů u sázkové kanceláře.
Australané nakonec milionové částky vyplácet nemuseli, poslední finále patřilo znovu All Blacks. Ti ovládli světový šampionát dvakrát za sebou a letos útočí na zlatý hattrick. Deník New Zealand Herald to na své nedávné titulce nemohl napsat výmluvněji: „Dejte nám trofej hned.“
Výsledky Novozélanďanů v přípravě ale nikterak přesvědčivé nebyly. A tak možná tohle mistrovství světa kromě ekonomických rekordů ozvláštní i skutečnost, že světové ragby po dvaačtyřicetidenním japonském zápolení objeví nové šampiony.