skip to main content
Forbes Woman

Ženy českého byznysu a jejich 50 knih: nejlepší tituly do šílené doby

Možná mnohé z nich sledujete, možná o nich ale ještě nevíte: v prostředí českých sociálních sítí fungují malé soukromé knižní kluby. Je jich stále víc a mnohé jsou velmi inspirativní.

Často je vedou přední české manažerky a podnikatelky, ženy z nejvyššího tuzemského byznysu, samy vášnivé čtenářky. Týden co týden na svých sítích doporučují knihy, které právě přečetly, knihy, které je inspirovaly a nadchly. Pod jejich posty se pak vine dlouhá diskuse se spoustou zajímavých postřehů i osobních příběhů. 

Nás tahle aktivita moc baví. V dnešní době dobré čtení zvlášť doporučujeme. Tak jsme si v redakci vymysleli seriál. Víkendový seriál, v němž nám ženy českého byznysu postupně doporučí padesát knih na příští rok. Na každý týden jednu. 

Dnes jsme oslovili dvě dámy z vysokého byznysu, které čtou rády, s nadšením i s vášní, čtou beletrii i literaturu faktu a umí doporučit i knihy možná překvapivé. 

Reklama

Lucie Urválková, místopředsedkyně představenstva a CFO finanční skupiny UNIQA v ČR a SR

Ivan Klíma, Moje šílené století
Také máte někdy pocit, že nechápete, jak se to všechno převratné a přitom často zlé a zničující mohlo během 20. století dít? Kdo tomu pomohl, kdo to podporoval? Jak mohli lidé vyslovovat soudy, aniž by cokoli věděli, protože tisk přinášel jen rezoluce, ale nikde nestálo, co a jak se vlastně událo? Jak se ze lži mohla stát „pravda“, a jak naopak pravdu bylo možné ohnout na paskvil?

Tomu člověk s běžnou znalostí dějin a dnešní svobodnou myslí zkrátka těžko porozumí. A přece lze pozadí a mnohé motivy pochopit, přečte-li si člověk dva díly autobiografických vzpomínek prokládaných výkladem soudobých dějin od velikána české literatury Ivana Klímy. Zkuste to: budete sice možná kroutit hlavou, ale dojde vám, že člověk je vždy určován svým osudem a okolnostmi, do nichž je vržen. A znovu si uvědomíte, že osobní příběh je víc než dějepis.

Astrid Lindgrenová, Děti z Bullerbynu
Ta kniha má pro mě zvláštní hodnotu, protože jako malá jsem ji vyhrála v soutěži první pomoci. Přišla poštou v balíku s věnováním od Červeného kříže a krásně voněla. A byla nádherná!

Parta šesti školáků zažívá spoustu každodenních dobrodružství, tak jako jsme je v dětství zažívali my všichni. Různé dětské povahy a ega na švédské vesnici, které spolu vyrůstají a hledají své místo v životě.

Četla jsem ji snad desetkrát a nyní se k ní vracím se svým synem. Pokud někde seženete to moje původní vydání s ilustracemi Heleny Zmatlíkové z tehdejší edice Jiskřičky, neváhejte. Vaše děti budou tu knihu hltat a milovat jako naše generace. A vůbec nebude vadit, že se v ní nevyskytuje Netflix nebo mobil.

Reklama

Petr Ludwig, Konec prokrastinace
Asi každý to zná, že někdy se prostě tomu mému Já nechce… A současně se ale cítí provinilé, že odkládá nepopulární či nepříjemné povinnosti, rozhovory, prostě cokoli, co by ale už mělo být hotové.

Tahle kniha je sice o „chorobném“ přesouvání úkolů na někdy jindy, což se sice asi týká málokoho z nás, nicméně stojí za to si přečíst, co o tom soudí odborník a jak z toho hloupého vzorce ven.

Stává se mi docela často, že si na knihu vzpomenu. A aby to odkládání bylo stále únosné a nepřešlo u některých vyloženě otravných záležitostí až do chronické fáze, některé recepty uplatňuji čas od času na sobě. Protože není čas ztrácet čas!

Petra Fundová, CEO mediální skupiny Burda International CZ

Nina Špitálníková, Svědectví o životě v KLDR
 Na úvod začnu knihou, která je z mé trojice jednoznačně nejsmutnější, protože jde o rozhovory Niny Špitálníkové se severokorejskými uprchlíky. Na publikaci jsem ocenila výborný výběr zpovídaných – autorka totiž vyzpovídala bývalé obyvatele Severní Koreje nejen z různých společenských vrstev, ale i různého věku, takže každý z rozhovorů je zcela jedinečný a přináší nový úhel pohledu.

Kniha je velmi čtivá a plná zajímavostí, i tak jsem si ale ve čtení musela dávat pauzy, protože některé pasáže (hladomor, pracovní tábory, smrt vlastních dětí apod.) mě při čtení emočně zasáhly. 

Adam Gebrian, Tři měsíce v Barceloně
Adama Gebriana ráda sleduji na Instagramu – baví mě jeho architektonické postřehy, názory a zajímavosti, které sdílí. Navíc se neomezuje na Česko, ale často vyjíždí na několikaměsíční pobyty do zahraničních měst a poukazuje na detaily, které by člověk snadno mohl přehlédnout. A protože mám ráda Barcelonu, bylo mi hned jasné, že jeho novinku Tři měsíce v Barceloně musím mít.

Ačkoliv jsem až na dvě výjimky strávila kvůli lockdownu tento rok v Česku, tak mi cestování alespoň trochu vynahradila právě tahle kniha – při čtení jsem totiž měla pocit, jako bych se ocitla v Barceloně a objevovala zajímavá místa a příběhy dohromady s Adamem Gebrianem. 

Johana Fundová, Hezký, ale narovnej se! 
Na závěr si jakožto hrdá matka nemohu odpustit novinku mé dcery, román Hezký, ale narovnej se!, který vyšel v květnu letošního roku a odehrává se ve dvou časových rovinách – první v roce 2000, když jsou hlavní postavy ještě děti, a druhá v současnosti, když jsou z nich dospěláci. 

Číst příběh generace mé dcery, tedy čerstvých třicátníků, pro mě bylo nesmírně zajímavé. Do té doby jsem měla pocit, že o nich vím všechno, a tak trochu jsem je, přiznám se, házela všechny do jednoho pytle mileniálů. Když jsem knihu dočetla, pochopila jsem, že i oni to mají v mnoha ohledech složité, ač jiným způsobem, než jsme měli my.

Reklama
Reklama