Trefou do červeného pole double 20 se zapsal do historie. Karel Sedláček se v lednu stal prvním českým šipkařem, který pronikl mezi profesionály. Otevřel si tím cestu k elitním turnajům. A taky k milionovým částkám.

Profesionální karta PDC (Professional Darts Corporation), již Sedláček získal vítězstvím v kvalifikačním turnaji v německém Hildesheimu, čtyřicetiletého sportovce opravňuje ke startům na prestižních a štědře dotovaných soutěžích. A to po dobu dvou let.

„Když jsem odhodil poslední šipku, stihla mě euforie,“ ohlíží se muž v šipkařské komunitě známý jako „Zlej Kája“. „S těmito pocity jsem ale rovnou začal přemýšlet, co jsem to udělal s ohledem na svou práci a rodinu – manželku a dvě děti,“ líčí.

Díky své dynamičnosti se šipky těší stále větší popularitě. I tak se ale v Česku jedná o ryze amatérský sport. Hráči se jím neživí, naopak většina si na něj vydělává civilním zaměstnáním. Nejinak tomu donedávna bylo také u Karla Sedláčka, který na Trutnovsku provozuje sklad s technickým plynem.

V uplynulých dnech však přišla výrazná změna. Z volnočasové zábavy se rázem stala povinnost. Desítky profesionálních turnajů ročně, víkendy ve Velké Británii, šipkařské mekce, a značné omezení zaměstnání. Není zbytí, pokud Sedláček chce kartu PDC po dvou letech obhájit.

Má to ovšem jednu velkou výhodu. Jde o příležitost finančně se zajistit či si alespoň zajímavě přivydělat. „Pro české šipkařské prostředí to představuje velký krok dopředu,“ hodnotí Pavel Korda, odborník na šipky a promotér, který do Česka přivezl největší světové hvězdy tohoto sportu.

Za účast na exhibicích dostávají ti nejlepší hráči až stovky tisíc korun.

Vedle prize money z turnajů, na něž může dosáhnout, má „Zlej Kája“ podepsanou smlouvu s britskou manažerskou společností zajišťující mu kompletní hráčský servis. Peníze mu v budoucnu mohou přinést také exhibice, na nichž ti nejlepší hráči startují i za stovky tisíc korun. Přesto česká jednička od provozování skladu nechce zcela upustit, aby si nechala pootevřená zadní vrátka pro případ, že byjí to mezi elitou nevyšlo.

První turnajový víkend pod hlavičkou PDC si Sedláček vyházel tisíc liber, zhruba 30 tisíc korun. Jak sám říká, jde o drobné. Velkoryse dotované podniky na něj teprve čekají, stačí uspět. Když Skot Peter Wright na přelomu roku opanoval mistrovství světa, přišel si na půl milionu liber, tedy přibližně 15 milionů korun. A s tím už se dá jít do důchodu.

„Myslím, že Karel se šipkami bude živit naprosto královsky,“ věří Korda. „Peníze se v našem sportu točí velké,“ přitakává Sedláček. Avšak jedním dechem dodává: „Ale není to zadarmo. Je to velká dřina, hlavně obrovský tlak na psychiku.“

Rodák z Červeného Kostelce měl k zisku profesionální karty blízko už loni. Scházel mu jediný přesně trefený hod. Když se ale k tomuto nezdaru vrací, je za něj překvapivě rád. Tehdy se mu narodilo čtvrté dítě, se ženou stavěl dům a ani neměl svého manažera. „Kdybych kartu vyhrál loni, nevěděl bych, co s ní dělat,“ přiznává.

Aby momentálně 106. hráč světového žebříčku licenci udržel, musí být za dva roky do 64. místa. „Bude to těžké, hraji se 128 nejlepšími hráči světa. Ale to je zároveň ten nejlepší trénink, takže když se otřískám a nasbírám zkušenosti, jsem schopný to zvládnout,“ říká Sedláček.

Karel Sedláček je momentálně 106. hráč světového žebříčku. Foto: Michael Tomeš

Na úspěch, jenž se mu počátkem roku podařil, si přitom žádný český šipkař před pěti lety nedovolil ani pomyslet. A teď? Čechů v prestižní PDC by se časem mohlo objevit více. Podle Pavla Kordy to není nereálné, Sedláčkovo tažení by mohlo ještě posílit jejich motivaci. Nejblíže k tomu má brzy osmnáctiletý Adam Gawlas, finalista juniorského mistrovství světa, mimořádný talent, který ještě rok nazpět o šipkách takřka nic nevěděl.

Když holohlavý chlápek s bradkou v pátek nastoupil na ostrovech k dalšímu profesionálnímu klání, vyslal tím do srdce Evropy další z mnoha vzkazů, že i z malé české hospody se lze šipkami proházet do bouřlivé atmosféry v zaplněných halách, kde dobře mířená šipka znamená o tisíce liber do kapsy více.