Americký prezident Donald Trump dostal od Nejvyššího soudu USA zelenou k deportaci migrantů do zemí, se kterými nemají tito lidé žádné vazby, neznají tamní jazyk a kde jim často hrozí nebezpečí. Rozhodnutí dočasně ruší blokádu nižších soudů, které tuto praxi v minulosti zakázaly.
Terčem nařízení jsou uprchlíci, jejichž domovská země je odmítá přijmout, neúspěšní žadatelé o azyl, kteří uvízli v migračním systému, a odsouzení zločinci, kterých se Spojené státy chtějí rychle zbavit.
O tom, kde vyhoštěnci skončí, rozhoduje čistě byrokracie a dohody s partnerskými státy, které uzavřely dohodu o přebírání cizinců. Mezi ně patří například Rwanda, Svazijsko či Mexiko. Jen v roce 2025 přesunuly USA do těchto států patnáct tisíc osob.
„Rozhodnutí Nejvyššího soudu znamená, že lidé čelící odsunu do třetích zemí jsou opět bezprostředně ohroženi odesláním do míst, kde nemají žádnou smysluplnou možnost hledat ochranu. To má enormní dopad na lidi, jejichž životy a bezpečnost jsou v sázce,“ zmiňuje Trina Realmuto, právnička organizace National Immigration Litigation Alliance, která migranty zastupuje u soudu.
Trumpova administrativa argumentuje tím, že cílové země poskytly diplomatické záruky bezpečnosti. „Je to špatný den pro kriminální ilegály a aktivisty za otevřenými hranicemi. Ještě není pozdě vzít si tři tisíce dolarů (zhruba 72 tisíc korun) a letět domů,“ komentuje krok soudu James Percival, právník z ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu je zatím pouze prozatímním opatřením, které formuje podobu americké imigrační politiky. Definitivní verdikt padne letos v prosinci po vyslechnutí finálních argumentů obou stran.
