Zlato loni na chvíli zažilo spanilou jízdu. Po začátku války na Ukrajině se jeho cena přehoupla přes dva tisíce dolarů za troyskou unci, což se stalo teprve podruhé v historii. A v dobré kondici vkročilo i do roku 2023.
Podle analytika Jakuba Petrušky ze společnosti Zlaťáky může letos cena žlutého kovu atakovat nová maxima. „Domnívám se, že se dostane přes dva tisíce dolarů a dosáhneme nových maxim,“ uvádí Petruška. S předpovědí souhlasí i komoditní stratég Saxo Bank Ole Hansen, podle kterého se může letos cena vyšplhat nad 2100 dolarů.
Leden zatím příznivý vývoj potvrdil. Od začátku roku se cena zlata zvýšila o 6,9 procenta, v korunách o 3,8. Konstantně přitom roste od listopadu.
Zlato nepřestává být považováno za bezpečný přístav hlavně v období geopolitické a ekonomické nejistoty. I proto dosáhlo nejvyšší cenové hladiny ve své historii v srpnu 2020, během pandemické krize. Tehdy se zlato obchodovalo na ceně 2075 dolarů za unci a znovu se k takové výši přiblížilo loni v březnu po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
Také letos se do ceny zlata odrazí hlavně vývoj na geopolitickém poli a stav ekonomiky. „Cena bude záviset na více makroekonomických faktorech: vývoji inflace, pravděpodobnosti recese, velikosti poptávky…“ vyjmenovává Radim Krejčí, ředitel investiční platformy Portu.
„Vzhledem k nadále vysokým inflačním očekáváním ve Spojených státech i v Evropě lze očekávat, že zlato v tomto roce zažije comeback a opět o něm bude možné uvažovat jako o uchovateli hodnoty,“ domnívá se.
Foto Goldprice.org
Zdroj Gold Price
Z druhé strany ale mohou zlatu škodit rostoucí úrokové sazby v USA. Měnová politika americké centrální banky hraje ve vývoji ceny zlata významnou roli, což se loni potvrdilo.
„Nejen zlatu vzala vítr z plachet agresivní měnová politika americké centrální banky, kdy loni sazby dosáhly nejvyšší hodnoty za posledních patnáct let, dolar dosahoval na dvacetileté maximum a rostly výnosy z dluhopisů,“ připomíná Petruška.
Zlato se nakonec loni v září propadlo až k úrovni zhruba 1620 dolarů. Oproti březnovému vrcholu šlo bezmála o dvacetiprocentní pokles.
„V korunovém vyjádření: počátek roku zhruba 38 500 korun za troyskou unci, v březnovém vrcholu zhruba 48 000, na konci roku asi 41 000. Tedy bohužel i v korunovém vyjádření byl po odečtení vysoké, dvouciferné inflace, která v Česku panuje, reálně zápor,“ doplňuje Petruška český kontext.
Foto Goldprice.org
Zdroj Gold Price
Čeští investoři a investorky, pro které je vývoj koruny klíčový, na zlatu nakonec vydělali asi šest a půl procenta. Na poražení inflace to nestačilo a loňský rok se stal obecně jedním z nejhorších za poslední desítky let.
Investice do zlata a dalších drahých kovů jsou přitom u Čechů relativně oblíbené. V lednu 2022 měli doma zhruba dvacet tun zlata, což odpovídalo přibližně dvojnásobku rezerv České národní banky. Podle listopadového průzkumu Asociace pro kapitálový trh ČR loni obliba zlata oproti roku 2021 vzrostla. Ve srovnání s některými dalšími evropskými státy – například Německem – ale zásoby tuzemských domácností nejsou tak vysoké.
„Zlato není ani zdaleka dlouhodobě tak výnosným investičním nástrojem jako třeba akcie. Hlavní americký akciový index S&P 500 vzrostl za třicet let zhruba o 850 procent, zatímco zlato za stejnou dobu stouplo asi o 183 procent. Stále však zaujímá pozici dobrého diverzifikačního prvku pro stabilizaci hodnoty portfolia,“ je přesvědčený Krejčí.
Zlato ostatně zažilo mohutný růst také při hospodářské krizi v letech 2008 až 2009 a v minulém století se zvedla poptávka například v roce 1980, kdy byly důvodem ropné šoky a sovětská invaze do Afghánistánu.
Foto Goldprice.org
Foto Goldprice.org
