„Není důvod, aby tu peníze nebyly i za 100 let. A taky není důvod, aby kryptoměny byly v současné podobě nazývány penězi,“ říká nynější partner KPMG a bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tůma.

Čtěte také: Peníze vyměnil za blockchain. Omezí korupci i byrokracii, věří bývalý bankéř

„Pochopitelně je zajímavá otázka, co by se stalo, kdyby do bankovního světa vstoupily kolosy typu Googlu, Applu nebo Alibaby, u nichž může probíhat daleko větší objem transakcí. Z hlediska platebního systému mohou tyto technologické firmy vstupovat a ukusovat koláč běžným bankám,“ zamýšlí se muž, z jehož rozvážného tónu a pečlivé volby slov je stále cítit opatrnost, kterou se během svého desetiletého řízení české měnové politiky naučil.

Bývalý guvernér České národní banky a dnes partner KPMG Zdeněk Tůma. Foto: Barbora Mráčková

Se Zdeňkem Tůmou jsme se potkali v rámci přípravy podzimního Forbesu NEXT, který vychází už tento čtvrtek, a mluvili jsme o roli peněz i centrálních bank v následujících 100 letech.

Tohle jsou jeho nejzajímavější předpovědi.


Budou na světě za 100 let existovat peníze?

Peníze mají funkce, které nejsou zcela zastupitelné, nebo alespoň lidstvo na nic jiného nepřišlo, a nemyslím si, že by to během příštích 100 let mělo být jinak. Peníze jsou zkrátka určitý uchovatel hodnoty.

Není to už ale ani tolik o penězích, jako spíš o stavu společnosti. Vidíme, že v severských zemích, jako je Švédsko, se snaží hotovost zcela vytlačit. Osobně si nejsem jistý, jestli je to správně, ale pokud k tomu má společnost dospět, ať k tomu dospěje.

Můžeme položit otazník nad bankovkami s vyššími hodnotami, ale proč bych tu neměl mít ty v hodnotě tisíce či dvou tisíc korun, které slouží na běžné transakce? Navíc stále existují lidé, pro které je bankovní účet určitý náklad, i když nejde o závratné částky.

A za 10 let?

Za 10 let si myslím, že tu hotovost jednoznačně bude, i když její role bude asi menší. Možností placení bude víc a různé formy elektronických peněz budou častější.

Už dnes jsme schopni platit bezhotovostně primárně v obchodech, ale čím dál tím běžnější bude to, že lidé budou bezhotovostně vypořádávat i transakce mezi sebou a v tomto směru bude potřeba hotovosti klesat.

Což už se ale děje…

Zajímavé ale je, že když se dnes podíváme na celkový objem hotovosti, který je v oběhu, ten pořád roste či zůstává nezměněný. Mění se hlavně rychlost obrátky peněz.

A jak současný systém ovlivní nastupující kryptoměny, blockchain?

Centrální bankéři většinou říkají, že to nejsou žádné měny, žádné peníze. Takže výraz kryptoměny možná jen odráží ambici jejich tvůrců a podněcuje lidovou tvořivost.

Proč nejde o peníze?

Protože jim chybí jedna ze základních charakteristik peněz, a tou je schopnost uchovávat hodnotu. Když jsme měli zlaté mince, byl v nich určitý obsah zlata, který hodnotu garantoval.

Dnes máme centrální banky, které většinou úspěšně – a teď nemyslím centrální banky Venezuely, Zimbabwe a dalších problematických zemí – garantují stabilitu peněz. Což právě zajišťuje stabilitu hodnoty.

To znamená, že pokud si dnes můžete něco koupit za stovku, bude to mít i za rok zhruba podobnou hodnotu.

Jak bychom je tedy měli nazývat?

Centrální bankéři spíše používají termín kryptotoken, což jinde moc rozšířené není.

Znamená to něco, co dokáže vykonávat transakce, a řada lidí s tím navíc dokáže úspěšně či neúspěšně spekulovat. Jde ale o ryzí spekulace obvykle přesahující běžné investice do finančních nástrojů.

Chybí tam garant hodnoty, je to velmi volatilní věc a ani nevidím moc možnost, že by se takový systém dokázal sám stabilizovat.

A kdyby došlo k tomu, že oblast „kryptočehokoli“ budou regulovat centrální banky?

Možnost, že se centrální banky budou snažit tyto tokeny emitovat, existuje. Pak už by to byly kryptopeníze, kde ale nebude decentralizovaný systém typu blockchainu. Byl by to systém, ve kterém centrální banky využijí nových technologií.

Je to podle vás směr, kam centrální banky jdou?

Některé centrální banky o tom uvažují, někde to už i zkoušejí praktikovat. Ale většinou jde o země, kde bankovní systém nefunguje, a jde tak o náhradu nefunkčního systému.

Ve vyspělém světě jsem nenašel důvod, proč by to centrální banka měla dělat. I proto, že to není beznákladové. Bezhotovostní peníze a to, že si je můžeme poslat z účtu na účet, a to prakticky v jakémkoli objemu, jen prostřednictvím nul a jedniček, dnes představuje pro banky náklad limitně se blížící nule.

Zatím mi nikdo nevysvětlil, v čem by měla být výhoda peněz postavených na jiném technologickém základu, za kterým by stála centrální banka.

A vidíte na trhu jiný trend, který by ovlivnil to, jak nebo čím dnes platíme?

Pochopitelně je zajímavá otázka, co by se stalo, kdyby do bankovního světa vstoupily kolosy typu Googlu, Applu nebo Alibaby, u nichž může probíhat daleko větší objem transakcí.

Z hlediska platebního systému mohou tyto technologické firmy vstupovat a ukusovat koláč běžným bankám, ale stále to bude o transakci napojené na stávající bankovní systém.

Bankovní systém je vzhledem k bariérám a regulacím dost nákladný, tak se do něj tito obři moc nehrnou a spíše jen získávají licence na elektronické peníze, ale kromě zálohy na určitou transakci neberou významně velké vklady.

Nejde tedy o banky v tom smyslu, že vám budou držet vklady dlouhodobě a ve větším množství. A pokud ano, staly by se běžnou regulovanou bankou, akorát s konkurenční výhodou levnějšího či rychlejšího vypořádání transakcí.

Bavím se ale pořád o oblasti transakcí, kde se tím pádem bude zvyšovat komfort pro klienty.


Čtvrtletník o budoucnosti Forbes NEXT se tentokrát věnuje tomu, jak budeme žít v horizontu příštích 100 let. Jak bude vypadat život, práce, peníze a sex? Novinku najdete na stáncích už tento čtvrtek a už teď v našem e-shopu.