skip to main content
Internet

Zastavte reklamu na dezinformačních webech, vyzývá spolek Nelež. A firmy na to slyší

Jejich úkolem je společnost znejistit a rozdělit v názorech a slouží jako základny pro manipulativní i nepravdivé články. To je hlavní nebezpečí dezinformačních webů, na které upozorňuje spolek Nelež. Ten se už téměř dva roky snaží omezit šíření lží v online prostoru a zabránit tomu, aby získávaly weby šířící nepravdivé zpravodajství peníze z reklamy.

A daří se. „V tuto chvíli se k nám připojilo už téměř dvě stě firem, včetně pěti největších zadavatelů reklamy v České republice. A ještě je spousta těch, o kterých nevím, protože to neříkají nahlas,“ uvádí Ivan Manolov.

Spolek při sestavování seznamu dezinformačních webů vychází ze tří různých zdrojů. Základem je sémantická analýza dat firmy Sémantic Visions, která využívá speciální vojenský zpravodajský systém.

Ten slouží k propojení miliard zpravodajských článků ve dvanácti světových jazycích a jejich následné analýze, která dokáže odhalit trendy a potenciální hrozby. Firma podle svých slov monitoruje devadesát procent zpravodajského obsahu z celého světa, který je zkoumán a aktualizován každých třicet minut.

Dále se pak spolek spoléhá na informace z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a webu Konšpirátori.sk. „My nejsme cenzoři, nemáme žádnou moc v rukou, jen vyzýváme zadavatele reklamy, aby je na tyto weby neumisťovali, a nezajišťovali jim tím tok peněz,“ dodává Manolov.

O kolik peněz dezinformační weby díky úsilí spolku Nelež už přišly, lze jen těžko odhadovat. Podle Manolova to ale mohou být dohromady desítky milionů korun.

Pro rámcovou představu může posloužit studie Prague Security Studies Institute, která zmiňuje server AC24.cz a jeho měsíční výdělek skrze reklamu vyčíslila na 190 tisíc korun. U dalších webů ale mohou být částky výrazně vyšší.

„Když si vezmete návštěvnost třeba Parlamentních listů, které šíří spoustu toxických informací a které měli v roce 2019 průměrnou měsíční návštěvnost webu přes sedm milionů uživatelů, pak tam jsou pro ně příjmy z reklamy jistě velmi zajímavé,“ upozorňuje Ivan Manolov.

Není to fér, brání se vydavatelé

Mnoha webům, od kterých spolek odrazuje inzerenty, se samozřejmě jeho aktivita nelíbí a trvají na tom, že nejsou na dezinformačním seznamu oprávněně.

Například Jan Holoubek, ředitel společnosti Our Media, která vydává už zmíněné Parlamentní listy, tvrdí, že jejich web pracuje na zlepšení svých redakčních procesů. Poukazuje například na dialog jeho firmy s už zmíněným Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky, který také hodnotí weby podle důvěryhodnosti.

„Tato spolupráce vedla opakovaně ke zlepšení známky Parlamentních listů v hodnocení Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a díky posledním úpravám procesů a webu předpokládáme v dalším hodnocení fondu ještě lepší výsledek,“ říká Holoubek. Aktuálně mají Parlamentní listy v hodnocení fondu známku B, stejnou jako třeba servery iDNES.cz nebo Blesk.cz.

A stále se najde dost firem, které jsou ochotny na serveru inzerovat. „Co se týká inzertních výkonů, v minulém měsíci jsme dosáhli historicky rekordních tržeb. Je tomu tak zejména díky novým zdrojům příjmů a technologiím, které jsme se naučili používat,“ říká Holoubek. „Tento úspěch ale neznamená, že nás Nelež svým nekalým jednáním dlouhodobě finančně nepoškozuje,“ dodává.

Reklama

Spolek využívají i největší hráči

Spolek Nelež nicméně stále doufá, že se mu alespoň část dezinformačních serverů podaří svou činností pomoci vyhladovět. Podle Manolova je totiž vždy dobrou zprávou, když některý z takových webů svou činnost kvůli nedostatku peněz ukončí.

„Bohužel, není to jen o webech, spousta lží se šíří nekontrolovaně třeba i na Facebooku, kde jakákoli kontroverze zvyšuje dosah. Nám šlo, o to začít na to téma diskutovat, upozornit na to, že jsme pod palbou informací, které se rozhodly ničit. Měli jsme různé přednášky, i na půdě Senátu, o téma se zajímá i Evropská unie a pravděpodobně bude zajímavé i pro novou vládu,“ zmiňuje jeden ze zakladatelů spolku.

Mezi firmy, které se ke spolku připojily, patří třeba McDonald’s, Česká spořitelna, Globus, HBO, Kofola nebo mobilní operátoři jako například Vodafone.

„Už od roku 2017 používáme jako jeden z prvních velkých globálních inzerentů dedikovaný interní tým a pokročilé nástroje, které nám dohromady pomáhají, aby naše značka nebyla spojovaná s nenávistnými a falešnými zprávami. Náš blacklist webů, na kterých neinzerujeme, stále aktualizujeme podle našich interních pravidel a spolek Nelež je jeden z našich zdrojů,“ vysvětluje mluvčí společnosti Vodafone Ondřej Luštinec.

S inzercí na dezinformačních webech přestala již před více než šesti lety také už zmíněná Česká spořitelna. Mluvčí spořitelny Filip Hrubý ale dodává, že z inzertního hlediska podobné weby nikdy netvořily zásadní položku. „Hrubým odhadem se dá říci, že v online utratíme nižší jednotky milionů za rok, na inzerci na dezinformačních webech připadala před šesti lety zhruba jedno až dvě procenta našeho mediálního rozpočtu,“ doplňuje Hrubý.

Landa a Volný s jehlou v rameni?

Oblasti, na které se dezinformační weby zaměřují, se velmi často liší podle toho, jaké téma zrovna hýbe světem. Ať už je to zrovna nástup 5G sítí nebo vyhrocené vztahy mezi Západem a Ruskem. V poslední době se tak logicky podobné servery soustředí zejména na pandemii koronaviru. Z toho pak těží především odpůrci očkování, kteří lživé informace přebírají a pomocí sociálních sítí jim dávají mnohem větší dosah, než jaký dezinformační servery samy o sobě reálně mají.

V uplynulých dnech ale sami pocítili, jaké to je, ocitnout se v dezinformační kampani. Začali totiž sami sebe na sociálních sítích potkávat jako zastánce očkování.

Tvůrci internetových vtipů totiž spustili vlnu trollingu a díky nejrůznějším fotomontážím tak na sociálních sítích názorově „obrátil“ třeba zpěvák Daniel Landa nebo bývalý poslanec Lubomír Volný. Autoři neušetřili ani zpěvačku Ilonu Csákovou nebo lékaře a sportovce Lukáše Pollerta.