Proklatě rychlé a proklatě dobře řízené. Závodní vozy formule 1 na trati nenavigují jen jejich piloti, ale i tisíce senzorů a data letící do cloudu rychleji, než Hamilton s Verstappenem mrknou okem.
Když se po zimní pauze sjel spektákl formule 1 do Bahrajnu, kde na začátku března startovala první velká cena letošního roku, byla to famózní přehlídka nových monopostů, nabuzených jezdců odhodlaných porvat se o vítězství a těch nejlepších technologií, které může motorsport nabídnout.
Už sobotní kvalifikace naznačila, jak napínavá sezona to letos bude – zatímco Max Verstappen, nejrychlejší muž závodního pole, zvládl kolo na okruhu zajet za 1 minutu 29 sekund a 708 tisícin, tak nejpomalejšímu Pierru Gaslymu to trvalo 1 minutu, 32 sekund a 181 tisícin.
Rozdíl mezi jedničkou mířící na pole position a posledním tak nebyl ani tři sekundy – a pouhých 2,68 procenta času. Každou další sezonu se přitom tyhle rozdíly stírají, procento se snižuje, časy přibližují. Spíš než výkonnější motory a lepší aerodynamika v tom závodě o milisekundy čím dál tím víc hrají roli gamechangera digitální data.
A hlavně možnost posílat je z monopostu do cloudu, v reálném čase je vyhodnocovat a díky tomu zlepšovat výkon vozů i bezpečnost pilotů přímo během závodu. Přístup založený na datech za posledních několik málo let tento sport dramaticky změnil.
Bez senzorů ani ránu
Na začátku všeho jsou senzory – každý monopost jich má na sobě a ve svých vnitřnostech několik stovek, takže v závodní den na gridu to je přehlídka toho nejkonektivnějšího, nejlehčího a nejchytřejšího, co motorsport může nabídnout.
Senzory měří v podstatě všechno, co si dovedete představit – od úplně základních věcí, jako je rychlost, otáčky motoru, tlak v pneumatikách a teplota motoru po sofistikovaná dílčí data u jednotlivých součástek, která jsou ale klíčová pro algoritmy a jejich vyhodnocení stavu vozu v závodě.
Senzory se dělí do tří kategorií: přístrojové snímače, třeba u tlaku a průtoku paliva. Monitorovací snímače, jež vysílají detailní údaje o stavu systémů vozidla. A potom řídicí senzory, které na základě pokynů řidiče nebo týmu mění nastavení a chování vozu.
Týmy formule 1 využívají cloud k tomu, aby zkrátily časy na kolo o setiny sekundy, což v případě tak vypjatého závodu může být rozdíl mezi vítězstvím a prohrou.
Data na cloudu
Data posbíraná senzory monopost v reálném čase posílá do cloudu a z něj jednak týmu v boxech a u závodní trati, ale taky do zázemí továren, kde často mají týmy k dispozici další inženýry připojené online.
