Zatímco ještě před víkendem jsme si užívali letní teploty, dnes pociťujeme první mrazivé noci. To se odráží i v energetice, jelikož v ekonomice stoupá spotřeba plynu. A s ní i jeho cena. Situaci navíc nepomáhá ani konflikt na Blízkém východě.
Česko je nicméně na nadcházející zimní měsíce připraveno, alespoň co se týká míry naplněnosti zásobníků.
Zatímco loni touhle dobou byly podzemní zásobníky plynu naplněny z necelých devadesáti procent, dnes je to dle dat Plynárenské struktury v Evropě (GIE AGSI) 98,45 procenta. Obchodníci je přes letní měsíce čile plnili levným plynem, což se nyní bude hodit.
Jeho cena totiž od září výrazně stoupá a s nastupujícím chladným obdobím tlak na ni nepoleví. Jen během minulého týdne stoupla velkoobchodní cena plynu s dodáním v příštím roce o téměř polovinu nad 57 eur (zhruba 1400 korun) za jednu megawatthodinu (MWh). V pondělí ihned po otevření energetických burz už atakovala šedesát eur.
K růstu dochází i v souvislosti se situací na Blízkém východě, jelikož plyn do Evropy proudí na lodích i například z Kataru nebo Ománu. Zatím je ovšem vliv tamního konfliktu, který je stále spíše lokální, na cenu minimální.
Když se ovšem podíváme na čísla v dlouhodobějším kontextu, zjistíme, že ceny zas až tak vysoké nejsou. Loni v létě cena plynu vystřelila na 300 eur za MWh, a to kvůli kombinaci nepřipravenosti trhu a chování Ruska, které do celé Evropy utáhlo u plynovodů kohoutky.
Naplněnost českých zásobníků je sice rekordní, ovšem i tak pokryjí jen asi třetinu roční spotřeby. Současné rezervy při průměrné zimní spotřebě v Česku vystačí na 99 dní. Stát ale má kam sáhnout. V holandském Eemshavenu máme stále pronajatou třetinu kapacity. A právě v zimních měsících přijde jeho čas.
U zařízení o celkové roční kapacitě osmi miliard metrů krychlových se od jeho zprovoznění loni v září otočilo dvanáct lodí se zkapalněným plynem a do Česka z něj už v plynném skupenství přiteklo přes miliardu kubíků plynu. Pro představu, celková roční spotřeba plynu v Česku byla 7,5 miliardy kubíků.
ČEZ ve smlouvě o pronájmu vyjednal klauzuli, která jeho provozovatele v podobě nizozemské společnosti Gasunie zavazuje k tomu, aby původ plynu nebyl ruský. Už loňskou zimu jsme tak poprvé v historii zvládli bez nákupu ruského plynu, vtláčen do trubek byl jen z rezerv v zásobnících.
Loni ovšem bylo přívětivé teplejší počasí, pravý zátěžový test by přišel v okamžiku dlouhé mrazivé zimy. Takové obavy už například u našich německých sousedů vyjádřil šéf německého svazu provozovatelů zásobníků plynu a vodíku INES Sebastian Heinermann.
„Pokud se nám nepodaří před zimou otevřít další plovoucí terminály na LNG, bude možné vyhnout se předpokládanému nedostatku plynu při extrémně nízkých teplotách jen s pomocí dalších úsporných opatření,“ uvedl v minulém týdnu před novináři.
V podobném duchu se už v úvodu října vyjádřil pro německý magazín WirtschaftsWoche také výkonný ředitel RWE Markus Krebber. „…chladná a dlouhá zima může vést ke kritické situaci, kdy následně nejsou vyloučeny ani výpadky v dodávkách, ani strmý nárůst cen plynu,“ uvedl v rozhovoru.
Německo bude mít do konce roku v provozu čtyři plovoucí LNG terminály, pátý se spustí v polovině příštího roku a o dalším se uvažuje. Ze smlouvy založené ve veřejném registru smluv vyplývá, že se ČEZ zajímá o pronajmutí kapacity některého z německých terminálů.
Zároveň se česká vláda musí do konce října rozhodnout, zda se bude chtít podílet na budování některé z chystaných polských terminálů. Pokud by tak neučinila, Poláci by neviděli smysl v budování plynovodu Stork II, který by měl být dokončen v roce 2026.
Plyn se pro Česko stává strategickou surovinou, která bude mít svůj notný podíl při výrobě elektřiny i tepla. O tom svědčí i nedávný odkup zásobníků i provozovatele plynovodů NET4GAS.
Ale zpět k cenám. Pokud by se držely na burzách na vyšších hodnotách dlouhodobě, se zpožděním by se propsaly i do složenek. Během roku sice ceny klesly pod vládní strop (tři tisíce korun za jednu MWh plynu včetně DPH), ale ten s příchodem příštího roku končí a zákazníci nad sebou ztratí ochranný deštník.
Ministr financí se v nedělních Otázkách Václava Moravce vyjádřil proti zavádění nových plošných opatření. Cestu vidí spíše v adresné pomoci. „U plošných opatření je vždycky ten problém, že jsou relativně rychlá, jsou ale finančně náročná a veřejné peníze pak inkasují i ti, kteří pomoc nepotřebují,“ uvedl.
Vláda podle něj na podporu energií letos vynaloží 110 až 120 miliard korun, přičemž tyto náklady by z většiny měly vykrýt příjmy z windfall daně.
Zákazníci v podobě domácností i firem se ale musí připravit na růst nákladů za energie minimálně o deset procent. A to i kdyby se cena silové elektřiny a plynu nezměnila. Na fakturách se totiž opět objeví poplatek za obnovitelné zdroje energie a očekává se i obecné zvýšení regulované části.
Kvůli rozvoji obnovitelných zdrojů energie je totiž nutné investovat do infrastruktury. Státní provozovatel přenosové soustavy ČEPS plánuje v této dekádě do modernizace vedení a trasformoven investovat každým rokem 8,4 miliardy korun.
