Igor Buchman a jeho bratr Dmitrij se narodili a vyrostli v ruské Vologdě, kde také vybudovali Playrix, vývojářské studio pro mobilní hry. Společnost se stala jednou z největších na světě a sourozenecké dvojici vydělala odhadem 16,2 miliardy dolarů.

Asi před deseti lety, tedy v době, kdy válka na Ukrajině byla jen letmým zábleskem kdesi na obzoru, se bratři přestali cítit v Rusku bezpečně. Střet s policií kvůli pozemku, do jehož nákupu byli podvodem vmanipulováni, je znervózněl a brzy poté se rozhodli odejít.

Naštěstí měli bratři Buchmanovi celkem snadnou únikovou cestu. Vzhledem ke svému židovskému původu mohli díky takzvanému „zákonu o návratu“ zažádat o izraelské občanství.

Právě izraelský pas je jedním z nejčastějších druhých pasů mezi v Rusku narozenými miliardáři. A poté, co evropské země ruší programy takzvaných „zlatých pasů“, které mohli boháči získat výměnou za investice, je jasné že se izraelské občanství v nejbližší době stane mezi těmi extra bohatými, kteří hledají rychlý únik před sankcemi a ze sužovaného Ruska, ještě populárnější než kdy dřív.

„Pokud jste schopen prokázat své židovské kořeny, je celý proces docela jednoduchý,“ říká Buchman, který se nedávno ocitl na obálce amerického Forbesu a mluvil o řízení firmy se sídlem v Rusku i na Ukrajině a s tím spojenými potížemi kvůli právě probíhající válce.

„Oba rodiče jsou Židé, takže v našem případě to bylo velice snadné.“ V roce 2016 se bratři sbalili a přestěhovali se do Izraele, odkud se pak v roce 2020 přesunuli do Londýna.

Stejně tak jako Buchman, i několik dalších miliardářů původem z Ruska využilo „zákona návratu“, jinak také známého pod názvem „alija“, který umožňuje automatický vstup do země a pas každému Židovi nebo komukoli, kdo je schopen prokázat, že má alespoň jednoho židovského prarodiče.

V zákoně o návratu není žádný odstavec, který by znemožňoval ruským oligarchům získat izraelské občanství.

Právě lehkost, s jakou mohou sankcionovaní ruští miliardáři uprchnout do zemí, jako je Izrael, a snáze se tak dopadům sankcí vyhnout, vyvolala v posledních měsících velkou vlnu odporu.

Eka Rostomashavili z protikorupční organizace Transparency International uznává, že sice existují „legitimní důvody, proč někdo chce mít druhý pas“, dodává ale, že někteří z těchto miliardářů sankcionovaných kvůli jejich napojení na Kreml „mají pasy Evropské unie či Izraele, protože pravděpodobně nechtějí žít v nepořádku, který sami pomohli vytvořit“.

Ze 111 miliardářů narozených v Rusku má podle rešerší Forbesu více než čtyřicet procent alespoň jeden další pas a šest procent má dokonce dva nebo více. Z pětatřiceti sankcionovaných ruských miliardářů má pak dvojí občanství téměř polovina.

Patnáct z nich má příslušnost na Kypru díky již zaniklému způsobu udělování občanství na základě investic v hodnotě alespoň dvou milionů eur, tedy takzvaného „zlatého pasu“. Izraelský pas je pak tím druhým nejběžnějším mezi v Rusku narozenými miliardáři. Má ho z nich nejméně jedenáct. Další v pořadí druhých občanství jsou Spojené království (pět miliardářů) a Malta (tři miliardáři).

Válka na Ukrajině na izraelský program udílení občanství vrhla ostré světlo. Tři z nejvýznamnějších sankcionovaných ruských oligarchů jsou totiž zároveň izraelskými občany – spoluzakladatelé Alfa Bank Michail Fridman a German Khan a v neposlední řadě Roman Abramovič. Nejznámějším z těchto tří je vlastník fotbalového klubu Chelsea, Abramovič. Zbohatl díky velkému podílu v ropném gigantu Sibněft, který pak v roce 2005 za 13,1 miliardy dolarů koupila ruská státní firma Gazprom.

Abramovič, kterému byl izraelský pas udělen v roce 2018, byl v březnu spatřen ve VIP salonku na izraelském mezinárodním letišti, jen pouhých pár dnů poté, co byl vládou Spojeného království přidán na sankční seznam. Od té doby se dostal na seznam i Evropské unie, Kanady, Austrálie a Švýcarska. Izrael zůstal v probíhajícím konfliktu z velké části neutrální, přestože poskytuje útočiště tisícům ukrajinských uprchlíků.

Dalším, kdo zjevně o takový pas usiluje, je majitel společnosti na těžbu niklu Michail Prochorov, který do roku 2019 vlastnil basketbalový tým Brooklyn Nets. Začátkem tohoto měsíce Prochorov údajně přiletěl soukromým tryskáčem do Izraele a podle zpravodajského portálu Ynet vyplnil žádost pro získaní izraelského občanství právě s ohledem na „zákon o návratu“.

Prochorov ani izraelská vláda na četné žádosti Forbesu o komentář nereagovali. Prochorov v současnosti není na seznamu sankcionovaných oligarchů.

Nejen miliardáři ale hledí izraelským směrem. Zdá se, že země přitahuje široké spektrum movitých ruských obyvatel. Izraelský právník Eli Gervits, který se specializuje na využití „zákona o návratu“, řekl Forbesu, že jeho advokátní kancelář má pětadvacetkrát více zakázek než před válkou.

Dodává, že nárůst případů je ještě vyšší než po ruské anexi Krymu. „Výrazná většina těch, kteří se na nás obracejí, nejsou z Ukrajiny,“ říká Gervits. „Nejsou ani příliš z celého Ruska. Jsou hlavně z Moskvy,“ zdůrazňuje nárůst poptávek od podnikatelů z hlavního města země.

„Mám pocit, že v příštích dvou letech budou mít ruští podnikatelé opravdu těžké časy,“ souhlasil David Angel, který vede právnickou firmu se sídlem v Tel Avivu. Jeho společnost pomáhá imigrantům z celého světa usadit se v Izraeli. „Ti, kteří mají židovské kořeny, budou samozřejmě chtít přijet do Izraele a mít tak snazší pozici se s nastalou situací vyrovnat.“ Počet jeho klientů se podle jeho slov od začátku války zvýšil pětinásobně.

Důvodem, proč se izraelské občanství stalo atraktivnějším, je částečně i fakt, že v poslední době je mnohem těžší získat občanství kdekoli jinde. Po celá léta si bohatí lidé s dobrými konexemi mohli bez potíži kupovat občanství v některých zemích Evropské unie prostřednictvím programu takzvaného „zlatého pasu“, kdy státy udělovaly občanství každému, kdo byl ochoten v zemi investovat určitou částku.

Pro Izrael by bylo vysloveně protiústavní neochránit židovského uprchlíka. Je to naše povinnost.

Od začátku války ale nejméně tři z těchto států pod stupňujícím se tlakem Evropské komise udělovaní takových pasů zatrhly. Bulharský parlament odhlasoval legislativní změny k ukončení programu, který vyžadoval za občanství investici ve výši nejméně 500 000 eur. Malta prozatím svůj program „zlatého pasu“ (minimální investice 750 000 eur) pozastavila jen pro Rusy a Bělorusy, ale údajně zvažuje jeho úplné ukončení. Kypr dokonce odebral pasy osmi oligarchům a také všem jejich rodinným příslušníkům.

Další výhodou je fakt, že v porovnání s jinými pasy, jejichž získání může trvat i roky, dosáhnout na izraelské občanství obvykle trvá jen několik týdnů až několik měsíců, i když Gervits dodává, že doba vyřízení žádostí kvůli válce kolísá. Jakmile osoba prokáže izraelskému ministerstvu vnitra svůj židovský původ, dostane okamžitě vízum.

Pas je možné vyzvednout, jakmile se dotyčná osoba dostaví do Izraele – samozřejmě dost pomůže, pokud máte soukromý tryskáč. Země se v zásadě nechystá odmítat politicky citlivé žádosti.

Jediným důvodem, proč by byl někomu odepřen vstup do Izraele prostřednictvím „zákona o návratu“, je záznam v trestním rejstříku, nakažlivá nemoc nebo teroristická minulost. „V zákoně o návratu není žádný odstavec, který by znemožňoval židovským oligarchům získat izraelské občanství,“ říká Gervits a zdůrazňuje, že zákon byl vytvořen před více než sedmdesáti lety, jako následek holokaustu.

„Nikdo tehdy nepomýšlel na oligarchy nebo na válku mezi Ruskem a Ukrajinou,“ říká. Izraelské občanství přináší miliardářům kromě pasu i další výhody. Noví přistěhovalci do Izraele dostávají desetileté osvobození z vykazování a placení daní z příjmu, kterého dosáhli v zahraničí. K tomu všemu země nemá svůj vlastní zákon o sankcích, což znamená, že neexistují žádné konkrétní právní postupy pro uplatňovaní sankcí zavedených jinými zeměmi.

Izraelští vůdci však tvrdí, že nedovolí, aby byla země využívána jako útočiště pro bohaté, kteří chtějí sankcím uniknout, a byl vytvořen tým, který se má „dopady sankcí zabývat“. „Izraelské občanství zkrátka rozhodně není způsobem, jak uniknout sankcím,“ tvrdí Gervits.

Další země, například Španělsko a Rakousko, mají pro osoby židovského původu podobné možnosti. Portugalský zákon z roku 2015 dává potomkům sefardských Židů, kteří byli na konci 15. století vyhnáni z Pyrenejského poloostrova, právo nárokovat si občanství, a je proto v poslední době také v centru pozornosti.

Kvůli Abramovičovi a dalším jsou izraelské úřady naštvané a pokouší se proces získaní občanství ztížit.“

Přesně touto cestou si totiž Abramovič v dubnu 2021 přidal do své sbírky i pas EU. Otázky ohledně Abramovičových sefardských vazeb, Abramovič je totiž běžné aškenázské příjmení, ale nikoli sefardské, vyvolaly v Portugalsku smršť důsledků. A to včetně vnitřního vyšetřování jeho žádosti, zatčení rabína, který Abramovičovi udělení občanství umožnil, a v neposlední řadě i změnu zákona, na jehož základě své nejnovější občanství získal.

Město Porto, kde byl Abramovičův rabín v čele židovské komunity, vydalo prohlášení, podle kterého již nebude spolupracovat s portugalským státem na osvědčování žádostí.

„Roman Abramovič úplně zničil náš byznys,“ prohlašuje Michael Decker, specialista na izraelské imigrační právo a partner ve společnosti Decker Pex Ofir & Co. „Kvůli němu jsme přišli o veškeré klienty ve věcech portugalského občanství. A opět kvůli němu – a dalším – jsou izraelské úřady naštvané a pokouší se proces získaní občanství ztížit.“

Podle Deckera Izrael nyní trvá na důkazu, že žadatel o občanství na základě „zákona o návratu“ bude skutečně v zemi žít. Dodává ale, že je to „bezzubé nařízení“, protože je téměř nemožné to jakkoli dokázat.

I kdyby se ruští oligarchové dostali pod velký tlak, neexistuje příliš reálná šance, že by jim Izrael zcela zabouchl dveře před nosem, říká Decker. Izraelská vláda možná podnikne nějaké kroky ke ztížení získání pasu, jako je například kladení většího důrazu na požadavek o důkazu o pobytu v zemi, ale určitě nebude odmítat žádosti lidí pro jejich politické vazby nebo zázemí.

„Právě naopak. Pokud žijete v politické krizi, Izrael má být bezpečným útočištěm pro Židy z celého světa,“ říká Decker. „Pro Izrael by bylo vysloveně protiústavní neochránit židovského uprchlíka. Je to naše povinnost.“

Ruští miliardáři s izraelským občanstvím

Forbes napočítal jedenáct v Rusku narozených miliardářů s izraelským občanstvím. Tady jsou:

  • Roman Abramovič
  • Dmitrij Buchman
  • Igor Buchman
  • Michail Fridman
  • Vjačeslav Kantor
  • German Khan
  • Alexander Mamut
  • Alexander Nesis
  • Jurij Milner
  • Jurij Shefler
  • Gavril Yushvaev