Zahraniční investice v Číně se dál snižují, navzdory snaze vlády v Pekingu pokles zastavit. Za leden až únor meziročně klesly o necelých dvacet procent na 215,1 miliardy jüanů, v přepočtu zhruba 698 miliard korun.
Loni Čína zaznamenala nejslabší příliv přímých zahraničních investic za třicet let, uvedla agentura Reuters.
Čínská vláda tento týden představila nová opatření, jejichž cílem je pokles zahraničních investic zpomalit. Mimo jiné chce zahraničním firmám rozšířit přístup na trh a uvolnit některá pravidla.
Zahraniční firmy se k Číně začaly obracet zády od doby, kdy Peking v čase pandemie covidu-19 zavedl velmi přísná omezení a pak je koncem roku 2022 náhle zrušil.
Důvěru v Čínu nahlodávají obavy o podnikatelské prostředí, slabé hospodářské oživení a rostoucí napětí ve vztazích se Západem.
Obavy zahraničních i domácích investorů zesílily série dlouhodobých regulačních zásahů v některých odvětvích – od technologií až po vzdělávání. Tyto kroky také vyvolaly znepokojení nad transparentností politiky v Číně.
Americká ministryně obchodu Gina Raimond loni uvedla, že jí americké podniky sdělily, že se Čína stává „neinvestovatelnou“.
Loni se přímé zahraniční investice do Číny meziročně snížily o osm procent.
V prvních dvou měsících letošního roku směřovalo 71,44 miliardy jüanů, tedy třetina celkového objemu zahraničních investic, do sektoru vyspělých technologií, uvedlo ministerstvo.
Zahraniční investice do čínského stavebnictví se meziročně zvýšily o 43,6 procenta, zatímco investice do velkoobchodu a maloobchodu vzrostly o 14,5 procenta.
