Už jako malá jsem věděla, že jednou budu chtít na skvělou univerzitu, a potřebovala jsem tak prostředí, které mě k mému vysněnému cíli bude vést, říká osmnáctiletá Nina Fořtíková, která prvním rokem studuje takzvanou Land Economy na University of Cambridge.
Obor, který je kombinací práva, ekonomie a životního prostředí, si absolventka pražské Park Lane International School vybrala právě pro jeho komplexnost, díky které nejen porozumí věcem z širší perspektivy, ale také tak v rychle se měnícím světě najde snáze uplatnění.
To je ostatně přístup, který razí nejen univerzita v Cambridgi, ale také víceleté gymnázium Park Lane, jehož je Nina absolventkou. „Naším cílem není vychovat studenty, kteří si budou schopni perfektně zapamatovat učivo, ale mladé lidi, kteří dokážou věci chápat komplexně a neustále se učit,“ vysvětluje Paul Ingarfield, ředitel Park Lane.
Park Lane začala Nina studovat už ve svých dvanácti letech. „Přesto, že jsem svoji původní základní školu měla ráda, chtěla jsem najít prostředí, ve kterém bych se každý den dozvídala nové věci. Zároveň mi imponovala možnost vybrat si předměty, které se budu učit,“ vzpomíná úspěšná studentka.
V rámci posledních dvou let studia absolvovala Nina takzvaný International Baccalaureate Diploma Programme (IB DP), který je zaměřený na kritické myšlení a seberozvoj studentů a na jehož konci skládají studenti z jimi vybraných šesti předmětů zkoušku, která je obdobou české maturity.
S tím rozdílem, že studenty komplexně připravuje na přijímací zkoušky i následující studium i na těch nejlepších světových univerzitách.
„IB program je velmi holistický program, který má sice přísná akademická pravidla, zároveň je však flexibilní v přístupu k silným stránkám a zájmům jednotlivých studentů,“ vysvětluje ředitel školy, z které jen letos vyjde přes padesát absolventů.
„Šestici předmětů si tak může student zvolit z různých oborových skupin, od jazyků přes humanitní obory nebo ty typicky přírodovědné, jako je biologie či chemie,“ doplňuje.
Valná část z nich pak zamíří na ty nejlepší univerzity na světě, jako je Yale, Oxford či právě zmiňovaná Cambridge.
„Často se však naši absolventi přihlašují také na prestižní školy v Česku. Většina tuzemských univerzit nejenže mezinárodní zkoušku uznává, například 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze dokonce nově přijímá naše absolventy s určitým skóre bez přijímacích zkoušek,“ říká Ingarfield.
Studium na Park Lane, které má být odrazovým můstkem k celoživotnímu úspěchu, se soustředí právě na úspěšné přijetí absolventů na ty nejlepší vysoké školy. Vyučující proto vedou studenty mimo jiné k sebedisciplíně, organizovanosti a schopnosti vyjadřovat se před přijímací komisí či jinak veřejně vystupovat.
Škola vyučuje v angličtině podle britských osnov a studenti se tak postupně učí zvládat vypracovat i dlouhé eseje v angličtině nebo testy z anglického jazyka na vysoké úrovni, které jsou na univerzitách pro studenty ze zahraničí povinností.
Komunita v rámci Park Lane navíc čítá přes šest set dětí reprezentujících více než čtyřicet národností, studenti jsou tak každodenně nuceni přemýšlet v cizím jazyce a komunikovat jím na perfektní úrovni.
Individuální přístup ke studentům je znát už při přijímacím řízení na samotné Park Lane. Kromě písemných testů z angličtiny a matematiky a online testu na prověření logického myšlení čeká uchazeče vždy také individuální pohovor v angličtině, kterého se často účastní i samotný ředitel školy.
I přes to, že školu ročně absolvuje přibližně padesát studentů a její kapacita pořád narůstá, v rámci jednotlivých tříd jsou děti rozděleny na malé skupinky čítající méně než desítku studentů.
Studium, jehož roční školné činí 560 000 korun, navíc nabízí stipendium podle individuálních potřeb i schopností jednotlivých studentů.
„Někteří studenti získávají padesátiprocentní podporu, jiní například stipendium ve výši sedmdesáti procent školného. Stejně jako výuku koncipujeme stipendijní podpory velmi individuálně tak, aby u nás mohl studovat opravdu každý nadaný student,“ říká Ingarfield.
„Tento přístup je velmi podobný přístupu ke studiu na Cambridgi. I proto byl pro mě díky Park Lane nástup na univerzitu o to snadnější,“ dodává absolventka.
V rámci přípravy na samotné přijímací zkoušky je studentům k dispozici poradkyně, jejíž náplní práce je výhradně vedení studentů ke studiu na vysněné univerzitě.
„Na jiných školách tito poradci běžně také zároveň vyučují nějaký předmět, pro naši poradkyni je však toto práce na plný úvazek,“ vysvětluje ředitel školy.
Poradkyně i ostatní vyučující tak studentům pomáhá zejména ve včasné přípravě na přijímací zkoušky, v dodržení všech potřebných termínů a požadavků škol a samozřejmě s vyplněním přihlášek samotných.
Pro studenty jsou také zásadní rady při psaní esejí či průvodních dopisů nebo individuální konzultace s poradkyní, které jsou určeny zvlášť pro studenty samotné i jejich rodiče.
„Naší rolí je také formulace detailních doporučujících referencí, které zejména univerzity ve Spojených státech, Kanadě či Velké Británii po studentech požadují,“ vyjmenovává Ingarfield.
„Nakonec však vše musí zvládnout sám student,“ směje se studentka a jedním dechem dodává, že to, co je pro prestižní univerzity často rozhodující, je nadšení a zájem uchazeče o daný obor.
„Co tyto školy nechtějí, je přijmout studenty, kteří postupně zjistí, že daný obor vlastně nechtějí studovat. Proto musíte u přijímacího řízení hledat způsoby, jak ukázat své nadšení – od průvodního dopisu nebo eseje přes předměty, které v rámci gymnázia studujete, až po mimoškolní aktivity, které váš zájem o danou problematiku dál prohlubují,“ radí.
Proč se na vysokou školu připravovat už od té základní? Jak probíhají přijímací zkoušky na nejlepší univerzity na světě? A jak se na ně dostat? Poslechněte si další díl Forbes BrandVoice podcastu, tentokrát v anglickém jazyce.
