Po smrti německého logistického magnáta Klause-Michaela Kühneho přechází jeho podnikatelské impérium pod Kühneho nadaci. Majetek bezdětného miliardáře se odhaduje na zhruba 42 miliard eur, tedy přes jeden bilion korun. Nadace se tak zařadí mezi nejbohatší svého druhu v Evropě. Prapůvod těchto peněz přitom provází temná historie z nacistického Německa.
Kühne zemřel 24. srpna ve věku 89 let ve svém domově ve švýcarském Schindellegi po delší nemoci. Úmrtí potvrdily jeho nadace i logistická skupina Kuehne+Nagel, v níž byl čestným předsedou a většinovým vlastníkem.
Přesun majetku nebyl rozhodnutím na poslední chvíli. Kühne, který neměl děti, založil nadaci se svými rodiči už v roce 1976 a nástupnictví připravoval desítky let. Podle deníku Neue Zürcher Zeitung (NZZ) se nadace po jeho smrti stane vlastníkem soukromé Kühne Holding, v níž miliardář soustředil své klíčové podíly.
Nejde přitom o hotovost ležící na účtu. Jádrem majetku je většinový podíl v Kuehne+Nagel, jedné z největších logistických společností světa. Holding má také velké podíly v rejdařství Hapag-Lloyd a aerolinkách Lufthansa, investice v dopravci Flix a další majetek včetně hotelů a nemovitostí.
Hodnota portfolia se mění spolu s cenami akcií. Bloomberg před Kühneho smrtí odhadoval jeho čisté jmění na 42 miliard eur, NZZ pracuje s částkou kolem čtyřiceti miliard eur. V běžném roce by podle odhadu citovaného švýcarským deníkem mohly podíly přinášet dividendy kolem jedné miliardy franků.
Pro nadaci to znamená výrazný skok. Na rok 2026 uvádí 65 milionů franků vlastních prostředků, zatímco její celkový rozpočet včetně dalších zdrojů dosahuje podle Bloombergu 135 milionů franků. Pro nadaci a jejích dvacet organizací dnes pracuje zhruba osm set lidí. Zaměřuje se na logistiku, medicínu, klima a kulturu a provozuje mimo jiné logistickou univerzitu v Hamburku a zdravotnický kampus v Davosu.
Nové uspořádání má dvě role: financovat veřejně prospěšné projekty a zároveň udržet podnikatelské impérium pohromadě. Není ale jisté, zda si správci všechny podíly ponechají. Odborníci citovaní agenturou Bloomberg upozorňují, že nadace může některá aktiva dlouhodobě chránit, samotná právní struktura ji však nenutí držet každou investici navždy. Klíčovou otázkou bude také poměr mezi reinvestovanými zisky a penězi určenými na dobročinnost.
Kühne žil po desetiletí ve Švýcarsku. Kanton Schwyz, kde sídlí jeho holding i nadace, nevybírá dědickou daň. Protože majetek nepřevzal soukromý dědic, ale nadace, popisují Euronews a další média převod jako daňově nezatížený. Přesné uspořádání soukromého holdingu však veřejně dostupné dokumenty neukazují v plném detailu.
Stín rodinné firmy za války
Součástí Kühneho odkazu je také minulost společnosti Kuehne+Nagel za nacistického režimu. Jak jsme podrobně popsali v dřívějším článku, firma podle historiků sehrála klíčovou roli v operaci M-Aktion. Nacisté při ní vyrabovali zhruba sedmdesát tisíc domácností Židů deportovaných z okupované západní Evropy nebo donucených k emigraci.
Přepravu obrovského množství zabaveného nábytku řídila Kuehne+Nagel pod vedením Kühneho otce Alfreda a strýce Wernera. Firma v roce 2015 uvedla, že hanebných událostí lituje. Klaus-Michael Kühne ale odmítal další otevírání tématu a tvrdil, že firemní archivy byly za války zničeny.
Podle investigativního novináře Davida de Jonga navíc nechal zastavit zveřejnění objednané historické studie, když její autoři odmítli přepracovat kapitolu o roli jeho otce a strýce. Společnost toto tvrzení veřejně podrobně nevysvětlila.
