Od začátku pandemie přibude ve světě zhruba každých šestadvacet hodin nový dolarový miliardář. A majetek deseti nejbohatších lidí světa vzrostl od března 2020 na dvojnásobek, zatímco více než 160 milionů lidí spadlo naopak do chudoby. Ve své aktuální studii to uvádí charitativní organizace Oxfam, která bojuje proti bídě a nerovnosti.
Zatímco před necelými dvěma roky čítalo jmění desítky nejbohatších 700 miliard dolarů, nyní tahle desítka vlastní majetky v souhrnné výši 1,5 bilionu. Oxfam ve své výroční studii využívá i data ze žebříčku miliardářů časopisu Forbes.
Rekordní pandemická zbohatnutí ilustrují i loňské výsledky dvacítky nejvýkonnějších hedgeových fondů. Ty svým klientům loni vydělaly rekordních 65,4 miliardy dolarů, vyplývá z dat společnosti LCH Investments.
Nerovnost přitom panuje i mezi jednotlivými miliardáři: zatímco momentálně nejbohatší člověk světa Elon Musk během pandemie zvětšil svůj majetek o více než tisíc procent, Bill Gates na čtvrté trhnul „pouhých“ třicet.
Celkově je nyní na světě přes 2700 dolarových miliardářů a výše jejich jmění roste podle Oxfamu nejrychlejším tempem za posledních čtrnáct let zejména díky tomu, že mají značné množství prostředků uložené v akciích.
Jejich ceny vzrostly na rekordní hodnoty i díky bezprecedentnímu množství peněz, které vlády po celém světě napumpovaly do svých ekonomik ve snaze ochránit je před dopady koronavirové krize – globální účet za záchranné a podpůrné covidové programy se podle studie vyšplhal na šestnáct bilionů dolarů.
Trojice hlavních amerických burzovních indexů loni pokořila historická maxima a zakončila rok ve zhruba dvacetiprocentním plusu. Podobně se v uplynulém roce choval i panevropský akciový index STOXX 600.
Studie nešetří kritikou nejbohatších mužů světa, jejichž hromadění bohatství podle Oxfamu prohlubuje nerovnost a „trhá společnost na kusy“. Elonu Muskovi autoři vyčítají, že „získal miliardy dolarů na vládních podporách, zatímco porušoval zákoník práce a podkopával snahy dělníků se organizovat“.
Druhého nejbohatšího člověka na světě Jeffa Bezose přirovnali k francouzské královně Marii Antoinettě, která svým hladovějícím poddaným doporučila, ať jedí koláče. To byla podle Oxfamu stejně absurdní situace, jako když se Bezos loni nechal vystřelit do vesmíru.
Indickému miliardáři Gautamu Adanimu, který během pandemie nafoukl své jmění na osminásobek, pak autoři vyčítají, že bohatne na fosilních palivech.
Recept na zvrat rostoucí ekonomické nerovnosti je podle Oxfamu jednoduchý – vyšší daně. Organizace navrhuje, aby vlády svým miliardářům „okamžitě“ zdanily pandemické výdělky a postupně pak zavedly permanentní progresivní zdanění kapitálových zisků.
Tato opatření by měla provázet také vyšší míra přerozdělování směrem od bohatších zemí světa k chudším. Na rostoucí ekonomickou nerovnost ve světě přitom upozorňují také studie Mezinárodního měnového fondu, Světové banky nebo Světového ekonomického fóra.
Podle prosincové zprávy o globální nerovnosti od pařížského výzkumného institutu Paris School of Economics roste majetek procenta nejbohatších lidí zhruba devatenáctkrát rychleji než bohatství „dolních“ padesáti procent. Současná situace tak podle ní čím dál víc připomíná vrchol západního imperialismu z 19. století, kdy byla míra nerovnosti ve světě zatím nejvyšší.
