Ze zaměstnance miliardářem? I tak může ve zkratce fungovat podstata zaměstnaneckých akciových programů, po kterých už několik let výrazně volají české startupy.

Poslanecká sněmovna minulý týden schválila novelu zavádějící úpravu takzvaných ESOP (z anglického Employees Stock Option Plan). Návrh však na startupové scéně sklidil spíš zklamání.

Mladým firmám má benefit umožnit zapojení svých klíčových lidí do byznysu a kromě mzdy jim zjednodušeně nabídnout i podíl na zisku firmy. Startupy tak mohou přilákat i špičky oboru, které by si v rané fázi jinak nemohly dovolit – a ty naopak získají motivaci rozvíjet byznys se stejným zápalem jako jeho zakladatelé a zakladatelky.

Institut, který se v zahraničních startupových ekosystémech běžně využívá, české zákony dosud nijak nezvýhodňovaly. Podíl na výnosech společnosti bylo nutné danit už při uplatnění opce, tedy získání akcie za předem určenou (často zvýhodněnou) cenu. Tuzemské startupy tak měly ztíženou možnost přilákat seniorní lidi nebo talenty ze zahraničí.

Schválená novela zákona upravuje zdanění příjmu z těchto podílů. Pokud novelu schválí Senát a prezident, bude zákon až na výjimky platný už od 1. ledna 2024.

Startupy, které po úpravě dlouho volaly, však s novelou v mnoha případech nesouhlasí. „Přestože záměr politiků byl nejspíše dobrý, pro startupy je úprava bohužel stále nepoužitelná,“ tvrdí Milan Lupač, partner investiční společnosti Presto Ventures.

Muž, který se ve startupovém prostředí pohybuje už řadu let, v rámci investiční společnosti firmám pomáhá nastavovat vnitřní procesy. S potřebami zakladatelů a zakladatelek se tak setkává každý den.

Přestože se podle Lupače jedná o krok správným směrem, ani s novou úpravou nebude využíván. „Ve světle přijatých úprav v zahraničí zakladatelé reálně zvažují, zda se jim vyplatí firmy zakládat v Česku. Hrozí nám, že do budoucna zůstaneme ostrovem,“ říká v rozhovoru.

V zahraničí je ESOP běžný, od jakých zemí bychom se mohli inspirovat?

Správně nastavený ESOP je součástí každého rozvinutého ekosystému. Příklad bychom si měli brát z těch nejpokročilejších zemí, jako jsou Spojené státy nebo Izrael, v našem regionu se můžeme inspirovat především pobaltskými státy. Zářným příkladem je Estonsko, které se transformovalo ze zaostalé postsovětské ekonomiky v jednu z nejinovativnějších. 

Letos se přidalo Slovensko.

Většina států si potřebu podpory startupů a inovativní ekonomiky dobře uvědomuje. Jen letos se do klubu států se smysluplně implementovaným ESOP přidalo sousední Slovensko a nově i poměrně konzervativní Německo.

V souvislosti s absencí zaměstnaneckých akciových programů se nejčastěji mluví o problematickém zdanění.

Problém je v tom, že startupy pro účely ESOP ve většině případů používají opce. Ty však mají jeden z bodů zdanění umístěn v době převodu opce na akcii.

Představte si tedy scénář, kdy zaměstnanec tvrdě pracoval, splnil všechny podmínky udělení akcie a stát nyní přichází s požadavkem – zaplať. V tu chvíli však zaměstnanec drží pouze akcii, nikoli peníze, a na zaplacení daně tedy ani nemusí mít prostředky.

Také je nutné si uvědomit dvě věci: startupy jsou ekonomikou mladých lidí, kteří typicky nedisponují velkým množstvím peněz, a podíly ve startupech jsou často nelikvidní, což znamená, že zaměstnanci nemůžou finanční prostředky jednoduše získat jejich prodejem. 

Při takovém zdanění je tedy benefit prakticky nepoužitelný.

Naopak ve startupových národech je standardem tuto „prostřední daň“ v nějaké formě odpouštět a počkat si na výběr daně z kapitálového zisku. Ta je vyměřena v době prodeje akcie, kdy by zaměstnanec prostředky na její zaplacení už mít měl.

Popstar
Vydání Forbesu Popstar

V Česku aktuálně vidíme velmi nízkou nezaměstnanost. Jak jsou na tom se zaměstnanci startupy?

V době téměř plné zaměstnanosti, kterou v Česku již delší dobu pozorujeme, je obecně problém do firem přilákat jakýkoli talent, zejména ten technický. A pro mladé technologické firmy, které zatím nemohou nabídnout vymoženosti a stabilitu velkých hráčů, to platí dvojnásob.

Tím spíš je pro startupy ESOP nezbytný, protože jim do rukou dává nástroj, umožňující zaměstnancům participovat na budoucím úspěchu firmy.

Jak se tedy díváte na návrh, který prošel sněmovnou? 

Možnost zavést opční plány pro zaměstnance tu s námi už nějaký ten pátek je, nicméně ve formě, ve které je pro startupy prakticky nepoužitelná. Nový návrh bohužel spadá do kategorie „chtěli jsme to udělat co nejlépe, ale dopadlo to jako obvykle“.

Novela se pokusila zkombinovat současnou úroveň zdanění se snahou vyslyšet startupy a posunout splatnost všech daní do momentu prodeje akcie. Přestože byl záměr nejspíše dobrý, pro startupy je nová úprava bohužel stále nepoužitelná. Věřím ale, že se jedná pouze o nějaký první krok a další ESOP diskuse bude brzy následovat. 

Co konkrétního se vám na návrhu nelíbí? 

Schválená novela připouští situaci, kdy je daň, která byla vyměřena při konverzi opce na akcii, splatná v době konce pracovního poměru. To znamená, že zaměstnance, který ze startupu odejde nebo bude odejit, „odmění“ nutností daň zaplatit.

Tento scénář by byl bohužel poměrně častý, jelikož určitá fluktuace zaměstnanců je realitou mladých společností – zejména v raných fázích, kdy se startup rychle vyvíjí a každá etapa si žádá jiný typ talentu či schopností. Jen velmi málo zaměstnanců tedy zvládne s firmou růst až do doby, kdy budou moci své podíly jednoduše prodat.

Novela navíc zachovává také určitý „trest“ za podstoupené riziko, kdy daň vyměřená při konverzi opce na akcii je stále splatná, i když startup nepřežije, a zaměstnanec tedy nezíská žádné finanční prostředky prodejem svého podílu.

Jak na návrh reagují startupisté? 

Novou verzi ESOP s největší pravděpodobností opět nevyužijí, z výše uvedených důvodů. Ještě více alarmující je však kontrast se sousedními zeměmi, do kterého se tímto krokem dostáváme.

Tento týden mi jeden v Česku žijící slovenský startupista řekl, že kdyby svou firmu zakládal teď, velmi by zvažoval, jestli se kvůli nedávné slovenské novele nepřesunout zpět na Slovensko.

Takže se na startupové scéně nic nezmění?

Jsem toho názoru, že ne. Novela už byla přijata Poslaneckou sněmovnou a asi se nedá očekávat, že by byla Senátem či prezidentem vrácena k úpravám.

Ve volání po lepší úpravě tak budete pokračovat?

Ano, věříme, že převládne snaha najít řešení, které skutečně podpoří mladé a rozvíjející firmy i celý startupový ekosystém tak, jak to vláda přislíbila ve svém programovém prohlášení.