Celých třináct let trvalo Burze cenných papírů Praha, než alespoň zdánlivě dosáhla hodnot, ve kterých se její index PX pohyboval v době před příchodem ekonomické recese v druhé půli první dekády nového tisíciletí. Teď však nabírá na rychlosti a bourá jeden milník za druhým.
Včera index větší ze dvou českých akciových burz dosáhl 1448,75 bodu. To je číslo, které se na jeho grafu objevilo naposledy 3. září 2008. Historický rekord z 29. října 2007 je však zatím stále nedostižitelný. Tehdy index PX dosahoval dnes těžko uvěřitelných 1944,30 bodu.
To, co pražskou burzu táhne nahoru, jsou podle jejího ředitele Petra Koblice v prvé řadě energetické tituly. Těm dominuje společnost ČEZ, jejíž akcie letí vzhůru především díky pokračujícímu růstu cen energetických komodit. Dobře si vedou také bankovní tituly či Česká zbrojovka miliardáře Reného Holečka.
Index PX | Zdroj Burza cenných papírů Praha (BCPP)
Jak dlouho však tento trend pražské burze cenných papírů vydrží? Podle manažera Fio banky Davida Brzka bude letošní rok pro pražskou burzu sice více volatilní než ten předchozí a dílčí korekce mohou přicházet, žádný dramatický pokles však v následujících měsících nepředpokládá. Letošní rok by totiž měl být příznivě nakloněn energetickým firmám a bankovnímu sektoru, které tvoří většinu místního trhu.
„ČEZ bude podporovat vizi dalšího výrazného růstu ziskovosti v kontextu růstu cen elektrické energie. Pro banky bude příznivé prostředí vysokých úrokových sazeb a pokračujícího ekonomického oživení,“ dodává manažer banky, která stojí za druhou z tuzemských akciových burz – RM-Systém, česká burza cenných papírů.
Záleží také na tom, jak se bude vyvíjet zájem o českou korunu a jak se bude vyvíjet globální kapitálový trh. Podle ředitele pražské burzy Petra Koblice je však na kapitálových trzích peněz zatím dost.
Odliv významných jmen
V roce 2022 bude ale burza čelit spíše jinému problému, kterým je plánovaný exodus několika významných titulů. Těm vévodí Avast, který v dohledné době splyne s americkou softwarovou společností NortonLifeLock a po dokončení transakce se s akciemi bude obchodovat už jen na americké burze Nasdaq.
Avast přitom v uskutečněných obchodech za celý rok 2021 tvoří zhruba pět procent (7,1 miliardy) z celkových 140 miliard korun. Z pohledu tržní kapitalizace titulů z indexu to pak představuje přibližně třináct procent a váhu v indexu samotném má Avast na hranici dvaceti procent.
„Odchody firem z trhu jsou v burzovním světě relativně běžné. Problém našeho trhu ale je, že je relativně malý a s nízkým počtem emisí. Každý odchod je tak citelně znát,“ vysvětluje Brzek.
Současně má nicméně problém také druhou rovinu, kdy nedochází k adekvátnímu nahrazování novými emisemi. Nižší zastoupení titulů proto neumožňuje dostatečnou diverzifikaci a trh jako celek je pro investory méně atraktivní. V případě odchodu Avastu je problém i v tom, že se jednalo v podstatě o jediného zástupce perspektivního technologického sektoru.
K odchodu se navíc pomalu schyluje také v případě společnosti O2, jejímž většinovým vlastníkem je PPF. Ta v prosinci obdržela od národní banky souhlas s vytěsněním minoritních akcionářů. Po nabytí zbylých zhruba deseti procent akcií tak skupina operátora plně integruje do telekomunikační divize PPF Telecom Group.
Ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic
Podobný osud by výhledově mohl potkat také další ze společností obchodovaných na pražské burze, kterou je Moneta Money Bank. Také v tomto případě by hlavním aktérem odchodu byla skupina založená někdejším nejbohatším Čechem Petrem Kellnerem.
Podle Petra Koblice jsou podobné transakce jedním hlavním důvodem, proč burza – co do počtu titulů – dlouhodobě neroste. A to navzdory skutečnosti, že v posledních patnácti letech ohlásila nadprůměrný počet primárních nabídek (IPO). To však nestačí. Jen v posledních dvou letech už burzu opustilo několik významných titulů, včetně CME nebo Pegas.
Frekvence, s jakou jednotlivé tituly z pražské burzy mizejí, podle něj nemá v Evropě obdoby. „Kdyby byl podobný počet IPO, jako je u nás, třeba na burzách v Rakousku nebo Maďarsku, tak dnes obchodují dvojnásobek firem. Tam však ty firmy většinou tímto způsobem neodcházejí,“ vysvětluje.
Vliv finančních skupin a takzvaných family offices, které spravují finance bohatých rodin, je zřejmý také podle Davida Brzka. Koresponduje s tím, že investoři mají dostatek volných prostředků a hledají atraktivní investiční příležitosti. A na druhou stranu to poukazuje i na to, že na trhu se stále nacházejí zajímavé společnosti, které stojí investorům za převzetí.
„Pro vyspělou ekonomiku je důležité, aby měla vlastní kapitálový trh. Z pohledu investorů je důležité, že mohou své prostředky investovat bez kurzového rizika v českých korunách. Atraktivita domácích akcií je i v jejich vysokém a stabilním dividendovém výnosu,“ říká Brzek, který pevně věří, že pražská burza zůstane pro investory atraktivní.
A co nová IPO? Podle Koblice burza momentálně jedná se zhruba pěti firmami, které by se letos mohly ke vstupu na akciový trh odhodlat. „Když dopadne alespoň polovina z nich, budu to považovat za úspěch,“ uzavírá.
