skip to main content
Architektura

Zakryjte čísla, otočte světla a přiznejte barvu. O plagiátu benzinky rozhodl soud

3 minuty čtení

Může to být spor, který naučí české architekty a stavaře nekopírovat dílo jiných. Zatímco většina plagiátorských případů se táhla roky – ten vůbec nejdelší, o údajném zkopírování nástupního prstu terminálu pražského letiště, po 18 letech ještě neskončil –, tady bylo v zásadě hotovo za čtyři dny.

Nejprve se ale vraťme o pár měsíců zpátky. Čerpací stanice opravdu není typ stavby, u které by člověk na první dobrou očekával zajímavou architekturu. Naopak, všechny benzinky jsou si tak nějak podobné a odlišují se v zásadě jen velikostí, barvou a logem.

Slovenská společnost GAS, provozující na tamních silnicích přes 30 pump, se to však před časem rozhodla změnit a v rámci konkurenčního boje přišla s konceptem krásných benzinek.

Oslovila pražské architektonické studio SAD, které v Matúškově u Galanty před osmi lety vystřihlo skutečně ikonickou stavbu. Čerpací stanice z pohledového betonu, ladných tvarů a se zastřešením připomínajícím tři do sebe vrostlé houby. Benzinka se záhy stala symbolem a dostala se do žebříčku devíti nejkrásnějších čerpacích stanic světa.

Reklama

Zalíbila se dokonce natolik, že v pražské Libni, na dohled Libeňského mostu, před pár měsíci vyrostla její téměř věrná kopie. Stavba na pozemcích společnosti Tived a provozovaná firmou Gragnani Invest má také útlé betonové sloupy, které se postupně rozšiřují do houbovitého zastřešení.

Čísla stojanů jsou stejně jako na Slovensku prolisována přímo do sloupů a slovenský originál připomíná i linka LED osvětlení obtahující střešní konstrukci.

„Zjistili jsme to úplně náhodou, když nám naši nejbližší přátelé začali posílat fotky té benzinky a mysleli si, že je naše. Například Adam Gebrian natočil díl o našich čerpacích stanicích na Slovensku a pak se nás ptal, kdy bude otevřená i tahle v Česku. No a my jsme mu vysvětlovali, že s ní nemáme nic společného,“ vzpomíná spoluautor oceňované čerpací stanice u Galanty, architekt Jerry Koza.

Jak sám říká, s něčím podobným se nikdy nesetkal a vlastně ani moc dobře nechápe myšlenkové pochody člověka, který vezme cizí dílo a prostě ho obkreslí. „Co čekali, že si to necháme líbit? Vždyť jsou tam i stejné fonty,“ diví se.

Kvůli řadě podobných rysů, které dokázaly zmást i odbornou veřejnost, se proto architekti odhodlali k akci. „Přišlo nám rozumné to vzít jako nějaké téma a řešit to. Zvlášť v době, kdy se dá relativizovat úplně všechno. Chtěli jsme ukázat, že nějaká pravidla tady platí a dodržovat se musí,“ vysvětluje architekt Koza.

Reklama

Obrátili se na advokátní kancelář Havel & Partners, která se obrnila řadou odborných stanovisek včetně znaleckého posudku Vysoké školy uměleckoprůmyslové. V něm se píše: „Architektonické zpracování ‚ČS Praha-Libeň‘ je jednoznačně plagiátem autorského návrhu ‚ČS Matúškovo‘ MgA. Adama Jirkala a MgA. Jaroslava Kozy, realizovaného v roce 2011.“

„Shromáždili jsme množství důkazů a materiálů a pak se obrátili na soud s prosbou o vydání předběžného opatření, aby se situace dále nezhoršovala. Jinak řečeno, aby se další a další lidé nedomnívali, že benzinku v Libni udělali architekti z Ateliéru SAD,“ říká Jan Šturm z Havel Partners, jehož specializací je právě ochrana autorských práv a průmyslového vlastnictví.

Advokáti vymysleli docela mazaný tah. Místo toho, aby od protistrany chtěli odškodné, žádali to, co jim soud v rámci předběžného opatření mohl skutečně přiklepnout. Tedy polepení benzinky vysvětlujícím textem, že stavbu neudělala dvojice Koza a Jirkal, která navíc ani nevěděla, že se podobná kopie jejich díla v Praze staví.

Navrch soud žádali o překrytí charakteristických čísel ve sloupech a obrácení světel směrem dolů, aby trochu zanikla velmi podobná konstrukce zastřešení. A soud reagoval rychle. Za čtyři dny bylo předběžné opatření na světě, a kdyby ho firma ignorovala, hrozila by jí stotisícová sankce.

Výsledek se dostavil. Sloupy libeňské benzinky jsou už od vydání předběžného opatření skutečně polepeny požadovaným textem. Ale co je hlavní, protistrana byla donucena jednat a v pátek odpoledne se s autory slovenského originálu sešla u jednoho stolu.

Libeňskou stavbu tu hájil podnikatel v cestovním ruchu Richard Bílý, jednatel firem Best tour, Hop on – Hop off nebo Data Autotrans. Druhá jmenovaná společnost sídlí na stejné adrese jako inkriminovaná benzinka.

„Nic jasného nám neřekl. My jsme od něj chtěli, aby naplnil předběžné opatření soudu, ale k jasnému závěru jsme se nedostali. Nicméně když nic neudělají, riskují pokutu od exekutora a v krajním případě i zbourání stavby,“ okomentoval v pátek večer schůzku Šturm.

Den nato protistrana vyhověla i dalším požadavkům soudu, překryla charakteristická čísla vrytá do sloupů a osvětlení obrátila směrem dolů. Komentovat pro ně nepříjemný případ se Libeňským moc nechce. Zástupce Gragnani Investu Zdeněk Kodýtek jen originálním způsobem vyvrátil, že by byla jejich pumpa plagiátem té slovenské.

„Nejsme nějací Vietnamci ze Sapy, abychom dělali tenisky Abibas. Nic jsme nekopírovali. Všechno je jinak.“

A od rozhodnutí soudu i polepené a zakryté.

Reklama
Reklama