Extrémní déšť, který minulý měsíc způsobil devastující záplavy v Evropě, má podle nejnovější vědecké studie na svědomí klimatická změna. Záplavy v Německu, Belgii, Nizozemsku a Lucembursku mezi dvanáctým a patnáctým červencem si vyžádaly nejméně 220 obětí na životech a způsobily škody za desítky miliard korun.
Podle nejnovější studie vědecké skupiny World Weather Attribution group, která sdružuje evropské a americké vědce, byly záplavové deště ve střední Evropě o tři až devatenáct procent závažnější kvůli globálnímu oteplování způsobenému člověkem.
Možná ještě podstatnější informace je však to, že pravděpodobnost vzniku takto ničivé přírodní události je už nyní v důsledku klimatických změn 1,2krát až devětkrát vyšší než dřív, v závislosti na mnoha faktorech a konkrétní lokalitě.
„Tyto záplavy znovu ukazují, že extrémní projevy počasí, které překonávají dosud zaznamenané rekordy a které jsou umocněné klimatickou změnou, mohou udeřit kdekoliv a způsobit obrovské škody na majetku i životech,“ prohlásil Frank Kreienkamp, autor studie a šéf postdamské pobočky německé meteorologické služby Deutscher Wetterdienst.
„Představitelé zemí západní Evropy si musí uvědomit zvyšující se riziko extrémních srážek, aby se na ně mohli lépe připravit,“ varuje Kreienkamp.
Výzkumný tým zakládá zjištění publikovaná v nové studii na historických záznamech o počasí a počítačových simulacích. Ty porovnávají dnešní klima s klimatem, které na Zemi bylo před více než sto lety.
Od konce 19. století vzrostla průměrná teplota na Zemi o 1,2 stupně Celsia. Současná studie jen potvrzuje závěry zprávy, kterou vydala OSN začátkem srpna a ve které stojí, že „je nepopiratelné, že působení člověka má za následek oteplení atmosféry, oceánů i půdy“.
Déšť, který způsobil evropské záplavy, o značný kus překonal dosud zaznamenané rekordy v množství srážek spadlých za jeden den v postižené oblasti. Německé regiony Ahr a Erft zaznamenaly v inkriminovaných dnech až 91 milimetrů srážek za jediný den. Průměrné množství srážek v záplavami poničeném městě Bad Neuenahr-Ahrweiler se přitom obvykle pohybuje kolem 60 milimetrů za celý měsíc.
Hayley Fowler, profesorka zabývající se dopady klimatické změny na anglické univerzitě v Newcastlu, dále vysvětluje význam zveřejněné studie. Podle ní je potřeba snažit se co nejvíc zpomalit globální oteplování snižováním emisí a zároveň se snažit víc adaptovat na změny, které s sebou oteplování přináší.
„Naše nejmodernější klimatické modely ukazují vyšší pravděpodobnost výskytu pomalu se pohybujících extrémních dešťů v budoucím otepleném světě. Tyto záplavy jasně ukázaly, že společnost není na extrémní klimatické události připravená,“ říká Fowler.
„Musíme co nejrychleji snížit emise skleníkových plynů, ale také vylepšit varovné systémy a přizpůsobit naší infrastrukturu tomu, aby lépe odolávala podobným extrémním událostem. Jedině tak snížíme počet obětí a majetkových škod,“ dodává klimatoložka.
A situace se podle mezinárodního týmu expertů rozhodně zlepšovat nebude. Abychom mohli lépe pochopit, co všechno může postupující globální oteplování způsobit, zkusili výzkumníci namodelovat situaci, kdy je teplota o dalších osm desetin stupně Celsia vyšší než dnes.
Výsledky naznačují, že takové oteplování způsobí 0,8- až šestiprocentní nárůst intenzity dešťů oproti dnešku. Pravděpodobnost výskytu podobného extrémního deště se pak zvýší asi 1,3krát.
Tato studie je zatím posledním výstupem z rychle se rozvíjejícího nového oboru takzvaných atribučních věd, který se pokouší vysledovat spojitost mezi klimatickou změnou a projevy počasí.
„Tyto záplavy nám ukázaly, že ani rozvinuté země nejsou v bezpečí vůči extrémním projevům počasí, které se s postupujícím globálním oteplováním zhoršují. Máme před sebou naléhavou celosvětovou výzvu a musíme se jí postavit. Věda hovoří jasně už několik let,“ burcuje k aktivitě klimatoložka Friederike Otto, jeden z předních představitelek nového vědního oboru a zástupce ředitele Institutu pro změnu životního prostředí na Univerzitě v Oxfordu.
