Je home office pozůstatkem covidové pandemie? Až třetina firem ve Spojených státech nyní vyžaduje od svých zaměstnanců přítomnost na pracovišti pět dní v týdnu. Tento posun vyvolává konflikty, což může ovlivnit dynamiku trhu práce. Zavelí i Česko v roce 2025 „zpátky do kanceláří“?
Zatímco pandemie covidu-19 v minulých letech zrychlila příklon k flexibilním formám práce, aktuální data naznačují, že návrat do kanceláří je větších rozměrů, než se očekávalo. Americké společnosti omezují práci na dálku a snaží se přivést zaměstnance zpátky na pracoviště.
Průzkumy však zároveň ukazují, že flexibilita je mezi zaměstnanci jedním z nejžádanějších benefitů. Jaký tedy bude další vývoj a jaké příklady z praxe nabízejí české firmy?
„Důležitým trendem v roce 2025 je rostoucí význam práce na dálku a flexibilních pracovních úvazků z pohledu zaměstnanců, proti kterému jde ale snaha firem tyto benefity omezit,“ odpovídá Jiří Halbrštát, ředitel náboru a marketingu v ManpowerGroup.
Důvodem pro ukončení práce z domova může podle něj být snaha o lepší kontrolu nad pracovními procesy, posílení týmové spolupráce nebo obavy z narušení firemní kultury a schopnosti vytvářet neformální vztahy mezi kolegy.
Nesoulad mezi očekáváními zaměstnanců a strategií zaměstnavatelů může ovlivnit trh práce a způsobit, že firmy, které nevyjdou vstříc požadavkům na flexibilitu, budou mít potíže s náborem a udržením talentovaných lidí.
Buď přijdete, nebo končíte
Od covidové pandemie s vynucenými home officy už přece jen nějaká doba uplynula a požadavky zaměstnavatelů se mění. A právě v USA nastala asi nejviditelnější proměna.
Když v roce 2022 Elon Musk převzal Twitter, nyní sociální síť X, oznámil svým novým zaměstnancům konec práce na dálku. Sociální síť X se stala první společností v oblasti technologií, která si toto vynutila.
Pracovníkům společnosti Tesla následně v tom samém roce Musk řekl, že musí prezenčně odpracovat alespoň čtyřicet hodin týdně. „Pokud se nedostavíte, budeme předpokládat, že jste rezignovali,“ napsal jim tehdy v e-mailu.
Foto: SITA/AP
Elon Musk není příznivcem práce na dálku.
A když už jsme u Elona Muska, s Vivekem Ramaswamym povede nové Trumpovo „ministerstvo vládní efektivity“ (DOGE) a společně uvedli, že podporují požadavek, aby federální zaměstnanci osobně pracovali pět dní v týdnu.
Ale zpátky do minulosti, konkrétně do roku 2023. To mateřská společnost Facebooku a Instagramu Meta Platforms nařídila svým zaměstnancům, aby se vrátili do kanceláře minimálně na tři dny v týdnu.
V témže roce banka JPMorgan požádala své výkonné ředitele, aby pracovali z kanceláře pět dní v týdnu. Pohrozila „nápravným opatřením“ za nesplnění požadavků a uvedla, že manažeři by mohli zahrnout docházku do kanceláří jako součást hodnocení výkonnosti.
Když se přiblížíme více současnosti, nelze opomenout šéfa Amazonu Andyho Jassyho, který loni v září nařídil, že od ledna 2025 se všichni zaměstnanci budou vracet do kanceláří na všech pět pracovních dní a pouze vybraní jedinci mohou dále využívat hybridní pracovní model.
A Jessy není sám. Manažerům deníku Washington Post miliardáře Jeffa Bezose byl návrat do kanceláří nařízen od 3. února 2025 a zaměstnance čeká to samé od 2. června. „Jsme opravdu dobří, když spolu pracujeme osobně,“ tvrdí generální ředitel novin William Lewis.
„Myslím, že především v důsledku pohodlnosti manažerů vzniká tlak na co největší návrat do kanceláří a omezení vzdálené práce. Šéfové se nejčastěji obávají ztráty efektivity zaměstnanců, pro manažery je náročnější řídit týmy na dálku a komplikuje se komunikace,“ myslí si Halbrštát.
Z průzkumu společnosti KPMG v amerických firmách navíc plyne, že by generální ředitelé firem chtěli až 79 procent zaměstnanců v officech, sedmnáct procent na hybridním režimu a čtyři procenta z domova. A až 89 procent z nich slibuje, že odmění jedince, kteří budou chodit do kanceláře zvýšením mzdy nebo povýšením.
Mezi benefitem a standardem
Hybridní model, který kombinuje práci z domova a docházení do kanceláří, se přitom stal během posledních let běžnou záležitostí.
„Podle našich průzkumů je nejčastější aranžmá s možností dvou dnů home office týdně. Firmy, které jsou flexibilitě otevřenější, mají velkou výhodu na trhu práce a jsou preferovanými zaměstnavateli,“ potvrzuje Halbrštát.
Právě kombinace práce z domova a z kanceláře se stala kompromisem, který mnohé podniky upřednostňují.
I podle HR ředitelky Pluxee Martiny Machové většina zaměstnanců chodí do kanceláře dva až tři dny v týdnu, zbytek pracuje z domova: „Home office u nás přestal být viděn jako benefit, ale spíše jako standard.“
Novela zákoníku práce zavedla povinnost zaměstnavatelů hradit zaměstnancům náklady spojené s prací z domova, jako jsou energie, internetové připojení nebo opotřebení vlastního vybavení.
„S novou legislativou vznikly také obavy firem, že zaměstnanci budou mít přehnané požadavky na proplácení nákladů spojených s chodem domácí kanceláře,“ komentuje Halbrštát.
To se ale podle něj nestalo právě proto, že home office považují lidé za benefit. Váží si této možnosti a nenapadne je ještě tlačit na zaměstnavatele, aby jim připlácel peníze navíc.
Trend vynuceného návratu do kanceláří tak nemusí být dobrou volbou a jde proti požadavkům zaměstnanců.
Halbrštát se domnívá, že firmy, které nabízejí větší flexibilitu, mají na trhu práce konkurenční výhodu. „Nejpožadovanějším benefitem současnosti jsou právě různé formy pracovní flexibility včetně vzdálené práce,“ konstatuje.
Flexibilita přináší řadu výhod, jako je lepší sladění pracovního a osobního života. Machová ale upozorňuje na riziko izolace: „Práce z domova je ideální pro introverty a soustředěnou práci, ale může vést k nedostatku sociálního kontaktu a těžšímu sdílení informací.“
Podle Halbrštáta má každá firma svou specifickou kulturu, kterou nelze plně přenést do online prostředí. Východiskem je tedy hledat individuální řešení pro různé pozice a provozy.
V Česku je ale na čem zapracovat „Mnozí čeští zaměstnavatelé jsou hluboce v devadesátkách. Je tu obrovský prostor ke zlepšení,“ uvedla v loňském rozhovoru pro Forbes generální ředitelka ManpowerGroup ČR Jaroslava Rezlerová.
Nejdůležitější pro zaměstnavatele je hledat cesty k individuálnímu nastavení pro každý provoz, kancelář a pracovní pozici. „Budoucnost patří těm, kteří dokážou skloubit flexibilitu s inovacemi a spolupráci,“ uzavírá Halbrštát.
