V době, kdy na televizní obrazovce kralovala hitparáda Medúza s telefonickou soutěží a začínajícími moderátory Richardem Krajčem a Alešem Juchelkou, chodil do druhé třídy jablonecké základní školy a rozmanitý život žahavců, stejně jako známý hudební televizní pořad ho nechávaly úplně v klidu.
Zhruba o 20 let později ale právě medúzy změnily mladému podnikateli Vojtěchu Pluhařovi život. Loni v listopadu totiž otevřel v pražském nákupním centru Arkády Pankrác projekt, který v Česku a vlastně ani v Evropě nemá obdoby – postavil jedno z největších medúzárií na světě s 10 tisíci medúzami různých druhů, tvarů i velikostí, které mohou návštěvníci sledovat ve 38 akváriích.
Svět medúz Pluhař otevřel loni v listopadu.
Budovu na střeše obchodního centra postavil vlastními silami, vložil do toho všechny své naspořené peníze, větší část vykryl půjčkou od banky, proti které zastavil byt, v němž žije s přítelkyní a malým synkem, a rozjel svůj životní projekt. I proto jsme jej letos zařadili do našeho žebříčku mladých talentů 30 pod 30.
„Když jsem byl ve školce a asi i na základce, měli jsme doma akvárko s rybičkami a mě vlastně bavilo se o ně starat. Chvíli jsem i chtěl být akvaristou, ale to se během dospívání mnohokrát změnilo. Ale o medúzách jsem toho moc nevěděl, ani jsem netušil, že se dají chovat v akváriu,“ vypráví Pluhař a zároveň ukazuje působivou medúzí 360° projekci v hlavním prostoru svého mořského království, do kterého ústí také tobogan pro děti i dospělé. Právě na děti ale mladý podnikatel hodně cílí. Ty pobíhají po sále a chytají virtuální medúzy na zdech jako smyslů zbavené.
„Kdyby jejich maminky věděly, že celý příběh projekce vlastně symbolizuje sexuální život medúz, asi by se divily,“ směje se od pohledu svéráz, který málokdy chodí oblečený jinak než ve sportovním tričku a teplákách.
Přestože mu ještě nebylo 30 let, není to zdaleka jeho první podnikatelský počin. Své první projekty vymýšlel už na střední škole, kterou – jak hrdě přizná – nedodělal. „Studoval jsem v Liberci propagační výtvarnictví a grafiku, ale moc jsem tam nechodil. Brzy jsem začal pracovat,“ popisuje svou poměrně krátkou zkušenost se vzdělávacími institucemi.
Pluhař se specializuje na marketing obchodních center.
Táhlo ho to k marketingu, ve kterém se pohybuje prakticky od puberty. Zejména k marketingu pro obchodní centra. Kromě klasických kampaní byly a jsou jeho specializací hlavně eventy. V nich kombinoval věci, které měl a stále má rád. Hudbu a kola.
Spojil se zejména s německým developerem ECE, kterému patří Arkády Pankrác a další obchodní centra po Evropě, a vytvořil akci „DownMall“, tedy sjezdy horských kol uprostřed obchodních center. Se svým konceptem procestoval řadu center v několika zemích.
„Praha, Liberec, ale třeba taky Frankfurt, Berlín, Essen, Ulm, Štětín, Sofie, Budapešť, Bratislava. Tam všude jsem si díky této akci vyzkoušel práci v obchodních centrech. Byl to event s desetiletou historií. Dostali jsme za to i nějaká ocenění,“ vyjmenovává.
Pak následoval třeba Gravity Festival. To byl zase housový hudební festival a kde jinde než v obchoďáku. Konkrétně v Arkádách a v Olympii Brno – tři roky, pokaždé vyprodáno, přes pět tisíc lidí. S nadsázkou se dá říci, že málokdo umí do obchodních center dostat tolik lidí jako on.
„Narval jsem obchodní centra po okraj lidmi, kteří za to navíc byli ochotni platit i několik set korun. Většinou je to opačně, obchodní centra by dala kdovíco za to, aby do nich lidé přišli,“ říká pyšně.
I díky této poměrně úspěšné historii markeťáka a promotéra v obchodních centrech přišla zhruba před třemi lety zajímavá nabídka. Vedení pankráckého obchodního centra se zamýšlelo, jak využít pozemek na střeše obchodního komplexu. Arkády v té době procházely restrukturalizací, jejich majitel měnil složení nájemců a různými způsoby se snažil obchodní centrum oživit. A Vojtěch dostal možnost přinést svůj vlastní projekt.
„Na kino to bylo malé a nikdo moc netušil, co s tím. A tak jsem přemýšlel a googloval, až jsem narazil na medúzu. Přišlo mi to super, vizuálně hodně silné. Oslovil jsem jednoho experta, chovatele a obchodníka Viléma Vedrala, který dokáže v zajetí množit medúzy. Říká se, že na světě to umí asi 11 lidí. Když jsem mu říkal o svém nápadu, myslel si, že mluví s nějakým bláznem,“ vzpomíná na začátky projektu.
Jak říká, myšlenka byla jednoduchá. Rozmnožit medúzy všech možných druhů a narvat jimi obchoďák. Když se povedlo přesvědčit chovatele, musel nadchnout také vedení Arkád. „Musel jsem je přesvědčit i o tom, že to zvládnu sám postavit, vyřídit všechna povolení, a musel jsem to celé zafinancovat,“ popisuje.
O přesném rozpočtu mluvit nechce, ale náklady na stavbu a následné zařízení dosáhly vyšších desítek milionů. Nějaké peníze z dřívějšího podnikání sice měl, ty ale rozhodně nestačily. Takže kromě chovatele medúz a vedení centra musel zároveň přesvědčit i svoji banku.
„Naštěstí mám dobrého osobního bankéře. Zná moji podnikatelskou minulost, zná moje příjmy. Do toho ručím bytem, ve které s rodinou žiju. V legraci doma říkám, že když se něco pokazí, půjdeme bydlet sem, mezi akvária. Ostatně Pankrác teď jede,“ vtipkuje.
Ve 38 akváriích zde žije na 10 tisíc medúz.
Od první myšlenky, že to budou medúzy, až po loňské otevření to trvalo asi dva a půl roku. Výsledkem je největší medúzárium v Evropě a možná jediné svého druhu na světě. Většinou totiž bývají medúzária atrakcemi v přímořských letoviscích nebo součástmi velkých vodních světů.
„Samotná stavba byla velká škola. Vyřizování stavebního povolení. Různé provozní průšvihy. Navíc stavíte na střeše, nejhorším místě na světě. Všechno sem dostanete jen jeřábem nebo v noci přes obchodní centrum. To všechno hrozně komplikuje,“ popisuje samotnou stavbu.
Do toho se musel naučit technologii akvárií. Sám si vyrábí slanou vodu, na kterou jsou medúzy extrémně citlivé, a potravu (medúzy se většinou živí jinými medúzami). S rozmnožováním mu pomáhá zmiňovaný obchodní partner Vilém Vedral. V samotné firmě má Pluhař 90 procent, desetina připadá na jeho kamaráda a spolupracovníka Ondřeje Pastrňáka, který se stará hlavně o papíry, peníze a provoz.
„Dělá věci, které mi moc nejdou. Já vymýšlím nápady, dělám marketing, na který má nějaké názory. Jsem hodně zatížený na sociální sítě, Facebook, Instagram, to je to, co mě baví,“ říká Vojtěch Pluhař, když už usedá ve stylovém bistru, které je také součástí jeho Světa medúz. V něm se spojil s šéfkuchařem Tomášem Jiskrou, který vařil třeba v restauracích Gordona Ramsayho. Společně vytvořili menu „Dětství na talíři“.
„Když jsem mu řekl, že bych od něj chtěl věci jako krupicovou kaši nebo brambory s tvarohem, koukal na mě podobně jako pan Vedral na naší první schůzce. I jeho jsem nakonec přesvědčil. Nechtěl jsem tu mít bistro jako v každém dětském parku, kde si děti dají smažené nugety a párek v rohlíku. Chci, aby se tu dobře najedly,“ říká. Ostatně ceny ukazují, že o žádný fastfood nejde, u hlavních jídel se totiž ceny pohybují od 135 do 215 korun.
Také to na sociálních sítích občas schytá za vysoké vstupné (dospělý za 260 korun), drahé jídlo a relativně krátký čas, za který se celá expozice dá projít, na druhé straně přes 70 tisíc návštěvníků za dva měsíce a vícehodinové fronty během víkendu ukazují, že Svět medúz rezonuje.
Vojtěch Pluhař u největšího akvária Světa medúz
„Všechno postupně vychytáváme. Myslím, že se nám to už daří. Cílem není nahrnout do medúzária najednou stovky lidí. Pouštíme je postupně, aby si z toho lidé odnesli nějaký smysluplný zážitek. Proto ty fronty,“ říká s tím, že tak vysokou návštěvnost nečekali ani v nejoptimističtějších scénářích.
Už teď ho přitom lákají další obchodní centra, aby u nich žahavý úspěch zopakoval. „Určitě mám ambici stavět další. Ale určitě ne v Praze a asi ani v Česku. Musí to být unikátní, spádová oblast je velká. Spíše v zahraničí. Začínáme se bavit, nabízí se třeba Německo, ale do té doby to chceme k dokonalosti vychytat tady,“ uzavírá povídání mladý podnikatel.
