„Evropská unie byla založena, aby podělala Spojené státy,“ prohlásil americký prezident Donald Trump po středečním jednání svého kabinetu. USA proto podle něj brzy zavedou clo ve výši 25 procent na veškerý evropský dovoz. Pokud se tak skutečně stane, pocítí to hlavně zdejší automobilky a výrobci léků.
Z hlediska objemu exportu z Evropské unie do USA totiž tyto dva vývozní artikly patří k největším. Cla sice formálně platí dovozci na americké straně (reálně pak američtí spotřebitelé, kterým dovozci po zvýšení svých nákladů zvednou ceny), ale pro evropské exportéry znamenají, že jejich zboží je na americkém trhu méně konkurenceschopné.
Takže pokud budou chtít dál vyvážet do Spojených států, budou nejspíš muset zlevnit. Jinak přejdou američtí odběratelé evropského zboží k levnějším domácím alternativám, případně k alternativám ze zemí, které clům nepodléhají.
Evropské automobilky loni vyvezly do Spojených států zhruba 800 tisíc vozů, což je přibližně čtyřnásobek množství aut, která ve stejné době zamířila z USA do Evropy.
Významný podíl na americkém trhu má trojice německých automobilek Volkswagen Group, BMW Group a Mercedes-Benz. Akcie těchto podniků ve čtvrtek reagovaly na Trumpovo prohlášení výrazným propadem.
Některé evropské automobilky už oznámily plány posílit svou produkci přímo v regionu, aby se případným clům vyhnuly. Audi patřící pod Volkswagen Group tam letos hodlá začít stavět továrnu, Mercedes-Benz chce zase zvednout objem výroby ve svém závodu u města Tuscaloosa ve státě Alabama.
Zdroj: Eurostat
V USA už platí dovozní clo na evropská auta ve výši dva a půl procenta, Evropská unie si u importu amerických aut účtuje v tuto chvíli deset procent.
Bernd Lange, šéf obchodního výboru Evropského parlamentu, se pokusil Donaldu Trumpovi vyjít vstříc už začátkem února. Navrhl snížení evropského cla na auta společně s příslibem, že Unie bude nakupovat z USA víc vojenského vybavení a zkapalněného zemního plynu (LNG).
Německé firmy nevyvážejí do USA pouze auta, ale třeba také průmyslové stroje (jde například o společnosti Siemens a Bosch), průmyslové chemikálie a pesticidy (firma BASF) nebo ocel (ThyssenKrupp, ve které má vlastnický podíl jeden z nejbohatších Čechů Daniel Křetínský).
Zdroj Eurostat
Po Německu je od loňska druhým největším evropským exportérem do USA Irsko. Hodnota jeho vývozu loni stoupla o třetinu, za což ostrovní země vděčí hlavně farmaceutickému průmyslu.
Mezi společnostmi, co zde spustily produkci léků, patří i americké kolosy Eli Lilly, Pfizer a Johnson & Johnson, které výrobky z Irska posléze exportují zpět do USA.
Celkově unijní země loni vyvezly do Spojených států léky a další medicínské produkty v hodnotě téměř 120 miliard eur. Jsou za tím firmy, jako je německý Bayer, francouzská Sanofi nebo dánský výrobce léků na hubnutí Novo Nordisk.
Významným evropským vývozním artiklem jsou i cukrovinky od italského Ferrera, nábytek ze švédského gigantu IKEA či letadla od francouzského Airbusu. Francie má mezi svými firmami i další důležité hráče na americkém trhu: Danone (potraviny), Pernod Ricard (vína a lihoviny) nebo LVMH (kosmetika a luxusní zboží).
Spojené státy jsou největším odbytištěm unijního exportu, za oceán míří zhruba pětina veškerého vývozu z Evropské unie. Zda ho Donald Trump skutečně zdaní 25 procenty, v tuto chvíli jasné není, jeho dosavadní zavádění cel je totiž značně chaotické.
Clem ve výši 25 procent vyhrožuje i Mexiku a Kanadě, datum jejich uvedení v platnost se však neustále odsouvá. Od 12. března pak mají platit speciální tarify na dovoz oceli a hliníku, od 2. dubna zase „reciproční cla“ na všechny země světa zohledňující faktory, jako jsou pobídky, regulace či DPH uplatňované druhou stranou.
Jediné clo, které zatím nová americká administrativa skutečně zavedla, je deset procent na dovoz z Číny platící od 4. února. Cla na Evropskou unii však podle Trumpa přijdou „velice brzy“.
České firmy do USA loni vyvezly zboží za šest a půl miliardy dolarů (asi 156 miliard korun), šlo o 2,7 procenta celkového tuzemského exportu. Češi za oceán vyvážejí hlavně telekomunikační zařízení a strojírenské produkty. Zatím se však dopadů cel na své podnikání příliš neobávají.
„Situaci bedlivě sledujeme, ale panikou bych to teď rozhodně nenazval,“ sdělil Forbesu počátkem února Jiří Grund, předseda české Asociace exportérů.
