Vrámci své činnosti ve světě investic jsem už zažila několik krizí na finančních trzích. Prošla jsem krizí české koruny v roce 1997, ruskou krizí z roku 1998, splasknutím tzv. internetové bubliny v USA a také zřejmě nejhorší krizí od třicátých let minulého století, která nastala po pádu Lehman Brothers.

Krize ale máme za sebou i čerstvější – nedávnou covidovou a aktuálně zažíváme i tu současnou související s nesmyslným vpádem Ruska na Ukrajinu. Potvrzuje se tak znovu a znovu, že ekonomika a svět se pohybují v cyklech, že dříve nebo později vždy nějaká krize nastane. A většinou přichází nečekaně.

Z našeho rozhovoru s Alanem Greenspanem mi utkvěla jeho nadčasová slova: „Nebojím se rizika, o kterém vím, ale toho, o kterém ani netuším.“

Nejsem si v tuto chvíli jistá, zda nastane něco nečekaného letos na podzim a propadneme se do nejhorší recese všech dob. Dle mého názoru mají lidé stále dostatek peněz, možná i díky covidu. Restaurace, hotely, cestovky i silnice jsou stále přeplněné.

Nechce se mi věřit, že lidé nevidí, co je přímo před námi: že budou muset platit větší účty, zejména za energie. A že na to nemyslí dopředu, nepřipravují se na to. Rozumím tomu, že jedné skupiny obyvatel se současné navyšování cen zásadně dotýká už teď a je to pro ně velmi tíživá situace.

Ale tato skupina představuje nižší procento než ti, kteří zatím stále utrácejí. Myslím, že to bude přibližně deset až dvacet procent. Zásadní krize přijde tehdy, když se bude týkat většiny.

Majitelům firem doporučuji být na případnou krizi vždy a včas připraveni. Může přijít náhle, nečekaně a bez varování. Třeba ne do konce roku, možná až příští rok – anebo možná nepřijde v nejbližší době.

Chcete číst dále? S předplatným Premium od 139 Kč měsíčně můžete číst neomezeně.

Předplatit Premium