skip to main content
Graf týdne

Zdražování jen tak neskončí. Ceny výroby jsou na desetiletém maximu

Růst cen na všech frontách zřejmě neztratí na své síle ani v letních měsících. Středeční čerstvá data Českého statistického úřadu o vývoji cen ve výrobním sektoru, která jsou předzvěstí budoucí inflace, totiž v ničem nenaznačují, že by zboží mělo být v blízké době levnější.

Ceny v českém průmyslu vzrostly v květnu počtvrté za sebou, když se meziročně zvýšily o 5,1 procenta. Jde o ještě rychlejší tempo než v dubnu, kdy ceny vzrostly o 4,4 procenta, a také o nejvyšší hodnotu od listopadu 2011.

Reklama

„Prudký růst cen byl zaznamenán v zemědělské, průmyslové i stavební výrobě. To bude tlačit na zvyšování koncových cen pro spotřebitele. Doba zdražování tak bude dál pokračovat. Nejvíce na ni doplatí lidé, kterým stagnují či dokonce klesají příjmy,“ říká k tomu hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Rychlé tempo zdražování se projevilo zejména v zemědělském sektoru, kde v dubnu ceny vzrostly o 1,3 procenta a v květnu už o více než čtyři procenta. Podobný tlak je ale cítit i ve stavebnictví.

Růst cen se ale v jednotlivých sektorech mnohdy velmi lišil od průměru. Například v průmyslu vzrostly zejména ceny v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů, a to o téměř dvě třetiny. Vyšší byly i ceny chemických látek a výrobků, kovů, energií nebo živočišných výrobků. U aut nebo počítačů ale došlo k poklesu.

Reklama

„Růst cen průmyslových výrobců byl v květnu prudší, než se čekalo, ale zdaleka nelze říci, že by se zrychlení týkalo všech odvětví zpracovatelského průmyslu. Zároveň lze však předpokládat, že si ceny průmyslových výrobců udrží silný meziroční růst v oblasti čtyř až pěti procent i do dalších měsíců a čtvrtletí. A zrychlení růstu hlásí také výrobní ceny v zemědělství,“ říká Radomír Jáč z Generali Investment.

Vývoj cen průmyslových výrobců je zároveň jedním z parametrů, které bedlivě sleduje také Česká národní banka. Ta ve své květnové prognóze vývoje ekonomiky počítá s růstem výrobních cen ve druhém kvartále o 4,3  procenta. 

Reálné číslo by ale mohlo být vyšší a to by bankovní radu mohlo přimět k utahování měnových kohoutů, což neznamená nic jiného než zvýšení úrokových sazeb. Účelem je udržet růst spotřebitelských cen kolem dvouprocentního inflačního cíle.

Bankovní rada bude rozhodovat o sazbách při dalším měnovém zasedání naplánovaném už na 23. června.

Reklama
Reklama