Říkávalo se, že je to díra na peníze. Nevýnosná investice. Sportovní mecenášství. Vlastnit fotbalový klub platívalo minimálně v Česku za projekt spíše srdcový než čistě byznysový. Jenže globální sport číslo jedna si zkušeně podržel balon a vypracoval si slušnou útočnou akci. Výsledkem je, že do fotbalu vkládá své peníze čím dál více zástupců nejbohatší skupiny Čechů.
Stačí se podívat do nejvyššího patra českého fotbalu. Druhý nejbohatší Čech Daniel Křetínský je už nějaký ten rok majitelem letenské Sparty. A druhé pražské „S“, tedy Slavii Praha, si pořídil koncem minulého roku čtvrtý nejbohatší tuzemský podnikatel Pavel Tykač.
Karel Komárek coby třetí nejbohatší Čech je zase skrze svůj Allwyn, a tím pádem sázkovku Betano, kandidátem číslo jedna na titulárního partnera nejvyšší soutěže. A vše to jistí PPF nejbohatší Češky Renáty Kellnerové, které patří přednostní vysílací práva na nejvyšší soutěž.
Posledním ze zástupu movitých Čechů je zatím jednatřicetiletý Ondřej Kania, který vydělal ve školství skrze svou skupinu Consilium nemalé jmění a který v nedávném rozhovoru pro Forbes vypočítal faktory, které ho vedly ke koupi většinového podílu v prvoligovém Slovanu Liberec. Co nám o nich ale řekne bližší pohled?
Mezi hlavní indikátory, které lze objektivně hodnotit, se řadí hodnota vysílacích práv na nejvyšší soutěž, dosud ještě známou jako Fortuna Ligu. A částka 150 milionů korun za roční vysílací práva je dávno pryč. Vítězná nabídka od 02 v rámci skupiny PPF má výši 300 milionů korun, kromě toho mělo už zmíněné Betano nabídnout dalších 120 milionů za streamování na svém webu.
„Ta televizní práva pro klub dosud znamenala dvanáct milionů ročně, od další sezony to bude čtyřiadvacet až třicet,“ řekl Forbesu Kania.
Ostatně u PPF nejde zdaleka jen o možnost zápasy odvysílat. Celá skupina totiž nabídla české nejvyšší soutěži rovnou strategické partnerství.
„Díky tomuto partnerství může být liga výrazně větší a lepší než dnes. S mnohonásobně vyšší sledovaností a marketingovou hodnotou. Nabídka vychází z přesvědčení, že fotbalová liga může být celonárodní fenomén,“ řekl k tomu například předseda představenstva Slavie Jaroslav Tvrdík.
„Cílem spolupráce má být rekordní sledovanost, nová partnerství pro ligu, bezprecedentní mediální pokrytí a přenosy ve standardu Ligy mistrů,“ dodal Tvrdík.
Foto Anna Kovačič
Ondřej Kania | Foto Anna Kovačič
Z podrobného reportu UEFA o finanční kondici evropských fotbalových klubů vyplývá, že kluby si přišly jen z vysílacích práv na osm miliard eur, tedy asi 202 miliard korun. Pro srovnání, roční rozpočet Sparty v loňské mistrovské sezoně byl podle jejího výkonného ředitele Tomáše Křivdy kolem 757 milionů korun.
Králem ve výnosnosti je už tradičně anglická Premiere League, jejíž dvacítka klubů si rozdělila více než tři miliardy eur s tím, že každý klub obdržel průměrně 150 milionů eur. Podle předběžných čísel za rok 2023 rostl příjem klubů z vysílacích práv asi o šest procent.
Že má český trh s fotbalem ještě kam růst, ukazuje i srovnání s kvalitou srovnatelnými ligami. Ve srovnání s poslední sezonou před covidovou pandemií rostly příjmy z televizních práv o desítky procent třeba v Polsku (+34 procent) nebo Belgii (+24 procent).
Propad naopak zaznamenaly některé větší ligy. Turecká Süper Lig se musí potýkat s propadem o závratných 67 procent, francouzská Ligue 1 o devatenáct procent a kdysi královna evropského fotbalu italská Serie A o čtrnáct procent.
Merchendasing, vstupenky i poháry
Peníze od mediálních domů ale samozřejmě nejsou jediné příjmy, se kterými může tuzemský prvoligový klub počítat. „Jestliže před pěti lety UEFA posílala do průměrného českého prvoligového klubu nulu, dnes je to deset milionů korun, což je pro hodně klubů dejme tomu desetina rozpočtu. A já myslím, že se to bude zvyšovat,“ řekl například v rozhovoru Ondřej Kania.
Ne že by přímé peníze z UEFA třeba za úspěch v evropských pohárech výrazně rostly, rozšiřují se ale výrazně možnosti, jak si na ně sáhnout. Vznik třetí kontinentální soutěže, Konferenční ligy, umožňuje podívat se do Evropy až pětici českých týmů.
Pohledem do zmíněného reportu UEFA vidíme, že kluby v roce 2023 dostaly od UEFA 2,9 miliardy eur, stejně jako v roce předtím.
Díky rozšíření evropských soutěží se tak výrazně proměňuje i myšlení českých fotbalových investorů, možností, jak dostat svůj klub do profitu, je zkrátka více.
Pavel Tykač
Pavel Tykač
Přesně na to sází s Libercem také Kania, který odhaduje, že Liberec v Konferenční lize uhraje solidní výsledek, tedy nevypadne třeba hned ze základní skupiny, a přijde si na 150 milionů korun. Konkrétně pro Slovan by to znamenalo injekci větší, než je jeho roční rozpočet.
„Aby však byl (Liberec) provozně na nule, stačí se jednou za pět let dostat buď do Konferenční, nebo do Evropské ligy. A to se zatím vždy povedlo. Dnes mi to se vším, co vím, připadá celé mnohem racionálnější než můj tehdejší vstup do školství,“ dodal nový majitel libereckého Slovanu.
Kromě toho se obecně český fotbal veze také na globální vlně zájmu fanoušků. Lidé se vrací ke „svým“ klubům a hlavně na stadiony.
UEFA eviduje nárůst tržeb oproti roku 2019 o šedesát procent v segmentu merchendise, tedy dresů, šál a dalších reklamních předmětů. Jen pražská Sparta za ně inkasuje kolem sedmi milionů korun měsíčně.
Asi tak nepřekvapí, že zároveň s tím rostou i takzvané gate revenues, tedy příjmy klubů přímo z příchodu fanoušků na stadion. I ty jsou v Evropě rekordní. Přes tři miliardy eur si vydělaly evropské kluby v roce 2022 jen tím, že naplnily tribuny svých stadionů, přičemž toto číslo ještě snížily dozvuky pandemických opatření.
Z dat klubů, které už stihly pro UEFA svůj finanční report za rok 2023, vyplývají ohromující čísla. Růst o 32 procent a rekordních 209 milionů fanoušků, kteří navštívili fotbalový zápas nejvyšších soutěží v průběhu sezony 2022-2023.
Připočtěme-li k tomu dalších nejméně 32 milionů návštěvníků na evropských pohárech, vidíme, že fotbal na starém kontinentu přitáhl k návštěvě stadionu čtvrt miliardy Evropanů.
Například na Spartu už začali její fanoušci tlačit, aby pohnula s řešením nového stadionu, případně rozšíření stávající epet Arény na Letné. Není divu – domácí zápasy rudých jsou vyprodané už rok v řadě.
Kdo bude další?
Kaniou a Tykačem to navíc zřejmě nekončí. Zlaté kopačky prohánějící se po českých trávnících očividně přitahují stále více investorů.
Jejich vstupu jsou otevřeny České Budějovice vlastněné z 88 procent Vladimírem Koubkem a ve Zlíně Zdeňka Červenky byly na stole dvě vážné nabídky na vstup investorů, město Hradec Králové pak řeší odprodej minimálně části klubu a možnosti vstupu nového kapitálu do klubu je otevřen i majitel Jablonce Miroslav Pelta. A třeba o Teplice má mít podle deníku Sportu zájem miliardář Milan Kratina.
Ani novopečený majitel Liberce Kania ale nezastírá, že vstup do fotbalu má svá rizika. „Zároveň je třeba pochopit, že fotbalový klub je obecně cash flow negative asset a ty nechceš něco, co by i v případě, že bys odváděl skvělou práci, bylo třeba kontinuálně dotovat,“ řekl Forbesu.
Přesně to je ale asi to, co Kaniu a možná i jiné do fotbalu táhne – rozmanitost. „Mě normální byznys nebaví. Představa, že teď budu investovat peníze do startupů nebo do nějakých středních firem à la private equity, mě absolutně nenaplňuje,“ prozradil Kania.
