Firmy a tradiční manažerské vzdělávání spojuje společný neduh, kterým je nedostatečné propojování teorie s praxí. „Lidé před povýšením do manažerské role ani studenti nedostávají prostor pro změnu myšlení, která je k úspěchu potřeba,“ říká Jiří Koleňák, šéf Newton University Group, která rozvíjí nové platformy pro sdílení know-how mezi generacemi.
Firmy často dělají chybu, když povyšují specialisty do role manažerů, aniž by je připravili na novou roli, a očekávají, že se úspěch dostaví automaticky. Jak ale Koleňák říká, seniorní expert po povýšení vlastně nastupuje do juniorní role, protože management je řemeslo, které člověk musí nejdříve naučit.
„Když se takovému člověku nedá prostor k rozvoji, dostává se ve firmě do pasti. Postup je totiž jednosměrný. Když jako manažer neuspěje, nemá šanci vrátit se na původní místo a je propuštěn. Firma tak tratí hned dvakrát, přijde o investici do manažerské role i o specialistu,“ upozorňuje CEO Newton University Group, která na třech školách v Praze, Brně a Bratislavě vychovává budoucí manažery a podnikatele.
Jiří Koleňák se s takovým unáhleným krokem sám potkával v někdejší roli krizového manažera a dodnes to vidí i jako konzultant a kouč managementu v příbězích svých svěřenců.
Když k nevydařenému povýšení dojde, je podle něj důležité reagovat rychle. „Aby firma o experta nepřišla, může pro něj vytvořit novou roli. Ideální ale je, když má předem připravený systém pro manažerský rozvoj a zároveň u lidí před povýšením sleduje, jestli jsou ochotní na sobě pracovat,“ připomíná Koleňák.
„Povyšovaný člověk si musí uvědomit, že vlastně nastupuje do nové práce, kdy se promění 80 procent jeho činnosti. Musí být schopen se na to adaptovat, což jde nejlépe přes vzdělávání, které mu má firma poskytnout,“ dodává.
Pro rozvoj přitom nestačí jen nové nástroje, je třeba v lidech také pěstovat manažerské myšlení. To se však tvoří až při konfrontaci s praxí, jež v tradičním byznysovém vzdělávání často chybí. Newton University proto od svých začátků akreditovanou výuku propojuje s realitou trhu i prostřednictvím takzvaných top-up výcviků, pro které se inspirovala zkušenostmi z mezinárodních profesních MBA, MSc. a LL.M. programů.
„Už tolik nejde o předávání informací, které jsou dnes díky mobilům a AI dostupné na jedno kliknutí, ale o změnu myšlení a postojů. Studenti to trénují na základě reálných situací,“ vysvětluje CEO skupiny, který na Newton University působí už 12 let a jako ředitel ji vede poslední dva roky.
Studijní hackathon
Nový směr výuky na Newton University reprezentuje například program Business Leadership, kde se bakalářské studium kombinuje s rozvojem osobnosti i podnikavosti a doprovází ho průběžná diagnostika růstu. Součástí je také 24hodinový hackathon – studenti při něm dostanou k řešení problém, jaký obvykle řeší management partnerské firmy, následně se vyhodnocuje, jak by si s ním poradili.
„Mimo jiné se učí vědomému hospodaření s energií, což je i v manažerské praxi častý neduh. Nejen, že musí projít vyčerpávajícím procesem hledání řešení, musí si nechat i dost energie na to, aby před arbitrem svoje řešení odprezentovali a přesvědčili ho. Učí se tak i sebezodpovědnosti,“ přibližuje Jiří Koleňák.
U studentů kolem 20 let se během takových cvičení ukazuje jejich touha fungovat ve světě bez hierarchie a bez šéfa, která podle nich pomáhá větší kreativitě. I tak se ale prý vždy někdo do třiceti minut ve vedoucí roli objeví , aniž by si toho skupina všimla. „Do deseti hodin už všichni vidí, jak je důležitý člověk, který udává další směr. Další den ráno už jasně vědí, proč je management potřeba,“ usmívá se Koleňák,
Podobné zkušenosti jsou podle něj pro mladé stěžejní, aby pak jako nastupující manažeři nepůsobili jako komety, které ve firmě na chvíli zazáří a zase odletí, když jsou konfrontováni s praktickým fungováním podniků a jejich struktur.
„Jsem přesvědčený, že zástupci GenZ firmy jednou budou řídit rovnostářsky, teď je ale většinou čeká náraz do stěny v podobě zavedeného fungování firem i předchozích generací,“ popisuje. „Jednou z úloh vzdělávacích institucí proto je učit různé generace vzájemné komunikaci,“ míní.
Mezigenerační obohacování
Skupina Newton University aktuálně připravuje na budoucnost zhruba 3300 studentů, což škole umožňuje dostatečně zkoumat i další postoje nastupující generace. Její zástupci například bezpodmínečně trvají na pochopení a sledování smyslu jejich práce.
„Jsou díky tomu výborným lakmusovým papírkem na to, aby řekli, že určité úsilí nevede k danému cíli. Mají podstatně menší tendenci se zacyklit díky tomu, že mají větší odstup a nadhled. To se od nich mohou učit starší generace,“ podotýká šéf univerzity.
Že takové obohacování funguje, se podle Koleňáka ukazuje právě ve zmíněných profesních vzdělávacích programech. Častěji se do nich hlásí pětadvacetiletí až třicetiletí začínající podnikatelé či manažeři a vítají je i jejich o deset až dvacet let starší kolegové, kteří od kurzů leckdy potřebují naučit se s generací Z pracovat.
„Akorát jsme zahajovali MBA program, který to potvrzuje. Programy čím dál častěji připomínají řízenou mezigenerační diskuzi. Účastníci se potkávají i na výcvicích v neformálním prostředí, kde se mladší učí od starších zvládat stres a mladší pomáhají starším s péčí o sebe sama,“ dává příklad.
Newton University pak generce propojuje i v rámci ekosystému, který překračuje hranice běžné výuky. Studenty například podporuje v tvorbě vlastních projektů i přes Business Accelerator, kde se mladí s pomocí mentorů učí jak podnikat a přetavovat nápady ve funkční projekt a pak ho i rozvíjet v rámci byznysu.
Přes fond Newton University Angels mohou pro své projekty získat i investory například z řad dřívějších absolventů. „Chceme rozvíjet i další platformy pro sdílení know-how mezi generacemi. Připravujeme komunitní web a rozvíjíme aplikaci, přes které studenti ještě více propojíme s firmami pro praxi i s absolventy pro vzájemný rozvoj i obchodní příležitosti,“ nastiňuje Jiří Koleňák.
