Zdravotnictví musí mít podle premiéra Andreje Babiše v rozpočtu na rok 2027 absolutní prioritu. Do konce dubna musí ministerstvo zdravotnictví (MZd) předložit své požadavky na investice.
Po rakovině, na kterou se zaměřovala Babišova vláda v předchozím období, bude řešit kardiovaskulární onemocnění, řekl premiér na středeční pražské konferenci k Národnímu kardiovaskulárnímu plánu. Podle České kardiologické společnosti by mohly téma nemocí srdce a cév podpořit i evropské peníze.
„Chci pokračovat ve všech investicích, abychom měli nejlepší centra, nejlepší přístroje. Pro mě je to absolutní priorita, proto i ten příští rozpočet na rok 2027, kdy mají jednotliví ministři předložit požadavky na investice, zdravotnictví musí mít absolutní prioritu,“ řekl Babiš.
MZd má podle něj požadavky na finance předložit do konce měsíce. „Všechny nemocnice mají říct, co mají připraveno. I svoje požadavky na přístroje,“ dodal premiér. Řeší se podle něj v současné době také navýšení peněz za státní pojištěnce, které stát odvádí do veřejného zdravotního pojištění.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha bude víc peněz na rezidenční místa, kde se vzdělávají praktičtí lékaři, přislíbil také uvolnění dalších léků k předepisování praktickými lékaři.
„Připravujeme zavedení finančních bonusů pro občany, kteří se pravidelně účastní preventivních prohlídek a plní preventivní plány, které jsou nastavené zdravotními pojišťovnami,“ uvedl.
Nemoci srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí v ČR. Osobní zkušenost s vážnějším kardiovaskulárním onemocněním má podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) 2,7 milionu Čechů.
Ročně zemře na některé z nich 37 tisíc lidí. Nejzávažnější potíže, jako je nedostatečná činnost srdce způsobená srdečním selháním, má asi 400 tisíc lidí. Podle odhadů jich bude v roce 240 asi 840 tisíc, v roce 2050 přes 900 tisíc.
Jen s vysokým krevním tlakem čili hypertenzí, který může být předstupněm infarktu, mrtvice, poškození ledvin či zraku, se léčí 2,3 milionu obyvatel. Příčinou vysokého krevního tlaku je obezita, nedostatek pohybu, kouření, nedostatek ovoce a zeleniny a nadbytek soli v potravě.
Podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška je alarmující zejména to, že narůstá nemocnost mladší populace. Ve věku nižším než 45 let má hypertenzi 29 procent mužů a sedmnáct procent žen. Se srdečním selháním, které se rozvíjí obvykle mnoho let a nejčastější je u seniorů, se léčí 55 tisíc lidí v produktivním věku.
