skip to main content
Daily Cover

Být zelený je drahé, ale nevyhnutelné. Klimatickou změnu už vnímají i banky

Ten vzkaz zní světem byznysu čím dál hlasitěji: být zelený je povinnost dneška. A vážně nejde o to, jakou barvu má oblečení, které máte na sobě. Nulová uhlíková stopa a snaha zpomalit klimatické změny je v byznysu must.

Kdo bude podporovat těžbu nebo spalování uhlí, se zlou se potáže. Není to jen výkřik do prázdna – banky a pojišťovny otevřeně hlásají, že uhelný byznys není něco, co budou podporovat.

Naposledy se minulý týden ozvala Komerční banka, která oznámila, že postupně skončí s financování projektů, které mají co do činění s byznysem negativně ovlivňujícím životní prostředí. A uhlí je první na ráně.

„Finanční produkty a služby už nenabízíme potenciálním klientům, kteří generují více než čtvrtinu svých výnosů z činností spojených s uhelným sektorem,“ oznámila Komerční banka ústy mluvčího Pavla Zúbka. A na přiškrcení zdrojů peněz se musí připravit i stávající klienti třetí největší banky v Česku.

Pokud jim totiž uhlí přináší i jen čtvrtinu ročních výnosů a nemají veřejně dostupný plán s termínem, kdy dají uhlí sbohem, banka jim už žádné další finance poskytovat nebude. Snazší cestu k úvěrům naopak budou mít progresivnější projekty.

„Rádi podpoříme klienty, kteří investují do dekarbonizace svých aktivit a přecházejí k ekologičtějším palivům nebo k obnovitelným zdrojům. Jde například o financování instalace solárních panelů, větrných elektráren nebo kotlů na biomasu,“ vysvětluje Hana Kovářová z Komerční banky.

Reklama

Dění, které se kolem „špinavé“ energie odehrává, sleduje i velkoobchodník uhlím a elektřinou Petr Paukner, vlastník společnosti Carbounion Bohemia. Paukner upozorňuje, že Komerční banka není zdaleka jediná, kdo po vzoru svých nadnárodních matek na tento standard přistoupil. 

Petr Paukner

  • Majetek v hodnotě 4,0 mld. Kč
  • 59. nejbohatší Čech v žebříčku roku 2020

„Hlavně ČSOB je papežštější než papež. Už dojíždí jen úvěry poskytnuté před rokem 2020 a nové uhelnému byznysu dávat nechtějí a ani nedávají,“ říká muž, který je podle žebříčku Forbes 59. nejbohatším Čechem, a zmiňuje i další podobně nastavené banky.

„UniCredit dál s klienty spolupracuje, ale chce předložit plán uzavření elektráren do roku 2028. Jediný, kdo je relativně liberální, je Erste Group, ale i u ní je třeba, aby byly tržby z uhlí nižší než 25 procent,“ dodává miliardář, jehož společnosti ale díky dostatku vlastních peněz žádné úvěry od bank čerpat nemusí.

Pojišťovny jsou vlažnější

Na stejnou vlnu jako banky naskočily i pojišťovny. Na vlastní kůži to pocítil i sedmý nejbohatší Čech Pavel Tykač, jehož firma Sev.en Energy převzala elektrárnu Počerady za 2,5 miliardy od polostátní společnosti ČEZ.

Ta je dlouhodobě největším jednotlivým zdrojem emisí oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu. Zároveň je největší tepelnou elektrárnou a třetím největším energetickým zdrojem v Česku. 

Právě příležitosti změny vlastníka využila Generali Česká pojišťovna a od 1. ledna v souladu s globální politikou Generali přestala elektrárně Počerady poskytovat krytí.

Podle mluvčího pojišťovny Jana Marka stejným způsobem Generali v posledních dvou letech přistoupila k celkem čtyřem společnostem, které nedokázaly spolehlivě popsat plán na odklon od energie založené na uhlí.

Česko by mělo se spalováním uhlí skončit v roce 2038.

Počerady si ale poradily: za Generali zaskočily pojišťovny Allianz a Vienna Insurance Group. Oba pojišťovací domy hodlají tento pro jiné mrtvý segment plně opustit nejspíš až ve chvíli, kdy Česko přestane definitivně spalovat uhlí.

Reklama

To by se podle uhelné komise mělo stát v roce 2038. Tedy za předpokladu, že s tímto termínem bude souhlasit vláda, která o něm bude teprve rozhodovat.

I kdyby ale všechny evropské pojišťovny změnily názor, uhelné firmy se pořád mohou domlouvat s pojišťovacími domy mimo Evropu. Jednoduše proto, že je tolik nebude svazovat odmítavý evropský postoj k uhlí.

Chceme zeleně bydlet

Na ekologickém přístupu se dá ale i ušetřit. Za předpokladu, že potřebujete sjednat hypotéku. Banky totiž vnímají, že zájem o takzvané zelené bydlení roste. V praxi to znamená pořízení například domu s nízkou energetickou náročností, koupi solárních panelů nebo tepelného čerpadla.

„Měnící se trend dokazuje i náš průzkum, podle kterého se 59 procent dotázaných zajímá o zelené bydlení a 78 procent respondentů by bydlení v energeticky pasivním domě preferovalo,“ říká mluvčí Hypoteční banky Andrea Vokálová.

78 % populace by preferovalo bydlení v energeticky pasivním domě

Právě Hypoteční banka je nejaktivnější a jí nabízené zvýhodnění může v součtu přinést úsporu v desítkách tisíc korun.

„Kdo kupuje dům nebo byt v nemovitosti s energetickou náročností A nebo B, dosáhne především na slevu na hypoteční sazbě ve výši 0,1 procenta a o pětinu levnější pojištění nemovitosti,“ říká Vokálová.

Kromě toho banka slibuje i úhradu odhadu nemovitosti, dvoutisícového správního poplatku na katastru a možnost získat při čerpání úvěru o dvacet procent víc peněz, než o kolik klient banku původně žádal.

Ačkoli je s takovým produktem Hypoteční banka zatím osamocená, už letos se chystají přidat další hráči hypotečního trhu, konkrétně Moneta, Raiffeisenbank nebo Komerční banka.

Hon za uhlíkovou nulou

Obřím tématem je i výroba a zajišťování služeb ideálně s nulovou uhlíkovou stopou. Například celosvětově extrémně sledovaný gigant Apple loni slíbil, že do roku 2030 bude jeho uhlíková stopa neutrální.

Že to nejsou jen marketingové fráze, nedávno deklaroval tím, že jeho fungování včetně více než 110 dodavatelských firem už bude spoléhat jen na obnovitelné zdroje energie.

Kdo by šel proti proudu, nemá šanci technologickému obru své produkty nebo služby dodávat. Takový přístup zamezí vzniku víc než 15 milionů tun oxidu uhličitého ročně, což odpovídá tomu, jako kdyby po světě přestalo jezdit 3,4 milionu automobilů.

Apple plánuje, že tímto způsobem do roku 2030 své přímé emise sníží o 75 procent. Se zbývající čtvrtinou mu má pomoci příroda – a té zase hodlá pomoci Apple. Stát ho to ale bude dalších 200 milionů dolarů, tedy přes 4,3 miliardy korun za projekty, které mají zrychlit obnovu lesů v různých částech světa.

Samozřejmě to ale nejsou jediné peníze, které Apple do svého ambiciózního plánu vložil. Za posledních šest let už totiž za podporu environmentálních projektů po celém světě utratil 4,7 miliardy dolarů. Být zelený je zkrátka pořádně drahé.

Reklama
Reklama