Skupina nejvyspělejších zemí světa G7 by měla do roku 2030 investovat ročně bilion dolarů (přes 21 bilionů korun), aby se globální ekonomika zotavila z pandemie a zůstala na cestě udržitelného růstu. Uvádí to zpráva, kterou si vyžádal britský premiér Boris Johnson.

Plány předpokládají i transformaci energetického sektoru, aby se zpomalilo globální oteplování. Skupinu G7 tvoří Spojené státy, Kanada, Japonsko, Británie, Německo, Francie a Itálie.

Americký prezident Joe Biden by se měl připojit k lídrům zemí G7 na summitu, který se bude od 11. do 13. června konat v Cornwallu na jihu Anglie a kterému bude předsedat právě Johnson.

Skupina G7 byla založena v roce 1975 jako fórum nejbohatších západních zemí k jednání nad krizovými situacemi, jako bylo například ropné embargo Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). V červnu chce jednat o tématech, která považuje za největší hrozby současnosti. To je například chování Ruska a Číny, dále změny klimatu a také dopady pandemie způsobené šířením nového typu koronaviru.

Profesor ekonomie na Londýnské ekonomické škole (LSE) Nicholas Stern ve zprávě pro premiéra Johnsona uvádí, že skupina G7 má jedinečnou příležitost k tomu, aby nejbohatší západní země zásadně změnily globální ekonomiku.

„Přechod ke světu s nulovými emisemi a udržitelným klimatem zajistí ty největší příležitosti naší doby, a to pro ekonomiku i pro obchod,“ uvádí Stern ve zprávě. „Podstatou navrhované vize ekonomické odpovědi na pandemii je koordinovaný globální program investic do obnovy, rekonstrukce a transformace, která může podpořit všechny formy kapitálu – fyzického, lidského, přírodního i sociálního,“ pokračuje profesor Stern.

Země G7 by si podle něj měly stanovit kolektivní cíl zvýšit v tomto desetiletí i později každoroční investice o dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) nad úroveň před pandemií. Zlepšit by ale měly i kvalitu investic. Výsledkem by měly být avizované dodatečné investice v objemu jednoho bilionu dolarů za rok po dobu příštích deseti let, jinými slovy deset bilionů dolarů (přes 210 bilionů korun) za celé příští desetiletí.

Lídři G7 by také měli zajistit řádný postup očkování v celém světě, a to tak, že okamžitě najdou chybějících dvacet miliard dolarů na financování programu COVAX. To je globální program, který zajišťuje očkování zejména v chudých zemích.

Johnson už vyzval ostatní země, aby dělaly víc, než jen vášnivě debatovaly o změnách klimatu. Zpráva, o kterou Johnson požádal, v reakci na to zemím G7 doporučuje, aby předložily věrohodné návrhy, které v otázce ochrany klimatu vyjdou vstříc požadavkům amerického prezidenta Bidena.

Zpráva navrhuje, aby se země G7 zavázaly, že nejpozději do roku 2025 zruší všechny subvence zavedené na podporu fosilních paliv. Měly by také stát v čele snah o transformaci energetického sektoru, ukončit zahraniční podporu investic do fosilních paliv a zvážit i minimální firemní daň ze zisku ve výši 21 procent.