„Nebudou to vnější nepřátelé, ale Izrael sám, kdo se zničí.“ Citát, který bývá připisován někdejší premiérce Goldě Meir, zazníval mnohokrát za poslední týdny společně se skandováním hesel o demokracii a mnohých dalších, znějících ulicemi země zmítané demonstracemi.
Izraelská vláda přišla s návrhem soudní reformy, která by omezila pravomoci nejvyššího soudu a umožnila vládě zasahovat do jmenování soudců. Vzhledem k tomu, že země nemá ústavu, může nejvyšší soud jako jediný vracet zákony, které považuje za kontroverzní či v rozporu se zákonem.
Ačkoli se stát připravuje na prázdninový režim, který souvisí s osmidenním svátkem Pesach, organizátoři tamních protestů slibují, že po jeho skončení začnou s vyjadřováním svého nesouhlasu znovu. Chystaná kontroverzní reforma soudnictví připomíná podle některých situaci v Polsku v roce 2017 a řada Izraelců se obává, že premiér Benjamin Netanjahu učiní podobný krok jako Andrzej Duda.
Ten nejprve svůj lid vyzýval k jednotě, aby později přijal téměř totožnou reformu, proti které se protestovalo. „Cítíme, že ve společnosti panuje silný rozkol,“ popisuje posledních třináct týdnů v zemi marketingová manažerka Anna.
„Na jedné straně vidíte pochodující levici: telavivské intelektuály, zastánce lidských práv, kteří touží žít v zemi vyznávající liberální hodnoty. Na straně druhé se konají i demonstrace nespokojené pravice, která nechápe, proč si Netanjahu nedokáže sjednat pořádek a prosadit, co potřebuje. K tomu přidejte inflaci a celkovou ekonomickou nestabilitu, panující v mnoha dalších zemích, i velký strach z dalších teroristických útoků…,“ připomíná.
Její manžel David je zkušený programátor, a i přesto, že se Izraeli přezdívá „startup nation“, nemůže právě najít práci v oboru. Jeho situace je ztělesněním varování Izraelské centrální banky: ta v pondělí zvýšila základní úrokovou sazbu na 4,5 procenta, což je nejvíc od ekonomické krize v roce 2008.
Nepřehledný zmatek spojený s chystanými reformami soudnictví vnáší nejistotu a na zdejší startupové scéně se hovoří o několika zahraničních investorech, kteří pozastavili své aktivity v zemi.
Zatímco koalice stále trvá na tom, aby mohla vláda kontrolovat výběr soudců a jednání o tomto kroku obnoví až 30. dubna, ekonomická situace se zhoršuje. „Nejistota, kterou zažíváme, se v tomto ohledu projeví i z dlouhodobého hlediska,“ varoval guvernér izraelské Národní banky Amir Yaron na pondělní tiskové konferenci. Přesto naznačil, že doufá ve schopnost politického dialogu, který se „pozitivně promítne do ekonomické prosperity“.
Izraelská národní banka stabilně zvyšovala svou referenční úrokovou sazbu z rekordního minima 0,1 procenta od loňského dubna. Snažila se tak omezit inflaci, která se posledního půlroku pohybovala nad pěti procenty – vláda ji chtěla udržet do tří procent.
Zvýšení úrokových sazeb vyvolalo kritiku některých politiků, kdy například ministr komunikace Šlomo Karhi ve svém tweetu ironicky navrhoval, aby se guvernér Izraelské národní banky raději nahradil robotem.
Banka teď pracuje se dvěma scénáři. Pokud se koalice s opozicí domluví na chystané reformě soudnictví, ekonomika má ještě v tomto roce vyrůst na 2,5 procenta (oproti původnímu lednovému předpokladu 2,8 procenta). V lednu 2024 by pak růst mohl dosáhnout až na 3,5 procenta.
Nezaměstnanost by mohla dosáhnout 4,1 procenta v letošním roce a čtyř napřesrok. Inflace by letos skončila na 3,9 procentech, oproti předpokládaným třem procentům z letošního ledna. V roce příštím by pak dosáhla 2,3 procenta.
Co se ale stane, pokud ke shodě nedojde? Podle analytiků Izraelské národní banky záleží na intenzitě takzvaných šoků. Jisté je, že negativně ovlivní investice i export a celkově utlumí spotřebu. Guvernér Yaron je ale přesvědčen, že čím déle bude situace s reformou soudnictví nejasná, tím více bude ekonomika trpět.
Mezi protestujícími je ostatně i řada významných podnikatelů a podnikatelek, kteří za posledních třináct týdnů dali jasně najevo, že se nemíní s Netanjahuovými kroky smiřovat. Izraelský technologický jednorožec Riskified například prohlásil, že vyvede 500 milionů dolarů ze země a svým zaměstnancům nabízí pomoc, pokud by se chtěli odstěhovat.
„Jsou to bezpochyby složité časy. Investoři čekají, jak se celá situace vyvine. Jsem rád, že česko-izraelské obchodní vztahy ale zatím nijak ovlivněny nebyly,“ konstatuje David Hercky, předseda Izraelsko-české obchodní a průmyslové komory a honorární konzul. Je přesvědčený, že zemi čekají ještě dlouhé týdny, kdy žádné rozhodnutí s ohledem na reformu soudnictví přijato nebude.
„Nejvyšší soud je v Izraeli záruka demokracie. A demokracie je vždy zaručenou oporou byznysu. Nemůžeme si nechat vzít to, co jsme celá léta budovali. Mám sice obavy, ale musím věřit, že vše dobře dopadne,“ uzavírá.
